Miliardářské hvězdné války aneb kdo nás dostane na Mars?

V 60. letech minulého století probíhaly vesmírné závody jen mezi Amerikou a Sovětským svazem. O více než 50 let později enormně narostl počet miliardářů, technika se posunula a není proto lepší chvíle pro zažehnutí dalších vesmírných závodů. Co bylo tehdy pouhým snem, je dnes vizí, která se blíží k zrealizování. Musk, Bezos i Branson mají ohromný rozpočet i neskutečnou motivaci - být prvním podnikatelem, který dopraví člověka do vesmíru.

,,We choose to go to the moon“ – tato slova pronesl 12. Září 1962 John Fitzgerald Kennedy, zbožňovaný vizionářský prezident, na houstonské Rice University před více než 30 000 posluchači a všichni ohromeně a nadšeně tleskali. Byli rádi, že se Amerika postaví nenáviděnému Sovětskému svazu v boji o vesmír a dokonce ho předběhne.

Sovětský svaz byl tou dobou s družicí Sputnik první velmocí, která dokázala vypustit umělou družici ve vesmíru a také měli jako první svého kosmonauta ve vesmíru – byl jím Jurij Gagarin.

Touha Spojených států po vrácení nadřazenosti byla ohromná. Americký vesmírný program byl tehdy ještě v počátcích, ekonomika na tom byla zle a konflikt v Zátoce sviní veřejnému mínění taktéž neprospěl. Kennedy proto obrážel státy, aby ukázal, že Amerika zvládne vše a aby získal určitou podporu pro financování monstrózně drahého vesmírného projektu Apollo.

Vesmírný program se z dlouhodobého pohledu vyplatil. Ty nejlepší mozky odvedly za více než půl století obří práci a pokrok. Stejně velký pokrok udělaly i rusko(sovětsko)-americké vztahy. Tedy alespoň ty vesmírné. Američané s Rusy si totiž pomáhají při zkoumání vesmíru. Rusové pomáhají dopravovat americké astronauty na ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) přes svou stanici Sojuz.

Vesmírné války těchto velmocí pominuly a v současnosti chtějí dobývat vesmír miliardáři, kteří by svým rozpočtem přemohli i samotnou organizaci NASA. Jaké jsou tedy vize a plány těchto novodobých vesmírných závodníků?

Elon Musk

Zakladatel Tesly a SpaceX sdílí své vesmírné konspirace před kamerami nejčastěji. Téměř dvacet let je v povědomí americké společnosti a dokáže z toho těžit. Např. jako když pustil do světa přenos jeho raket Falcon 9 a Falcon Heavy. Podívaná v podobě přistávání dvou motorů naráz byla ohromující. Musk byl v podstatě první, kdo začal vážně uvažovat o kolonizaci Marsu.

Díky investorům a majetku z Paypalu či Tesly se nemusí bát některých nezdarů s raketami. Zajímavá je pak jejich konstrukce. Jde totiž o opakovaně použitelné stroje.

Nedostatku financí se Musk bát nemusí, stejně jako Branson využil investic od dalších nadšených miliardářských firem. Vybral více než 1,5 miliardy dolarů od investorů, jakými byl např. i Google.

Tito externí investoři Muskově vizi jasně věří a díky ohromným investicím se Musk nemusí bát o majetek Tesly nebo samotné SpaceX.

Jeff Bezos

Nejtišší z tria, Jeff Bezos, nejbohatší muž na planetě a zakladatel Amazonu, má podle spekulantů nejreálnější plány. Stejně jako Branson by rád lety po vesmíru nabízel komerčně, jako nezapomenutelný zážitek. Další Bezosova vize je už odvážnější – během následujících sta let chce kolonizovat měsíc. Prý je to proveditelné.

Jeho Blue Origin se nikde pompézně neprezentuje, zato má již mnoho úspěšných zkušebních letů s vesmírnou ,,lodí“ Space Shephard. Vše je tedy schopné letu a zdá se, že již příští rok by bohatí šťastlivci mohli nakoupit první letenky.

Financování své společnosti Blue Origin LLC má taktéž dokonale zajištěno. Nejbohatší podnikatel během posledních tří let prodal akcie Amazonu za 4 miliardy dolarů a většinu z této neskutečné částky použil na vývoj svého vesmírného programu. Na rozdíl od Muska a Bransona má svůj projekt téměř placen ze své kapsy.

Richard Branson

Sir Richard Branson se spokojí s vesmírnou turistikou a odvážlivcům nabízí několik minut dlouhý let ve vesmírné lodi ve stavu beztíže. Jeho společnost Virgin Galactics je s vývojem nejvíce pozadu. Zatím to na jakékoliv testování nevypadá. Raketa SpaceShip Two je stále ve vývoji a letu schopnost je ve hvězdách.

Na co se ale Branson může spolehnout, je krytí zad od vlády Saudské Arábie, resp. jejich fondu Public Investment. Saudská Arábie už v roce 2009 koupila od Bransona malý kousek snu za 400 milionů dolarů. Na konci roku ještě Saudové prohlásili, že jsou rozhodnuti investovat do Virgin Galactics téměř miliardu dolarů. S takovými partnery se dají uskutečnit velké divy a celý projekt může nabrat úplně jiné tempo.

Sami Saúdové dodali, že jsou potěšeni investováním do vesmírných projektů a že chtějí dát vzniknou novému vesmírnému zábavnímu průmyslu.

…když tehdy roku 1962 příznivci prezidenta Kennedyho užasle poslouchali jeho projev o misi na měsíc, ani se jim nezdálo, že jejich potomci budou sledovat ještě úžasnější dobývání neprozkoumaného vesmíru. Ať je člověk zastáncem nebo skeptikem ohledně privátního vesmírného bádání, faktem zůstává, že ještě nikdy jsme nebyli blíž dosažení něčeho tak neuvěřitelného. Podle odhadů bude rok 2019/2020 průlomovým a bude to velkolepá podívaná, při které se nám bude tajit dech.

Rozvoj techniky a společnosti přinesl možnosti snových výdělků a jen díky několika málo odvážným vizionářům, jako jsou Musk, Bezos, Branson a další, se možná ještě za svých životů dočkáme historických okamžiků. Doufejme, že se na vesmírném snu budou nadále podílet další miliardáři – Paul G. Allen stojící za Vulcan Aerospace bohužel podlehl rakovině, ale jeho odkaz a sen bude nepochybně pokračovat dál. Nebo Yuri Milner, který podporuje projekt Breakthrough Starshot.**

Ať bude prvním soukromým vesmírným dobyvatelem kdokoliv z nich, jedno je jisté – miliardářské hvězdné války nás posunou k tomu, co bylo za dob našich rodičů pouhým nedotknutelným dětským snem.

Jak miliardáři financují své vesmírné programy?
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.
Řadit podle: oblíbenosti nejnovější

Vystřelte své investice ke hvězdám!

Staňte se členem komunity Warengo a naučte se pracovat se svými financemi jako Warren Buffett. Je nás už 11 446.

Zaregistrovat se