23.02.2020 7 minut čtení

Born Sexy Yesterday – Video, které zodpovídá až děsivě moc otázek

Všichni tušíme, že filmová tvorba ovlivňuje náš pohled na svět. Kolik z vás si ale všimlo pevně zakořeněného motivu, který je zcela v rozporu s moderním pojetím vztahů a sexuality? Neměli bychom tento motiv společensky už dávno zavrhnout?

Již za pár dní vejde do kin dlouho očekávaný snímek Víta Klusáka: V síti. Film zachycuje 2 500 mužů, kteří se během pouhých 10 dní pokusili oslovit tři herečky vydávající se za dvanáctileté dívky. 

Téma silně zarezonovalo společností a vyvolalo bouřlivé diskuze s jedním stále se opakujícím termínem: „pedofilie.“ Jenže sám režisér Vít Klusák v rozhovorech uvádí, že s ním na projektu spolupracovali psycholožka, sexuoložka i právník a podle všech zúčastněných byla většina těchto mužů po sexuální stránce zcela „normální“ a jejich touha nebyla deviací. Pocházela primárně ze sexuální frustrace, osamění nebo potřeby sexuální manipulace.

Podle Klusákových slov (citace není doslovná):

„To, že všechny aktérky našeho filmu hráli roli dvanáctileté dívky, není náhoda. Věk jsme zvolili zcela záměrně. „Sexuální predátoři,“ jak jsme tyto muže nazvali, protože v češtině pro to neexistuje adekvátní termín, vědí, že přesně v tomto věku jsou dívky nejzranitelnější. Ve spoustě případů (jakým byl i tento) vypadají „dospěle“ (fyziologicky jsou již vyvinuté), ale zároveň jsou stále mentálně dětmi, a je proto jednoduché s nimi manipulovat. 

Klusákův komentář vrhá na snímek úplně jiné světlo a v souvislosti s ním jsem si vzpomněl, že zpracování této myšlenky jsem již v minulosti viděl. V jedné obsáhlé teorii filmového nadšence Jonathana Mcintoshe. 18minutový dokument na YouTube z roku 2017 až děsivě koreluje s českým filmem. 

Tady můžete přestat číst a dokument si pustit sami. Každopádně se pokusím vlastními slovy rozepsat pointu videa, které mi otevřelo oči a donutilo mě zamyslet se nad vlivem filmové tvorby na nás a náš náhled na svět.

Born Sexy Yesterday

Jonathan ve své teorii vysvětluje, že když si poprvé uvědomil existenci filmového motivu rozšířeného napříč žánry a dekádami hollywoodské tvorby, nenašel pro něj žádný vhodný název. Pojmenoval ho tedy sám podle klasického filmu z roku 1950 – Born Sexy Yesterday

Koncept naznačuje silnou projekci mužských fantazií do filmové tvorby. Filmů, ve kterých je motiv obsažen, jsou desítky. Pro demonstrativní příklad využiji jeden klasický a kultovní snímek: Pátý Element

Big bara boom

Film z roku 1997 v hlavní dějové lince zachycuje romantický příběh dvou postav, na jehož pozadí se mezitím odehrává záchrana světa a vůbec celého vesmíru. Samotný ústřední motiv najdeme jen v posledních pěti letech v každém druhém filmu. V tomhle případě jsou ale zásadní hlavní postavy. Bruce Willis, v jeho nejlepších letech, zde hraje postavu muže, který je sice na první pohled „ostřílený frajer,“ ale ve skutečnosti je zcela průměrný a k tomu nemá zrovna silné ekonomické zázemí.

Milla Jovovich hraje postavu „Leeloo,“ dívky, která je krásná a fyzicky normálně vyvinutá žena, ale pochází z jiného světa, což z ní činí naivní a nevinnou bytost, o níž se musí „Korben“ (Willis) postarat a uvést ji do fungování naší společnosti. 

Leeloo z Pátého Elementu

Sám Jonathan dodává, že postavy žen nejsou hloupé, ba naopak, obvykle výborně ovládají některou ze schopností, která imponuje mužskému světu – jako třeba bojové umění. Jelikož jsou ale našeho světa neznalé, působí nemotorně a bezbranně. 

Jak jsem již nastínil, motiv není vůbec ojedinělý, různí se jen důvody, které činí ženskou postavu neschopnou soužití ve společnosti. Tradičním motivem byla exotická domorodá dívka přivedená do západní společnosti, ale stejně poslouží i android, počítačový program, mimozemšťanka, magická bytost nebo žena, která byla z nějakého důvodu vychována mimo lidskou civilizaci.

Všechny mají ale jedno společné - nejsou si vědomy své krásy a ve své čiré naivitě nechápou koncept nahoty. Snímky tak pro pobavení vždy nabízí alespoň jednu scénu, ve které se postava bezděčně odhalí a dá tím prostor „hrdinovi“ prokázat jeho čirou, galantní povahu. 

Naopak protagonistou snímku obvykle bývá zcela obyčejný muž. Může mít neobvyklé poslání, ale nemusí být nutně „Rambo,“ podstatné je, že ovládá nějakou činnost, která protagonistku ohromí. Například že umí řídit auto, otevírat lahve s pitím a používat ledničku. Jelikož protagonistka nikdy jiného muže nepoznala, je přirozeně v pozici, kdy se jí takové chování jeví božsky.

Tady najdeme nejzásadnější problém motivu, úplně stejně přistupuje postava i k sexu a romantice celkově. Muž si je tak naprosto jistý, že je jediným a tím nejlepším milencem v jejím životě a jeho ego není ničím a nikým ohroženo.

Celý koncept se samozřejmě nevztahuje jen na západní kulturu, široce je rozšířen například v japonském Anime, dokonce i v dětských pohádkách a legendách. Zvláštní je jen míra, s jakou je motiv užíván do současnosti. Tuším, že posledním zcela ukázkovým příkladem je Alita (2019).

Vůdčí (otcovský) motiv Born sexy yesterday“ je vlastně dokonalou sexuální fantazií mužů, kteří nechtějí nebo nejsou schopni romanticky zapůsobit na sobě rovnou ženu. Tento druh filmu jim nabízí představu fyziologicky dokonalé bytosti s mentalitou dítěte. Ženu, která není výzvou, je lehce manipulovatelná a nedokáže se mu intelektuálně vyrovnat.

„Co cítíš?“ „Rum!“ (Motiv nalezneme i v klasické české pohádce: Císařův pekař (1952.)

Co když se role obrátí?

Celé to začne být tím zajímavější, když motiv otočíme a naivní postavou se sníženou sociální inteligencí se stane muž. Ukázkový případ je třeba Tarzan. Film dokáže i z této pozice vytvořit romantický příběh, ovšem s jedním velice podstatným rozdílem.

Protagonistka se do mužské postavy zamiluje i přes jeho neschopnost a dětinské chování, nikoli kvůli němu. Zatímco motiv „Born sexy yesterday“ vnímá ženskou naivitu jako sexy, ženy stejné chování u mužů naopak odrazuje. Protagonistka si tak musí k mužovi najít cestu a povznést se nad jeho nedostatky. 

Neohrabané a společensky nevhodné chování protagonistů v tomto případě nemá erotický podtón, často je ho naopak využito v situačním humoru a postava je svým chováním zesměšňována. 

Tom Hanks ve filmu Big (1988)

Tím se dostáváme ke korelaci tématu s filmem

Zde využiji přímo citaci z videa:

„Podtext motivu je silně zakořeněn v mužské nejistotě v sexu a sexualitě obecně. Problém celého konceptu tkví v představě mužské nadřazenosti – a ve fixaci na představu ovládnutí bezbranné dívky.“ 

Jonathan pokračuje: „Aby byl motiv společensky přístupný, scénáristé hledají způsoby, jak vložit mysl malého dítěte do těla sexualizované dospělé ženy. Celý koncept stojí na patriarchální historické představě mladé, čisté a sexuálně nezkušené dívky – panny, jako nejvyšší mety mužského sexuálního světa.“

Mě osobně nejvíce děsí, že jsem si existenci filmového motivu neuvědomil až do dne, kdy jsem s ním byl konfrontován tímto videem. Přitom celý život, stejně jako my všichni, filmy sleduji a nechávám se jimi ovlivňovat na vědomé i nevědomé úrovni

Rozhodně nenaznačuji, že hollywoodská tvorba je omluvou mužů, kteří za hranicemi zákona i společenských norem zneužívají bezbrannosti mladých dívek. Pouze poukazuji (a věřím, že to byl záměr i samotného autora videa) na to, že samotná existence takového motivu napříč kulturní tvorbou není vhodná pro výchovu společnosti a už vůbec ne pro podporu genderové rovnosti a neutrality.

V závěru znovu použiji citaci, s níž naprosto souzním: 

„Nevinnost, bezbrannost a čistota nejsou sexy. Inteligence a emancipace je to, co je opravdu sexy a filmaři by na to měli brát zřetel.“ 

#filmy #movies #kino #kinematografie #tropes #feminismus #mysoginie #machismus #patriarchat #gender #rovnopravnost #bornsexyyesterday #vsiti #Klusak #JonathanMckintosh #Youtube #teorie

Hodnocení: +21
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.
  • Skvělý přístup! Zajímavé, jak pravdivé a přitom nám to bylo dosud skryté, protože jsem nepřemýšleli, proč je toto paradigma ve filmech tak časté...
    +1
  • Taky jsem si to nikdy neuvědomila. Děkuju za super článek, který mi otevřel oči.
    +1
  • 👍
    0