,Poslední únorový den uplynulo sto let od přijetí Ústavní listiny, kterou meziválečný československý parlament nahradil tu prozatímní z roku 1918. Ústavní listina byla na tehdejší dobu velmi moderní, především ale zřídila Ústavní soud, říká” Pavel Rychetský.
Současný předseda Ústavního soudu se v rozhovoru pro LN vyjádřil také k nástupu Pavla Šámala mezi ústavní soudce. A přiznal, že nejvíce nevyřízených případů mají asi tři z celkem patnácti ústavních soudců.
LN: Má podle vás Ústavní listina z roku 1920 co říci k dnešku?
Tak ona už svým způsobem řekla. Když Slovenská národní rada v polovině roku 1992 vyhlásila deklaraci svrchovanosti, potom slovenskou ústavu a bylo zřejmé, že se schyluje k rozpadu společného československého státu, ocitla se budoucí Česká republika bez ústavy. Tehdy se ve velkém časovém presu musela nějaká přijmout. A Ústavní listina z roku 1920 se pro českou ústavu stala silnou inspirací. Tím se promítla do našeho ústavního života.
LN: Odlišovala se první československá ústava od ústav jiných nástupnických států Rakousko-Uherska?
Z těch nástupnických států má smysl hovořit jen o Československu a Rakousku a porovnávat jen jejich ústavy. Oba tyto státy měly stejný právněhistorický a právněfilozofický základ spojený se jmény Hanse Kelsena a Františka Weyra. Jejich ústavy nesly jistou společnou inspiraci. Rakouská ústava ale vydržela podstatně déle než ta první československá, vlastně platí až dodnes. Tím, co obě tyto ústavy nejvíc spojovalo, bylo, že to v té době byly jediné ústavy na světě, které zakotvily ústavní soudnictví. K tomu se mezi světovými válkami neodhodlal žádný jiný stát. Československý a rakouský vzor byly následovány až po druhé světové válce.
LN: Jaké případy meziválečný československý Ústavní soud rozhodoval?
Tehdejší Poslanecká sněmovna i Senát se sice shodly, že zřídí Ústavní soud, současně z něj ale měly ohromnou hrůzu. Děsila je už jen myšlenka, že by nějaká instituce mohla přezkoumávat jejich zákonodárné akty s pravomocí je rušit. Proto k Ústavnímu soudu výrazně omezily přístup. Kromě kompetence přezkoumávat zákonodárné akty tak už Ústavnímu soudu žádnou jinou pravomoc nesvěřily.
Více na: www.lidovky.cz
#pavelrychetsky #predseda #ustavnisoud #ustavnilistina #pravo