7 minut čtení

Existuje nějaké spojení mezi COVID-19 a klimatickou změnou? Rozhodně šíření nemocí svým chováním nepomáháme

Přistup lidstva k boji proti koronaviru SARS-CoV-2 a nemoci COVID-19 by nám rovněž mohl pomoci začít se efektivně vypořádávat s klimatickou změnou, jejímž ignorováním si ostatně na podobný problém do budoucna velmi úspěšně zakládáme znovu.

Obrázek: Existuje nějaký vztah mezi podnebím, nadmořskou výškou a potenciálním rozšířením COVID-19? Zatím ne, ale pro zajímavost - černé kroužky označují místa na světě, kde došlo k významnému rozšíření koronaviru v populaci; foto: Climate Change Institute, University of Maine, USA)

Během loňského roku (Greta, hlavní náplň Světového ekonomického fóra v Davosu) bylo stále jasnější, že rok 2020 bude pravděpodobně významným milníkem v tom, jakým způsobem se lidstvo vypořádává s klimatickou změnou. Už nějakou dobu od vědců víme, že jediným způsobem, jak zvrátit aktuální globální klimatický vývoj, je celosvětové snížení emise skleníkových plynů.

Co jsme však loni určitě nikdo nevěděli, je fakt, že nás letos zároveň postihne globální zdravotní krize. Můžeme si bez diskuze říct, že rozhodnutí, která dnes ve snaze porazit hrozbu pandemie činíme, ovlivní nejen nás, ale i generace, které přijdou po vás, a to včetně jejich schopnosti zpomalit/zastavit globální oteplování.

Ignorováním klimatu si zaděláváme na trable s dalšími novými chorobami

Mezi nemocí COVID-19 a klimatickou změnou aktuálně neexistuje žádný potvrzený vztah, který by naznačoval, že jedno je důsledkem druhého. Avšak všeobecně lze říct, že způsob, jakým měníme a plánujeme měnit naši planetu, učiní šíření některých nemocí mnohem snazším.

Například nemoci šířené komáry, jako je horečka dengue nebo malárie, dnes přidělávají vrásky i zemím ležícím v mírném pásu, kam patří také Česká republika. Je totiž jasné, že pokud klimatická změna učiní nově velké části světa dostatečně teplé na to, aby se v nich tomuto hmyzu dařilo, začnou těmito nebezpečnými chorobami trpět potenciálně miliony nových lidí.

Nemoci, jež mají svůj původ u zvířat, jako je ebola či COVID-19, by se rovněž mohly stát mnohem častějšími. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí například odhaduje, že celé tři čtvrtiny nově se objevujících a šířících se nemocí infikujících člověka má svůj původ právě u zvířat. Stále větší a hlubší zasahování do životního prostoru zvířat (primárně lov a obchodování se zvířaty) také přirozeně zvyšuje riziko, že se od nich člověku nějakou novou infekční nemoc podaří získat.

Cyklus přenosu viru eboly z netopýrů skrz jiná zvířata, u nichž se virus neprojevuje nijak nebo jen výjimečně, na člověka, u nějž může mít vysokou smrtnost; foto: CDC

Ano, pandemie koronaviru je tragédií, jejíž následky budeme pociťovat ještě hodně dlouho. Avšak stejně jako se doktoři kromě testování možných nakažených musí také starat, aby lidé mezitím neumírali třeba na prasklé slepé střevo nebo rakovinu, a politici musí zajistit, aby radikální snaha dostat šíření viru pod kontrolu nezapříčinila kolaps celé ekonomiky, nemělo by lidstvo ve jménu boje proti koronaviru zapomínat na to, že nás tato nemoc s nejvyšší pravděpodobností nevyhubí.

Lidstvo se jednoho dne uzdraví, naše planeta už možná nikdy

To znamená, že jednoho dne se globální zdravotní situace vrátí do normálu. A ve skutečnosti to asi nebude trvat celé roky. V případě životního prostředí však s každým dalším rokem stejného, dosavadního přístupu riskujeme, že už se do své původní, zdravé podoby nevrátí nikdy.

Globální klima má již za sebou podle klimatologů některé nevratné změny. Průměrná celosvětová teplota už vzrostla o 1°C, přičemž společným úkolem celého našeho pokolení je zajistit, že nepřekročíme hranici 1,5°C, čímž bychom se dle odhadů mohli vyhnout nejhorším následkům klimatické změny.

COVID-19 je další ukázkou toho, že naše dnešní hlavní výzvy stále častěji získávají globální povahu a vyžadují, abychom na ně reagovali všichni společně jakožto lidstvo. Ne jako Češi, ne jako Evropané, ale jako všichni lidé žijící na světě. 

Aby dostaly pod kontrolu šíření nákazy, uchýlily se vlády po celém světě k nařízení odstupů mezi lidmi, uzemnění letadel a uzavření hranic. Pokud by se stejným způsobem chtěly postavit klimatické změně, měly by začít podporovat technologie s minimální či nulovou uhlíkovou stopou a přestat dotovat ta odvětví, jež se na znečišťování životního prostředí podílejí lvím podílem.

Stejně jako se dnes koronavirus bez ohledu na místo svého vzniku, způsoby šíření a infekčnost chtě nechtě týká každého z nás, shromažďují se emise vypuštěné každou zemí v atmosféře bez ohledu na to, kdo, kdy a odkud je vypustil. Z toho vyplývá, že pokud je opravdu chceme učině snížit, nejde o to, že zrovna my je snížíme a že zrovna my vyměníme plastová brčka za papírová. Jde o to, aby to samé udělaly všechny ostatní země (nebo aspoň drtivá většina z nich) na světě.

ROUŠKY: Z původně bizární a démonizované pomůcky se během velmi krátké doby stala samozřejmá součást každé naší cesty ven. A nakonec to ani nebolelo, že?

Jen tak bude pravděpodobně možné dosáhnout do roku 2050 plánované nulové uhlíkové stopy lidstva. "Naštěstí" tady teď máme krizi, jež se svým rozsahem dokonale podobá té klimatické a můžeme se tak v praxi učit, jakým způsobem proti těmto globálním výzvám společně postupovat, chceme-li je porazit.

Není to jen u "těch nahoře", začít musíte u sebe

Ale abych vše neházel jen na lidstvo, pojďme se od všech lidí vrátit k jedinému jednotlivci - vám. Globální výzvy totiž v jádře vyžadují změnu chování jednotlivců. I v tomto ohledu nyní můžeme na vlastní oči pozorovat, jak rychle je taková změna možná. Jeden týden si lidé na druhé v rouškách ukazují a přechází na druhý chodník... a o týden později už doma roušky sami šijí, dávají je sousedům a vyzývají příbuzné, aby je nosili taky.

V tomto měřítku však platí stejná dynamika jako v tom globálním - změna chování může být skutečně efektivní pouze tehdy, pokud se ji jsou ochotni zúčastnit všichni členové společnosti. V případě koronaviru jde o nošení roušek, domácí karanténu, udržování odstupu od druhých a omezení kontaktu s nimi či důslednější hygienu. V případě klimatické změny jde o změnu našich jídelníčků, konzumního chování, způsobů, jakými (a z jakého důvodu) cestujeme a podobně.

Období krizí jsou vždy zároveň chvílemi, kdy se nabízejí ty největší příležitosti. Během následujících měsíců provedou naši hlavní představitelé řadu klíčových rozhodnutí, které budou náš svět formovat pro budoucí generace. Než dojdou k finálnímu rozhodnutí o tom, kde, co a jak se změní, případně kam všude budou plynout klíčové finanční stimuly, měli by si (stejně jako my všichni) položit otázku, kudy vede ta nejefektivnější cesta k překonání aktuální hrozby a jak by tato rozhodnutí měla vypadat, aby nám umožnila vytvořit budoucnost, ve které se nám podaří nejen přežívat, ale v níž budeme schopni prosperovat v souladu s přírodou.

Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!

#aktuality #koronavirus #pandemie #vyzva #svet #klima #klimatickazmena #chovani #reseni #sklenikoveplyny #emise #zivotniprostredi #zmena #budoucnost #nemoci #choroby #sireni #zvirata

Hodnocení: +10
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.