Aleš Rozehnal, advokát:
Občanský zákoník pojem vyšší moc užívá v několika souvislostech. V žádném případě vyšší moc nezpůsobuje možnost neplnit své závazky. Občanský zákoník pouze stanoví, že vyšší moc je jedním z liberačních důvodů povinnosti nahradit škodu při plnění smluvní povinnosti. Tento liberační důvod se tak nevztahuje ani na vznik škody v důsledku porušení dobrých mravů, ani na vznik škody v důsledku porušení zákona.
Dalším důležitým důsledkem zásahu vyšší moci je to, že dokud skutečnost trvá, neběží promlčecí lhůta, pokud věřiteli v posledních šesti měsících promlčecí lhůty znemožnila právo uplatnit.
Následky vyšší moci občanský zákoník upravuje ještě u škody na spravovaném majetku, možnosti odstoupení od smlouvy při vyloučení možnosti volby plnění, přechodu práva odvolat dar, práva na dodatečné kontroly díla a liberace odpovědnosti za škodu způsobenou provozem obzvláště nebezpečným.
Existují však i případy, kdy občanský zákoník pojem vyšší moc nebo jeho synonyma neužívá, přesto však spojuje vznik této vyšší moci v širším slova smyslu s určitými právními následky. Těmito právními následky jsou zejména následná nemožnost plnění a změna okolností.
Stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Pokud však takový nesplnitelný dluh vznikl až v době trvání koronavirové epidemie, jednalo by se o neplatné právní jednání.
Při nemožnosti pouhé části plnění zanikne závazek v celém rozsahu, plyne-li z povahy závazku nebo z účelu smlouvy, který byl stranám při uzavření smlouvy znám, že plnění zbytku nemá pro věřitele význam. Pokud však pro věřitele má význam i částečné plnění, zaniká závazek jen co do nesplnitelné části plnění. Neoznámí-li dlužník věřiteli, že se splnění dluhu stalo nemožným, bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl nebo dozvědět musel, nahradí věřiteli škodu vzniklou tím, že věřitel nebyl o nemožnosti plnění včas vyrozuměn.
Koronavirová epidemie také může vyvolat nepředvídané změny okolností takového rázu, že zvlášť hrubě naruší poměr zájmů stran, jak jej každá ze stran při uzavření smlouvy prosazovala a jak tyto zájmy smlouva odráží. V takovém případě právní poměr automaticky nezaniká, ale dotčená strana má právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě.
Právo na obnovu jednání o změně nebo zrušení závazku nezakládá právo na změnu či rušení smlouvy. Do doby, než je dosaženo změny, jsou smluvníci povinni plnit podle stávající smlouvy, i když došlo ke změně okolností. Změna okolností není liberačním důvodem porušení smlouvy. Výhradu změny okolností je možno uplatnit pouze v případě, kdy se jedná o okolnosti, za nichž by smluvník smlouvu neuzavřel, nebo by uzavřel smlouvu jinou. Pokud se smluvníci nedohodnou, může soud rozhodnout, že změní nebo zruší závazek ze smlouvy.
Další rady a informace v sekci “Korona-právo” na legalTV ? zde
