Spustili jsme MARKETPLACE! Vyberte si investiční platformu, ptejte se, hodnoťte.
20.02.2020 9 minut čtení

Seriál UBER aneb jak jsem se stal spolupachatelem nekalé soutěže – Část třetí: Otázky a odpovědi

Nadnárodní gigant propíraný v desítkách kauz a soudních sporů. Osmihlavá korporace stavějící byznys na technologické inovaci. A moje osobní zkušenost s ní z pohledu řidiče. Dnes nejčastější otázky mých zákazníků a vyčerpávající odpovědi na ně.

Poslední dva roky byla mým hlavním zdrojem příjmu tahle revoluční společnost ze San Francisca, která navždy změnila trh s přepravními službami. Uber je s miliony uživatelů po celém světě denním předmětem diskuzí. Jelikož mám ale pocit, že náhled na celou problematiku je značně zkreslený – předně kvůli opatrné komunikaci ze strany společnosti - rozhodl jsem se pro tento seriál, ve kterém se s vámi podělím o svou vlastní zkušenost a interní náhled na fungování tohoto nadnárodního kolosu.

Část první: Co je to UBER?

Část druhá: Uber vs. Taxi

Část třetí: Otázky a odpovědi

Začnu jedním významným číslem – 11 500. To je počet jízd, které jsem pod aplikací Uber celkem uskutečnil. Ač je to překvapivé, málokdy jsem někoho vezl dvakrát. Zhruba v polovině případů jsem vezl cizince – turisty, podnikatele zahraničních firem sídlících v Praze, obchodníky, studenty na výměnném pobytu atp.

Vypozoroval jsem jeden velmi zajímavý úkaz. V Uberu většina lidí zapluje do sedačky, nasadí si sluchátka a mlčky kouká z okénka, případně jedou ve více lidech a baví se spolu – To mě nijak nepřekvapuje, o čem se taky chcete bavit s úplně cizím člověkem. 

Překvapilo mě ale něco jiného. Když se se mnou dal do hovoru cizinec, bavili jsme se o všem možném: O politice, filozofii, globální ekonomice, turismu, kráse, environmentalismu, kultuře... 

S Čechy to však bylo jiné. V průměru si chtějí více povídat, ale mají větší tendenci sklouzávat k repetitivním „small talk“ tématům: Babiš. Zeman. Počasí. SPD. Vláda. Doprava. A v neposlední řadě – Uber. Výběr otázek na tohle téma je docela omezený, takže jsem ne zcela překvapivě nad některými otázkami už jen krčil rameny. Když na něco odpovídáte po 856té, začnete se cítit trochu jako robot. 

 

Nejčastější otázky se točí kolem financí

Jak je možné, že cestu sem jsem měl o polovinu levnější než zpátky?

Ano, lidé frustrováni cenou své zakázky nejsou ničím ojedinělým. Jsou zvyklí, že Uber je po většinu času absurdně levný a pak najednou vyjde dráž než obyčejné taxi? Za vše může umělá inteligence aplikace. Ta reaguje na zvýšenou poptávku v konkrétní oblasti krátkodobě skokově zvýšenou cenou: Čím vyšší poptávka, tím vyšší cena. Po velkých koncertech v O2 aréně nebo na Silvestra tak může být cena až pětinásobná oproti normálu. 

Podstatné je, že jediný, kdo cenu ovlivni, jsou sami zákazníci, paradoxně tím, že jsou s cenou nespokojeni a objednávku zkouší znovu a znovu – v důsledku uměle šponují poptávku ještě výše. Řidič přijme předem danou zakázku včetně její ceny a mnohdy sám neví, kam a za kolik vlastně jede. 

Řešení? Chvíli vydržte, zvýšená poptávka je obvykle nárazová záležitost a v řádu desítek minut pomine. Odůvodnění algoritmu je prosté: řidiči jsou upozorněni na oblasti se zvýšenou poptávkou a mají tedy větší zájem do dané oblasti přejet. Zákazníci, kteří nespěchají, mohou vyčkat na pokles ceny a poptávka se tím přirozeně rozmělní.  

Jak může být Uber o tolik levnější?

Dobrá otázka, úzce souvisí s jiným frekventovaným dotazem: 

Mohu si příště objednat přímo vás?

Klasický taxikář vám rád dá svou vizitku a odveze vás znovu, pokud jste mu byli sympatičtí. My? Ne tak docela a se sympatiemi to nemá co do činění. Celá podstata Uberu totiž stojí na jednoduchém principu: Četnost zakázek. Taxi stojí půl hodiny na místě, následně odveze turisty pět kilometrů a vrátí se zpět na „svou štaci.“ Potřebuje tedy zaplatit půl hodiny prostoje, dvojnásobnou dobu jízdy a „prázdné kilometry“ zpět na výchozí pozici. 

Uber hledá nejbližšího možného řidiče. Ten je obvykle pár stovek metrů od vás (pokud jste v centru města) a poté, co vás odveze, v ideálním případě přijme zakázku na místě, kde vás vyložil a jede zase jinam. Nemáme žádné „své části města,“ jezdíme všude, kam nás zákazník „zaveze.“ A hlavně, máme kratší dojezdy, méně prázdných kilometrů a kratší prostoje. Ve výsledku najezdíme sice více, ale obrat není zase tak rozdílný od obratu poctivého taxikáře. 

Přesně z toho důvodu nemá cenu brát si na řidiče kontakt. Kromě toho, že vás nemáme jak legálně odvézt bez předchozí objednávky v aplikaci, přejezd přes celé město pro jednoho klienta se zkrátka nikomu nevyplatí

Takže, pokud vám řidič přece jen své číslo dal, pravděpodobně byly jeho sympatie k vám opravdu hluboké. 

Tím zároveň zodpovídám asi nejčastější otázku ze všech:

Vyplatí se vám to? 

Pokud máme krátké dojezdy a prostoje mezi zákazníky, pak ano. Samozřejmě, ekonomických aspektů je více a odpověď není tak snadná, ale to asi nechám na příští kapitolu.

Kolik si tak vyděláte?

Tuhle otázku sem píšu záměrně z jednoho konkrétního důvodu. Pokud patříte mezi ty, kdo se řidičů ptají na jejich plat, pravděpodobně mezi nimi nejste moc oblíbení. Představte si, že se vás náhodní lidé na ulici ptají, kolik si vyděláte vaším zaměstnáním. Teď si představte, že těch náhodných lidí jsou desítky týdně. Někdo se možná rád „pochlubí,“ ale většinu řidičů tím vážně moc nepotěšíte. 

 

Dobrý den, já jsem Novák / Dobrý den, je to na Národní?

Zcela standardní problém nastává, když přijedu vyzvednout klienta a ten na mě spustí výše uvedeným způsobem. Je to sice poměrně nelogické, ale situace je taková, že při přijímání zakázky netušíme, kdo jste ani kam jedete.

Zakázka obsahuje jen tři informace: Vzdálenost zákazníka od naší polohy, jeho hodnocení a odhadovaná doba dojezdu. Vše ostatní je pro nás překvapením. Důvod je prostý. Kdybychom pokaždé znali dopředu cenu zakázky / cílovou destinaci, řidiči by si vybírali jen ty zajímavé zakázky a ostatní by se nikam nedostali

Ve chvíli, kdy zakázku přijmeme, můžeme si otevřít přepravní smlouvu, ve které je vaše jméno i cílová destinace. Tahle možnost tu ale ještě před rokem vůbec nebyla a dokonce i dnes si smlouvu neotvíráme, pokud k tomu nemám vyloženě důvod. Takže ve stylu americké ležérnosti známé ze Starbucks – Známe jen vaše křestní jméno: „Je to na jméno Jan, pane Nováku? Super, tak můžeme jet.“

Vy pracujete na směny? Nebo je to na vás?

Častá a poměrně logická otázka. Ano, pravda je taková, že zaměstnání typu Uber je absolutně svobodné. Když „nepůjdu do práce“ půl roku, nikoho to nebude zajímat. Je to vlastně jeden z hlavních důvodů, proč jsem se pro něj před dvěma lety rozhodl a samotný koncept je natolik unikátní, že mu věnuji samostatný článek někdy příště. Prostě buď jsem online a zakázky přijímám, nebo nejsem online a mám volno.

Co taxikáři? Pořád s nimi bojujete?

Další z oblíbených a častých otázek. Pravda je taková, že protesty a podmínky taxikářů byly mířeny hlavně na vládu a na magistrát. Taxikáři si uvědomují, že řešit něco s námi osobně nemá žádný význam. 

Naštěstí pro nás Čechy nejsou Madrid nebo Paříž, takže po nás nikdo nehází dlažební kostky a lahve, ačkoli jsme i bez označení pochopitelně lehce identifikovatelní v ostatním provozu. Sám poznám ostatní řidiče Uberu kdykoli jdu městem. 

Pravda je taková, že jsem osobně taxikáře už několikrát vezl a vždy jsme se dokázali věcně a na úrovni bavit o problematice Uberu. (Viz mé předchozí díly série.) 

 

Měl jste někdy vyloženě špatný zážitek?

Tady je důležité zmínit jednu věc. Žádný řidič nemá povinnost zákazníka odvézt. Pokud jste viditelně těžce pod vlivem alkoholu, jste od pohledu znečištění, je vás víc než čtyři, pokud s sebou vezete batole a nemáte k němu přepravní sedačku, bez diskuze odjíždím.

Tohle je hodně důležitý bod. Nikdo při případné nehodě neudrží v rukách batole a nikdo z nás nechce mít na svědomí smrt malého dítěte. Pokud se nechcete připoutat vy, respektuji to, jste dospělý člověk, ale pokud máte malé dítě a nemáte sedačku – Zavolejte si Taxislužbu, která sedačky poskytuje! 

Jelikož mohu všechny zákazníky, se kterými by mohl být od pohledu problém, odmítnout, až na mírně vyhrocené výměny názorů jsem se nikdy se závažným problémem nesetkal. Za to jsem už o pár nepěkných situacích slyšel od ostatních řidičů. 

A tady to dnes ukončíme! Pořád mi zbývá vysvětlit, proč si myslím, že lidé, kteří využívají Uber, nejsou nutně stejná skupina lidí jako uživatelé klasického taxi. Stále jsem se taky nedostal k Boltu a zbývá mi vysvětlit poslední častou otázku zákazníků.

Proč poslední dobou téměř nepotkám českého řidiče?

Jak už asi tušíte, odpověď můžete očekávat zítra. Pokud vás seriál zajímá, chcete se k němu vyjádřit nebo mě za něj zkritizovat, registrujte se na Warengo a s chutí do mě!

Pokračovat na poslední díl: Čas odejít

#Uber #alternativnipreprava #podnikani #taxi #ubervstaxi #byznys #dumping #ekonomika #taxisluzba #finance #koncese #prepravci #prace #zkusenost #praha #FAQ #otazky #odpovedi #zakaznici 

Hodnocení: +15
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.
  • Váš seriál o Uberu mi přišel zajímavý a i poměrně objektivní, až do přečtení této věty: "Jak může být Uber o tolik levnější?"..."Taxi stojí půl hodiny na místě, následně odveze turisty pět kilometrů a vrátí se zpět na „svou štaci.“ Potřebuje tedy zaplatit půl hodiny prostoje, dvojnásobnou dobu jízdy a „prázdné kilometry“ zpět na výchozí pozici." Tato část je poněkud zavádějící. Taxikářů na štaflech je malé procento a v celém seriálu vůbec nezohledňujete existenci společnosti jako je Liftago (funguje na podobné bázi jako je Uber, ale její řidiči splňují veškeré legální náležitosti a zákazník má navíc možnost výběru řidiče/vozidla). Toto téma je nevyčerpatelné, ale abych mluvila k věci... U každého vozidla je potřeba mimo platby za pohonné hmoty počítat také s amortizací (tedy opotřebením a snižováním hodnoty vozidla), pojištěním (které, když máte pro účely taxislužby, tak je minimálně 2 násobně dražší než klasické pojištění), hodnotou času řidiče, který ze svého celého přiznaného výdělku odvádí veškeré povinné platby (zdravotní a sociální pojištění, daně) a poplatky dispečinku. Když si to celé propočítáte, tak je jasné proč si taxikář nemůže dovolit jezdit za ceny Uberu...
    +1
    • Dobrý den, Terezo, děkuji za zpětnou vazbu a věcný příspěvek k diskuzi. Bohužel si nemohu dovolit rozvádět body do detailu, není na to prostor, článek by byl trojnásobný. Přesto: Liftago je klasické taxi, místo štaflu využívá aplikaci, ale dojezdy, prostoje a čekání na zákazníky jsou pořád delší než u Uberu (Pokud se má Uber vyplatit), takže tam není rozpor s mým tvrzením. Seriál je kategoricky rozdělený na díly. V kategorii: Otázky a odpovědi – jsem se pokusil vyjádřit dostatečně ke všem častým otázkám. V článku píšu, že k finančním aspektům se vyjádřím příště. O amortizaci zatím nepadlo ani slovo, takže by mělo být pochopitelné, že jsem se k tomu teprve chystal. A konečně. Nerozumím závěru vašeho článku, vychází mi z něho, že náklady taxikáře jsou jiné než náklady řidiče Uberu a proto si nemůže dovolit jezdit za ceny Uberu. Za ceny Uberu si nemůže dovolit jezdit, protože si to nemůžou dovolit ani řidiči Uberu, tomu se hodlám věnovat dnes. Ovšem náklady jsou u obou platforem podobné, ba naopak, Uber vykazuje daleko vyšší amortizaci, protože má zhruba dvojnásobný nájezd na stejný obrat. Jediný rozdíl v nákladech je vstupní investice do taxametru a střešní svítilny. Odstavec: „Jak může být Uber o tolik levnější,“ má za úkol objasnit ekonomický princip Uberu – Návaznost zakázek. Nic víc a nic méně.
      +1
  • Hovory z drožky miluju. :D
    +1
  • Koukám, že je to téměř nevyčerpatelné téma :-) ale za sebe musím říct, že mě to pořád baví, takže proč ne :-)
    0
    • Neboj, už se blížím ke konci, vidím to na poslední díl. :D Ale jsem rád, že tě seriál baví.
      0
Doporučené příspěvky
8 minut
9 minut
9 minut
4 minuty
4 minuty
4 minuty
3 minuty
2 minuty
3 minuty
2 minuty
3 minuty
4 minuty