Že současná velmi přísná opatření jsou možná zbytečně přehnaná. A že následky zastavení většiny byznysů po celém světě budou pravděpodobně ještě horší než přímé následky Koronaviru SARS-CoV-2. Zda to stojí za to a jaké řešení je „morálnější“ nechávám na vás.
ČASTÉ SROVNÁNÍ - KORONAVIRUS VS. CHŘIPKA
Zatímco projevy jsou u obou onemocnění podobné (hlavně suchý kašel, horečka, dušnost), liší se podíl onemocnění se závažným průběhem.
Přenos
Virus chřipky a virus SARS-CoV-2 (vyvolávající onemocnění COVID-19) se přenáší kapénkami, kontaktem, kontaminovanými předměty nebo povrchy. Z tohoto důvodu jsou uplatňována podobná preventivní hygienická opatření - časté mytí rukou nebo použití dezinfekčních prostředků, řádná „respirační“ etiketa (kýchat do ohbí lokte či do papírového kapesníku, který člověk ihned vyhodí).
Šíření
Chřipka má kratší průměrnou inkubační dobu. Čas mezi dvěma pacienty v řetězci přenosů, tzv. sériový interval, je u chřipky kratší než u infekce novým koronavirem SARS-CoV-2, v průměru cca 3 dny versus 5-6 dní. Chřipka se tedy v populaci šíří rychleji než COVID-19.
Očkování
Chřipka je preventabilní očkováním.
Očkování na SARS-CoV-2 se teprve začíná testovat na lidech.
U infekce koronavirem je až 30 - 40 krát vyšší pravděpodobnost úmrtí, než je tomu u běžné chřipky. Toto v zásadě platí pro všechny věkové kategorie dospělých, u dětí zatím není dostatek dat pro porovnání. Děti mají navíc proti těmto typům virů rozvinutou a imunitu. Podle dostupných údajů se u onemocnění COVID-19 uvádí celková úmrtnost v průměru 2,5 %. Výrazně se zvyšuje s věkem, a nejvyšší je u osob nad 80 let (3,7 - 14,8 %). U chřipky je celková úmrtnost maximálně 0,1 %.
Je tedy asi nad slunce jasné, že Koronavir je o něco horší a jeho pandemie by se neměla brát na lehkou váhu. Na druhou stranu se nejedná o tak nebezpečný vir jako byl například SARS a jeho epidemie v roce 2003. Teď se podívejme na to, jak si na tom stojí Koronavir z pohledu úmrtnosti, ve srovnání s jinými problémy současné doby.
K zamyšlení nad statistikami, doporučuji studie na americké National Library of Medicine (https://www.nlm.nih.gov/), kde najdete, jak moc dobře umí doktoři určit, jakou nemocí pacient trpí a na jakou zemřel. Celková úspěšnost se dle statistik pohybuje okolo 12 %. Tzn. že se v 88 % případů, nedaří lékařům správně určit příčinu úmrtí, či stanovit přesnou diagnózu nemoci, kterou pacient trpí.
SROVNÁNÍ ÚMRTNOSTI RŮZNÝCH VLIVŮ
Koronavirus
Aktuální počet identifikovaných případů na světě: 678.905
Celkový počet známých úmrtí: 31.771
Celkový počet vyléčených případů: 146.319
Vzhledem k průběhu a způsobu šíření onemocnění, je reálný počet vyléčených případů několikanásobně vyšší!
Počet nakažených, je zároveň známý z počtu testovaných osob a tak nevypovídá mnoho o skutečném počtu nakažených osob!
Z toho vyplývá, že oficiálně udávaná úmrtnost vyjádřená v procentech, je velmi zavádějící a pravděpodobně výrazně nižší. Podle psychosociální studie (Tomas Pueyo) je údajně počet nakažených cca 10 - 17 krát vyšší než se aktuálně uvádí. Výsledná celková úmrtnost na onemocnění COVID-19, tak může být nižší než 0,5 %.
Chřipka
Celkový počet identifikovaných případů ročně: 3.000.000 – 5.000.000
Celkový počet známých úmrtí ročně: 290.000 – 650.000
Kouření
Celkový počet známých úmrtí ročně: 8.000.000
z toho 1.200.000 jsou pasivní kuřáci, tedy lidé kteří sami nekouří
Alkohol
Celkový počet známých úmrtí ročně: 2.800.000
Obezita
Celkový počet známých úmrtí ročně: 4.800.000
Znečištěné životní prostředí
Celkový počet známých úmrtí ročně: 5.000.000
PŘÍSNÁ KARANTÉNA VS. EKONOMICKÁ KRIZE
Nechci ani náhodou říci, že nouzový stav nemá žádný smysl, nebo že nosit roušky je blbost. Když se bavíme o umírání našich přátel, příbuzných, kolegů z práce nebo známých, které může koronavir SARS-CoV-2 ohrozit na životech, bylo by nemorální nechat lidi umírat a neučinit žádná opatření.
Nad čím bych se ale rád s vámi zamyslel, je etika vyhlášení "stanného práva" se zákazem vycházení pod přísnou pokutou. A to z pohledu následků na ekonomiku a životy lidí mimo horních 5 % nejbohatších.
Nebudu se zabývat tím, že by George Orwell zíral, jak moc může dnešní realita připomínat situaci společnosti v jeho románu 1984. Ani tím jak se vládní představitelé nejen naší země, snaží využít současnou situaci k upevnění vlastní moci, prosazování osobních zájmů a dalšímu omezení lidských svobod.
Spíše se chci zaměřit na ekonomické důsledky současné celosvětové přestávky.
Náklady ekonomické pauzy
Zamysleme se nad tímto. Pokud jste si chtěli koupit auto, možná jeho koupi o pár měsíců, nebo možná o rok odložíte, ale nakonec si ho stejně koupíte. Horší to ale je např. v případě restaurací, protože to jídlo, co byste si dali, už si nedáte a po ukončení karantény nebudete chodit na dvojitá jídla, abyste dohnali ztracený čas. Ke kadeřníkovi nebudete chodit dvakrát častěji, a oblek si také nedáte vyčistit hned dvakrát po sobě. Všechny tyto příjmy pro malé a střední podnikání, jsou nenávratně ztraceny. Přitom malé a střední firmy reprezentují 90 % firem světa, stojí za cca ½ celkové zaměstnanosti a produkují cca 40 % HDP. Jsou tedy klíčovou součástí ekonomiky.
Ve chvíli, kdy v důsledku pauzy světového byznysu, bude lidem krachovat rodinný byznys a malé podnikání, bude se zvyšovat nezaměstnanost, a rodiny se ocitnou bez schopnost splácet své závazky, nebudou následky na jejich životy ve spoustě případů fatální? Vzhledem k tomu, že 70 % domácích hádek a problémů mezi partnery je způsobeno nedostatkem financí, nebudou lidé v těchto skupinách ohroženi rozpadem rodiny nebo např. náchylnější k tomu sáhnout po alkoholu? Nepřibude i počet bankrotů a lidí, kteří se v důsledku toho ocitnou bez domova?
Ve filmu The Big Short (Sázka na nejistotu z r. 2015) Ben Rickert (postava podle skutečného bankéře Ben Hockett) říká, že "ve chvíli, kdy nezaměstnanost v USA stoupne o 1 %, 40.000 lidí zemře v důsledku finančních potíží". Protože například přijdou o střechu nad hlavou, nebo si nemohou dovolit potřebnou zdravotní péči. Pokud by nyní nezaměstnanost v USA stoupla o 6 % jako po krizi v roce 2008, mohli bychom se bavit o 240.000 mrtvých jako jejím důsledku. Zatím se sice tuto souvislost nikomu nepodařilo prokázat, ale také ani zcela vyvrátit a je jasné, že stoupající nezaměstnanost má na životy lidí fatální vliv.
Jestli tedy zabije více lidí přísná karanténa a ochromení celosvětové ekonomiky, nebo by více lidí zabilo regulované šíření viru a velmi omezená karanténa, můžeme v podstatě jen spekulovat. Neobvyklé ale oproti minulým pandemiím je, že můžeme sledovat země, které zvolili strategii nedělat téměř nic, oproti zemím jako Česko, kde lidé téměř nesmí vycházet z domu. Jaká varianta byla lepší, a která měla horší dopad na životy lidí, se už brzy dozvíme.
Přerozdělení bohatství, ke kterému aktuálně opět dochází, vždy vyjde lépe pro ty, kdo mají dostatečné rezervy a připravené peníze na to, aby mohli i v krizi nakupovat se slevou, nebo skupovat zkrachovalou konkurenci. Nebo pro ty, kteří mají prostředky a chuť přetvořit vlastní byznys, či vybudovat podnikání, které využije probíhajících změn ve společnosti a ekonomice.
A komu tedy nejvíce prospěje velmi přísná karanténa a totální zničení některých malých podnikatelů a OSVČ? Je vyhlášení „stanného práva“ a zákazu vycházení skutečně na místě? Pomůže to skutečně lidem a sníží se celkový počet úmrtí, nebo ekonomické důsledky přísné karantény způsobí více úmrtí a problémů, než by mohl Koronavirus kdy způsobit?
Doufám, že se mi podařilo nahlodat vaši mysl, abyste přemýšleli alespoň trochu jinak.
Zdroje: who.com, szu.cz, nlm.nih.gov, data jsou platná k 29.3.2020
P.S. Více o tom, jaké budou dopady Koronaviru na celosvětovou pauzu byznysů na finanční trhy. A jak na budoucím vývoji vydělat se dozvíte v online webináři Koronavirus a finanční trhy. Více informací o připravovaném webináři a termínu konání, najdete brzy v komentáři.