Český sen
Jsme lídry bezkontaktního i mobilního placení nejen v nejbližším regionu, ale obecně. A to všechno jen 30 let po listopadu 89 a s třetinovou životní úrovní Rakouska.
Očekávání, která Češi mají ke svým bankám jsou proto právem velká – a do jisté míry jsou naplňována. Tedy, pokud nejste firma.
Tady to drhne...trochu
Firemní prostředí je jakoby z jiného světa. Většina bank prostě kopíruje ergonometrie a zažité (nutno říci funkční a ověřené) postupy z B2C světa do B2B prostředí. Ale je to správně? Stačí to?
Na jednu stranu se není čemu divit. Firemní prostředí je zhýčkané. Každá firma by ráda měla bankovní produkty a platební metody na míru – včetně api, reportingu, SLA atd. Firmy jsou naučené požadovat řešení na míru. Každá softwareová firma jim vyjde vstříc. Každý dodavatel svoje postupy s vidinou zisku upraví na míru velké či střední firmě. Někteří i těm malým. Jen ty banky to tak nějak nedělají. Proč?
Cílovka vs jednotka zákazníka
Protože bankéři přemýšlí v blocích cílových skupin. Skupina A chce tohle, skupina B zase něco jiného. Splníme požadavky jedné skupiny a potenciálně zasáhneme statisíce nebo miliony zákazníků – nějaké individuální odchylky a přání nejsou na pořadu dne. Skupiny jsou velké, lehce identifikovatelné a tím snadno zasáhnutelné. V tomto případě se vyplatí podstoupit dlouhý a složitý vývoj nových postupů a inovací, protože víte, že jej ocení předem definovaná (a široká) cílová skupina.
Taková cílová skupina se rozhoduje a reaguje rychle, často impulzivně. Lidé nedělají výběrová řízení na bankovní instituci, které svěří každý měsíc výplatu nebo s jakou kartou pojedou na dovolenou. Dají na intuici. A když je zákazník nespokojen? Prostě zkusí produkt vlevo – nebo vpravo…
Firemní prostředí je ale ke změně rigidnější. Změnit nebo vybrat nového dodavatele třeba i sebezákladnějšího systému či řešení je pro firmy náročné. Často se celý proces táhne měsíce, někdy i léta. Změny se pak dělají těžko. A takového zákazníka banky nahánět nechtějí.
Boj o každou zakázku
Trh firem je sice atraktivní (více než milion firem jen v ČR) a jejich finanční objem ještě atraktivnější, ale abyste „nadchli“ firmu, musíte tomu jít naproti. A to každé zvlášť – jednotlivě, přesně, cíleně. Řešit její problémy, integrovat její systémy – ke změně jim pomoci, rozptýlit obavy. To banka neumí a ani umět nechce. Zatím.
A zde je prostor pro nové hráče. Ne ve „fyzickém“ osobním přístupu, ale díky digitalizaci, customizaci. B2B klientelu získá ten, který umí produkty připravit tak, že je možné je doladit na míru. A nemusí to zrovna řešit 100% firemních problémů – staří pár procent.
Symbióza
Tak jako v B2C neobanky obsadí dílčí činnosti, ve kterých banky neexcelují, tak B2B fintech může částečně na „menším“ písečku banky zastoupit. Může – jeho náklady jsou jinde a na individuální, leč digitální přizpůsobování je připraven.
Druhým směrem je komplementarita. Proč se snažit banky nahradit (navíc banky mají v Česku velmi dobrou pověst), když je můžete doplnit?
Banky a fintechy si mohou vzájemně pomoci. Na každé konferenci o KYC a online onboardingu se rozhoří bujará diskuze, kterou pravidelně zchladí dotaz, jak daleko je koncept využití pro firemní prostředí. Odpověď je prostá – toto se nyní neřeší. Škoda, ale banky to za fintechy budou řešit sotva. Není to oblast, kde by aktuálně měly svůj zájem.
#aktuality #banky #prostredi #b2b #zakaznici #klienti #instituce #finance #financnictvi #prilezitost