Spustili jsme DISKUZNÍ FÓRUM! Zeptejte se na cokoliv, co vás zajímá.
02.03.2020 6 minut čtení

Společně s Titanikem šel v roce 1912 ke dnu i tehdejší nejbohatší člověk světa

Potopení Titaniku nebylo jen obrovskou lidskou a ekonomickou katastrofou. Oné dubnové noci před 115 lety přišel o své významné osobnosti i svět byznysu.

Ranní titulky zdobí obrovské šokující nadpisy. Jeff Bezos, Bill Gates, Warren Buffett, Larry Page, Jack Ma a mnoho dalších jsou mrtví. Vesmírná loď, která je měla vzít na nezapomenutelný a dosud nevídaný let okolo naší planety, při vstupu do atmosféry explodovala. Elita současného byznysu je náhle pryč. Jak by taková událost zacloumala světem? 

Když se podíváme do historie, konkrétně do poloviny dubna roku 1912, můžeme si udělat dost reálný obrázek o tom, co dokáže náhlé úmrtí velkých byznysmenů a nejbohatších osob ve společnosti způsobit. 

Tehdy se svět probudil do nového dne po noci, kterou nepřežilo několik nejbohatších lidí na světě. Většina euroamerické elity se totiž plavila na palubě Titaniku, a jelikož šlo téměř výhradně o muže, nedostala se drtivá většina z nich na záchranné čluny a šli i s lodí ke dnu. Nejbohatším mužem na palubě byl člen prominentní americké rodiny Astorů John Jacob Astor IV., považovaný rovněž v té době za nejbohatšího muže planety.

Gentlemanské činy bohatých tváří v tvář jisté smrti

V době úmrtí mu bylo pouhých 47 let a disponoval majetkem v tehdejší odhadované hodnotě 87 milionů dolarů (po započtení inflace by v roce 2019 šlo o ekvivalent 2,3 miliardy dolarů). Šlo o všestranného byznysmena, který se věnoval budování lukrativních realit, investování, vynalézání nebo psaní. Rod Astorů měl ostatně byznys v krvi.

Praděda Johna Jacoba IV, John Jacob I, byl prvním multimilionářem v americké historii a zakladatelem prestižního newyorského hotelu Waldorf Astoria. John Jacob IV. cestoval na Titaniku se svou osmnáctiletou těhotnou ženou Madeleine, kterou se mu podařilo stejně jako její služebnou a zdravotní sestru dostat do záchranného člunu. Nakonec osudnou noc přežila, avšak její muž už nikoliv. Jeho bezvládné tělo z moře vylovila jedna ze záchranných lodí.

John Jacob Astor IV.; foto: Wikipedia

Astor však nebyl jediným bohatým pasažérem na palubě, který tuto osudnou noc nepřežil. Byl zde i těžební magnát Benjamin Guggenheim se svou ženou a sloužícím. Jeho příběh z oné osudné noci před více než sto lety je i dnes stále fascinující. Také Guggenheim cestoval na Titaniku se svou ženou a i on považoval za jasnou prioritu to, aby ji dostal do bezpečí na jeden ze záchranných člunů.

Když se se svou ženou loučil, měl jí říct, ať se neobává, že jde jistě o nějakou drobnost, která se opraví. V tu chvíli si však s největší pravděpodobností byl vědom toho, že Titanik půjde ke dnu i s ním na palubě. Poslední (neověřená) svědectví jej popisují, jak v nejlepších šatech sedí se svým sluhou v jedné z hlavních společenských hal první třídy, popíjí brandy a kouří (také Astor byl naposledy prokazatelně na živu spatřen, jak na hlavní palubě s přítelem pokuřují). Oba šli ke dnu s lodí a jejich těla nebyla nikdy nalezena.

Nedávné výzkumy prokázaly, že Guggenheimův sluha byl Egypťan Victor Guglio. Lze proto s jistotou říct, že i kdyby jej milionář chtěl zachránit, nebylo by to kvůli tehdejším rasistickým předsudkům vůči osobám tmavé pleti možné. Některé teorie proto tvrdí, že Guggenheim odmítl záchranu za cenu toho, že by svého loajálního společníka nechal samotného na pospas smrti.

Umřít s pocitem zadostiučinění, nebo přežít s vědomím viny?

Zajímavým paradoxem ve světle dnešní doby je fakt, že ani jeden z těchto majetných mužů se neuchýlil k tomu, aby si místo v záchranném člunu pokusili získat díky svým penězům a moci. Šlo velmi pravděpodobně o otázku cti, a jak údajně krátce před svou smrtí prohlásil Guggenheim: "Žádná žena nezůstala na palubě proto, že Ben Guggenheim byl zbabělec."

Těžební magnát Benjamin Guggenheim; foto: Wikipedia

Místo záchrany svého vlastního života se i v takové chvíli rozhodli, že jejich prioritou je záchrana svých partnerek, jak se na pravého gentlemana sluší a patří. Nabízí se otázka, zda by dnes podobný scénář dopadl stejně. A co vy? Byli byste v kůži nejbohatších mužů světa ochotni obětovat bez problémů svůj život, nebo byste raději nějakou ženu připravili o její místo ve člunu, a tedy velmi pravděpodobně i o život?

Několika mužům na palubě se na čluny pro ženy a děti ostatně podařilo dostat i tehdy, ať už pod pohrůžkou násilí, nebo díky příslibu tučné odměny pro personál Titaniku. Byl mezi nimi i vysoký manažér společnosti White Star Line, jež Titanik zkonstruovala, J. Bruce Ismay. 20 minut před potopením lodi se mu podařilo dostat na záchranný člun. Následně se za tento čin dočkal obrovské společenské kritiky a ostrakizace, musel na svůj post rezignovat a zbytek života prožil v ústraní. Jeho potomci dnes tvrdí, že se Ismay ze společenského tlaku, který po zkáze zažil, už nikdy nevzpamatoval.

Dalším mužem, kterému se podařilo dostat na záchranný člun, byl Sir Cosmo Duff-Gordon, významný britský vlastník rozsáhlých pozemků a prominentní osobnost britské společnosti, který se do člunu dokázal protlačit se svou ženou. I on si posléze užil všeobecné kritiky. Porušení pravidla, dle kterého měly jako první opustit loď ženy a děti, bylo totiž vnímáno jako hrubý prohřešek proti tehdejším společenským standardům.

Tito dva muži přitom nebyli zdaleka jediní, kteří dali před gentlemanstvím přednost záchraně vlastního života. Faktem však zůstává, že i když onu osudnou noc řada mužů z různých důvodů přežila, nezažívala většina z nich po zbytek života zrovna šťastné chvíle. Někteří (ti méně vlivní) byli dokonce za své nepřípustné chování usvědčeni soudním dvorem a odsouzeni do vězení.

#osobnirozvoj #titanik #johnjacobastor #benjaminguggenheim #gentlemanstvi #preziti #zivot #smrt #historie

Hodnocení: +12
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.
Doporučené příspěvky
8 minut
4 minuty
2 minuty
4 minuty
5 minut
6 minut
6 minut
10 minut
4 minuty
8 minut
8 minut
9 minut