Spustili jsme DISKUZNÍ FÓRUM! Zeptejte se na cokoliv, co vás zajímá.
15.04.2020 11 minut čtení

Jak při práci využít váš mozek efektivněji? Makat 8 hodin v kuse nedává smysl, to raději zírejte z okna

Máte už dnes hotovy všechny důležité úkoly, které jste si naplánovali a doufali, že je všechny stihnete? Já taky ne.

I tak ale díky ještě plnějším plánovačům, stále těsnějším termínům a konstantnímu proudu nových příležitostí většina z nás pracuje stále více a déle, abychom všechno potřebné do pracovního dne vměstnali. Takový přístup je ale špatný.

Existuje už příliš mnoho výzkumů, které ukazují, že pokud pracujete neustále víc a víc hodin, jednoduše ze sebe vysáváte svou produktivitu. Ve výsledku sice pracujete déle, ale odvedete za tuto delší dobu reálně stále stejné množství práce a navíc ze sebe děláte mnohem vyčerpanější a mrzutější lidskou bytost. Na místě je otázka – znamená to tedy, že jsme uvízli v bodě, kdy můžeme vykonat jen určité množství práce bez ohledu na to, jak produktivní bychom si možná přáli být?

Ani to nemusí být tak úplně pravda. Fráze „pracujte chytřeji, ne tvrději“ dnes totiž díky výzkumu lidského mozku získává zcela nový význam. Ukazuje se, že místo snahy vměstnat do pracovního dne víc hodin, nebo se nutit pracovat celý den na maximální výkon, je mnohem chytřejší vytvořit si kratší časové úseky, kdy víme, že jsme schopni vyvinout nejlepší možnou pracovní efektivitu.

Pracovat osm hodin v kuse každý den nedává smysl

Například výzkum doktora Joshe Davise z NeuroLeadership Institute ukazuje, že většina lidí by měla zkusit být „úžasná“ zhruba po dobu dvou hodin denně, byť mohou v závislosti na schopnostech každého z nás existovat určité výjimky.

„Dvě hodiny jsou pro většinu lidí přijatelné a dosažitelné. Mnoho z nás dnes nemá během dne žádné úžasné hodiny. Navíc existují situace, kdy buď potřebujeme, nebo chceme být aktivní ještě déle. Třeba pokud budu mít jako soukromník svůj obchod, kde opravdu potřebuji být každý den čtyři hodiny přítomný, musím být schopen po tuto dobu perfektně fungovat. Někdo jiný si dá třeba hodinový blok dopoledne a další dvě hodiny odpoledne.“

První klíčovým krokem je podle dr. Davise přestat na sebe pohlížet jako na stroj:

„Vše začíná v přepnutí chápání toho, jak pracujeme na základě faktu, že jsme spíš biologická stvoření než počítače. Aby biologické stvoření [my] mohlo mít úspěch a rozvíjet se, musíme mu nastavit ty správné podmínky. Jakmile k tomu dojde, můžeme dělat úžasné věci. Dokážeme například efektivně řešit komplexní problémy, zatímco pokud nefungujeme dobře, nezvládáme řešit ani ty, které vůbec komplexní nejsou.“

Řada z nás si to možná vůbec neuvědomuje, ale mnoho našich pracovních návyků, o kterých si myslíme, že nám pomáhají pracovat déle a logicky toho tak stihnout více, ve skutečnosti dělá pravý opak – produktivitu ničí. Dr. Davis už vydal ke svému výzkumu dva vědecké články, kde se podělil o celkem sedm tipů, jak nastartovat svou produktivitu a kreativitu. Plánuju většinu z nich aspoň zkusit. A co vy?

1. Buďte chytří ohledně svého rozvrhu

Opravdu má smysl přemýšlet o našich dnech ve smyslu toho, jakou skutečně důležitou práci musíme v ten který den odvést a jak mít pro všechny hlavní úkoly dostatek mentální energie. Pokud máte k dispozici nějakou flexibilitu, jak nejlépe si všechnu důležitou práci můžete rozvrhnout tak, abyste ji dělali tehdy, kdy jste nejproduktivnější? A když ji nemáte, co dělat před tím, než se pustíte do důležitých úkolů?

Začněte odpověďmi na tyto otázky. Až poté se začněte zabývat tím, kam do svého denního rozvrhu vměstnáte méně důležité záležitosti.

2. Pozor na únavu z rozhodování

Ukázalo se, že přílišné rozhodování reálně vyčerpává lidský mozek. Pokud v krátké době uděláte větší množství rozhodování, začne být vynášení soudů náročnější. Problém je ten, že každodenně uděláme celou řadu rozhodnutí, aniž bychom o tom doopravdy přemýšleli, zejména při práci s e-mailem či skrz firemní messengery.

Mám to odeslat už teď? Dal jsem kopii všem správným lidem? Řekl jsem to správně? Nemám to ještě přepsat? Mnoho z nás si navíc takový rozhodovací maraton naordinuje těsně před tím, než mají mít prezentaci nebo se snažit dělat něco kreativního a právě tímto zbytečně nabouráváme svou schopnost dělat věci efektivně.

Ne každý si samozřejmě může dovolit půl dne na maily nekoukat a dělat si jenom svou práci. Podle dr. Davise by ale mezi těmito dvěma aktivitami měla být aspoň 20 minut dlouhá přestávka.

3. Schovejte si e-maily na moment, kdy budete unavení

Vždy, když se cítíte vyčerpaní nebo rozptýlení, protože jste třeba kvůli něčemu podráždění, jde o ideální čas dohnat nepřečtené maily nebo dokončit zprávu o výdajích. Místo toho, abyste takové méně důležité úkoly dělali, když jste nejčerstvější a prožíváte nejkreativnější čas z celého dne, schovejte si je až na potom, kdy víte, že už nebudete mít tu nejlepší mentální energii, protože ji na tyto úkoly ostatně ani nepotřebujete.

4. Nezapomínejte na prostor pro emoce

Všichni do jednoho jsme emoční stvoření a naše rozpoložení vždy bude ovlivňovat, jak moc jsme efektivní a dokážeme dosahovat potřebné produktivity. Nemá smysl se s emocemi trápit, lepší je problém rozpoznat a přizpůsobit se mu.

Pokud vás s někým čeká těžký rozhovor, musíte dát zpětnou vazbu, nebo budete zpětnou vazbu dostávat, měli byste tuto interakci očekávat, abyste ovlivnili způsob vašeho myšlení i to, jak efektivní budete později.

Například když cítíte vztek, může jít o naprosto ideální moment vrhnout se na úkol, který se vám za normálních okolností vůbec dělat nechce. Když vás čeká nějaká nepříjemná práce, vztek je vždy na tuto situaci velmi adaptivní emoce. Na rozdíl od paniky nás totiž nutí okamžitě konat, ne jen bezradně sedět. Není ale dobré využít čas, kdy vás ovládá vztek, například k tomu, abyste se snažili s někým spolupracovat, protože v tu chvíli bude vztek pro změnu pracovat proti vám. Buď zvolte jiný čas, nebo některou z níže popsaných technik, abyste docílili změny nálady.

5. Maximálně využijte všechny vyrušení

Neznám nikoho, kdo by si nemyslel, že vyrušení během práce nejsou příšerné a otravné. Pravděpodobně už jste někde četli – a zřejmě i zažili – že může trvat až 25 minut, než se dokážeme po vyrušení dostat zpět do nejproduktivnějšího „módu“, pokud nás někdo vyruší uprostřed komplexního úkolu. Doktor Davis ale přišel na to, že vyrušení od práce může mít i svou světlou stránku.

Podle něj během pracovního dne existuje jen velmi málo momentů, kdy jsme schopni opravdu přemýšlet nad tím, co děláme. Většinu času jedeme na autopilota, protože nepotřebujeme příliš mnoho vědomé kontroly. Když konverzujeme, jsme v konverzačním módu, když jedeme do práce, jsme v módu dojíždění do práce, a když kontrolujeme e-maily, jsme v e-mailovém módu. Ale čas od času dorazíme na křižovatku, kde autopilot není schopen poradit si s nastalou situací.

Vyrušení uprostřed rozdělané práce je jedním z těchto momentů. Něco píšete, jste do toho opravdu „zažraní“ a někdo jiný s vámi chce mluvit. A právě v tu chvíli se autopilot vypne, naskočí naše vědomé povědomí a připojíme se na naši přední kůru mozkovou. V těchto vědomých momentech pak jsme schopni provést racionální rozhodnutí.

Nečekané vyrušení uprostřed důležité práce může být něčím velmi nepříjemným. Jde ale zároveň o významnou šanci udělat krok zpátky a zvážit, jak aktuálně trávíte svůj čas. Když jedete na autopilota, nemůžete z něj jen tak přepnout ven a podívat se na sebe z vnějšku, jestli náhodou zrovna neztrácíte čas s nějakou hloupostí. Takže až osoba, která vás vyrušila, konečně odejde, zastavte se na chvíli a zamyslete se, jestli děláte nyní tu správnou práci, na kterou jste mentálně připraveni. Jak vidno, pokud víte, jak vás fungování vašeho mozku a vaše mentální energie ovlivňuje, můžete udělat i z vyrušení výhodu.

6. Restartujte svou náladu lehkým pohybem

Lehké nenáročné cvičení je velmi spolehlivým způsobem, jak rychle snížit stres, obavy nebo úzkost. Jděte se na 40 minut svižněji projít, 20 minut poklusem běhejte, nebo třeba 10 minut choďte nahoru a dolů po schodech. I takovýto lehký pohyb vás uvede do pozitivnější nálady, díky čemuž budete schopni spolupracovat s ostatními mnohem efektivněji. Můžete ale ulevit i sami sobě například před tím, než předstoupíte s prezentací před sál plný lidí. Tato technika se opravdu hodí, pokud máte pocit, že vaše psychické rozpoložení potřebuje zmáčknout tlačítko reset.

7. Udělejte si čas na zírání z okna

Věřte tomu, nebo ne, ale tahle praktika skutečně pomáhá zlepšit produktivitu. Pokud se shodneme na tom, že jsme všichni lidské bytosti, pak se rovněž shodneme, že naše mysl nemá občas příliš velký problém přeskakovat z jedné věci na druhou a zanechat naše soustředění v troskách.

Když se tak stane, vyčítáme si to a snažíme se sami sebe přinutit k návratu do pracovních kolejí. A i když po řadu dekád celé generace lidí marně hledají způsob, jak to zastavit, stejně zatím nikdo nic nenašel.

Ve chvíli, kdy se naše mysl odkloní od toho, co zrovna děláme, uděláme zpravidla jednu ze dvou věcí. Buď si okamžitě najdeme nějaké rozptýlení, které naše soustředění zaměstná, jako je čtení e-mailů, čtení zpráv ze sportu, bulváru, online nakupování a hraní her, nebo zcela zastavíme a jen zíráme do prostoru či z okna.

Byť se na první pohled může čtení mailů nebo článků zdát jako větší zábava a produktivnější činnost, jde ve skutečnosti o horší volbu. Předně existuje větší pravděpodobnost, že nás do sebe nová aktivita vtáhne a než se nadějeme, naplánovaný pracovní harmonogram je ten tam. Zaměření na novou činnost ovšem navíc blokuje jednu velmi užitečnou věc, které se říká rozjímání (mind-wandering).

Když rozjímáme, dovoluje nám to propojovat informace mezi hlavními mozkovými okruhy a okruhy pro zpracovávání sociálních vjemů. Takže jsem třeba schopen vidět, jak cíle, na kterých nyní pracuji, zapadají do mých požadavků na společenský život. Rozjímání rovněž podporuje líhnutí nápadů. Když rozjímáte, existuje mnohem větší šance, že přijdete na kreativní řešení problémů.

Jako u všeho ostatního, i v případě rozjímání se můžeme zlepšovat. Nejlepším způsobem je dostat naší mysl pryč od čehokoliv, na čem aktuálně pracujeme, ale zároveň ji aspoň na chvíli nedovolit soustředit se na cokoliv jiného. Zírání z okna a přemýšlení má navíc oproti hraní her nebo čtení zpráv jednu velkou výhodu – po pár minutách vás to začne nudit, takže se můžete bez problémů vrátit zpět k práci.

Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!

#osobnirozvoj #mozek #psychika #efektivita #produktivita #prepracovani #workoholismus #timemanagement #casovyharmonogram #unava #emoce #soustredeni #pohyb #autopilot

Hodnocení: +12
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.
  • Skvělé postřehy. Určitě bych chtěl něco z toho vyzkoušet. Vlastně když o tom tak přemýšlím, tak poslední bod občas praktikuji a je pravda, že to funguje přesně jak popisuješ.
    0
Warengo Premium
Podpořte Warengo a získejte přístup k unikátnímu obsahu a funkcím