Česko se může v oblasti bioplynových stanic pochlubit obrovským potenciálem. Na jeho území se nachází celkem 574 jednotlivých stanic, přičemž osm z nich je čistě odpadářských. Pouze jedna však vyrábí z odpadů biometan, který je energií s vůbec nejnižší uhlíkovou stopou.
Tento stav není uspokojivý. Jedná se totiž o moderní technologický přístup, který energetickým využíváním biologického odpadu, ať už se jedná odpad z rostlinné nebo živočišné výroby či biologický komunální odpad, přispívá ke snížení emisí skleníkových plynů. Česko ročně vyprodukuje dva miliony tun biologicky rozložitelných odpadů. Jen pět procent tohoto objemu, tedy skutečný zlomek, se využívá pro výrobu elektřiny a tepla v bioplynových stanicích.
Díky husté plynárenské síti s více než sedmdesáti tisíci kilometry plynovodů by nebylo nic těžkého na tom připojit k ní bioplynové stanice. Podle analýzy, kterou zpracovala společnost Energy financial group, má přitom asi 150 bioplynových stanic potenciál přejít na výrobu biometanu. To znamená více než 300 milionů kubíků pokročilého biopaliva pro dopravní prostředky – osobní automobily, autobusy nebo nákladní tahače ve formě BioLNG. Audit provedený pro bioplynovou stanici v Rapotíně potvrdil úsporu bezmála 90 % emisí oproti fosilním palivům.
Pokud by Česko chtělo využít potenciál, který obnovitelným energiím předpovídá poslední zpráva Mezinárodní energetické agentury, podpora širšího využití kapacity a možností bioplynových stanic by byla jednoznačně správným krokem. Důležitá však je podpora ze strany státu. To se týká zejména jasného nastavení podmínek vztahu mezi podnikateli, investory a státem. Jedná se o jednoduchý vztah, kdy stát smysluplnými zákony stimuluje investory k investicím do moderní, decentralizované energetiky. Výsledkem by měla být stabilní podpora využití finančních prostředků v domácí ekonomice a z toho vyplývající podpora zaměstnanosti.
#ESG #odpovedne #investice #obnovitelnezdroje #energetika #biometan
