Povinná karanténa, která se vztahuje na zaměstnance, kteří se vrátili z 15 rizikových oblastí.
- Má stejná pravidla jako dočasná pracovní neschopnost.
- Jedná se o překážku na straně zaměstnance, a tomu tak náleží náhrada ze mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku.
Dobrovolná karanténa z rozhodnutí zaměstnavatele, např. jako preventivní opatření
- Jedná se o překážku na straně zaměstnavatele, a zaměstnanci tak náleží náhrada ze mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
„Home office“ jako jedno z možných řešení
Čím dál více se stává standardem, že je v pracovních smlouvách ujednána možnost práce z domova. Pokud tato není ve smlouvě sjednána, může se na ni zaměstnavatel se zaměstnancem domluvit v podobě dodatku k pracovní smlouvě. Ve světle posledních dní se navíc práce z domova nestává výhodou, ale u některých zaměstnanců nutností.
- Práci z domova lze využít i v případě povinné karantény.
- Zaměstnanci náleží za výkon práce z domova plná mzda.
- U zaměstnanců relokovaných na práci z domova je nutné zhodnotit, jestli je práce z domova vzhledem k její náplni vhodná a sledovatelná.
- Dále je nutné zajistit dostupnost dat, vzdálené přístupy, možnost spojení a konferenčních hovorů a také metodiku pro BOZP a výpočet náhrad.
- Práci z domova však nelze nařídit. Pokud s ní zaměstnanec nebude souhlasit a zaměstnavatel nařídí „dobrovolnou“ karanténu, náleží zaměstnanci náhrada ze mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
- V případě práce z domova zaměstnanců v povinné karanténě musí zaměstnanec informovat svého lékaře o tom, že nechce neschopenku.
Nákaza koronaviru COVID -19 tak posouvá část podnikatelského prostředí ještě více do digitálního světa a u mnoha pracovních činností nám ukáže, jestli jsou osobní schůzky a fixní pracovní místa opravdu nutná nebo jestli lze tyto činnost zajišťovat distančně. Ať již z domova nebo prostřednictvím moderních technologií.
Pokračování článku ZDE
Využijte bezplatné konzutlace našich právních expertů.