Vytvořte svůj investiční mozkový trust!

Staňte se členem komunity Warengo a diskutujte s ostatními investory v článcích a tématických skupinách. Je nás už 17 424.

Zaregistrovat se

14.02.2020 6 minut čtení

Jak si zaručeně vyčistit hlavu? Vědci odhalili návod na detoxikaci vašeho mozku!

Zapomeňte na detoxikační kůry! Nástroj, kterým spolehlivě zbavíte svůj mozek toxinů, má každý z nás dávno doma, ale nikdo mu nepřikládáme dostatečnou váhu. Pojďme se na chvíli ponořit do světa vědy a medicíny! P.S. Ideální článek pro insomniaky.

Lidský mozek je fascinující orgán – Šedá rosolovitá hmota plovoucí v útrobách vaší lebky, která v tuto chvíli přemýšlí sama nad sebou. Mezitím udržuje všechny vaše životní funkce – srdeční puls, dýchání atd. Na vyšší úrovni vědomí zpracovává impulsy a vjemy okolo vás a navrch toho všeho zpracovává chaotické černé čáry roztroušené po vašem displeji v koherentní slova a myšlenky.

Není zase tak překvapivé, že ačkoli mozek tvoří přibližně jen 2 % naší tělesné váhy, spotřebovává až 20 % energie, kterou lidský organismus vyrobí. Tedy daleko více než jakýkoli jiný orgán.

Zamyslete se nad tím, jak komplexní a fascinující nástroj je váš mozek – A teď si uvědomte, že právě skládá kompliment sám sobě. Docela meta, že? 

Výzkum v oblasti neurovědy je obsáhlým a rostoucím oborem na mnoha úrovních. Od klinických studií neurodegenerativních a behaviorálních poruch až po elementární studie charakterizující mozkovou strukturu a funkci mozku na molekulární úrovni – To vše z poměrně logických důvodů.

Statistika datovaná k roku 2014 poukazuje na fakt, že pouhých 9 známých neurologických poruch (Alzheimerova choroba a ostatní typy demence, chronická nemoc zad, mozková mrtvice, TBI, migrény, epilepsie, roztroušená skleróza, poranění páteře a Parkinsonova choroba) zodpovídá za roční lékařské výlohy v hodnotě 800 miliard dolarů jen na území Spojených států. Číslo, které navíc každým rokem narůstá. A navzdory vysokým investicím v oblasti výzkumu neurologie doktoři a vědci na většinu těchto problémů stále nenachází odpovědi. 

Na druhou stranu – Množství studií naznačuje, že kvalitní spánek je jedním z nejzásadnějších faktorů pro správnou funkci mozku a centrální nervové soustavy, přestože stále tak docela nevíme, proč tomu tak vlastně je.

 

Ponořme se do spánku

Spánek zůstává pro lidstvo velikou záhadou, dosud nejsme schopni s určitostí vysvětlit podstatu významu spánku v rámci evolučního procesu. Přesto, většina savců umírá již po týdenní kompletní spánkové deprivaci, což naznačuje, že asi bude poměrně důležitý. Jenže, co to vlastně spánek je?

Řekli bychom, že s výjimkou pár zajímavých a obvykle bizarních snů v REM fázi je spánek v zásadě dost nudná činnost. Ačkoli nám většinou přijde, že „spíme jak zabití,“ opak je pravdou. „Spící“ mozek víceméně stále bdí, vysílá elektrochemické signály a spotřebovává spoustu naší energie, primárně v REM fázi spánkového cyklu.

V minulosti vědci přikládali velký důraz na měření mozkové aktivity skrze EEG. Metoda dostála popularitě především pro její neinvazivnost – Měření proudění krve probíhá na povrchu mozkové kůry. Jenže daleko více se toho odehrává pod povrchem.

Moderní technologie nám přinesla dvoufotonové fluorescenční mikroskopy, které dokáží sledovat funkci mikroskopických struktur uvnitř mozku živého spícího objektu. 

Za pomoci těchto metod výzkumníci učinili několik doslova dechberoucích objevů, ale ještě než se na ně podíváme, pojďme si projít základní neurofyziologické pojmy.

  • Neurony: Základní funkční jednotka (buňka) neuronové tkáně, jejich úkolem je přenos elektrochemických signálů prostřednictvím vzruchů a uvolňování neurotransmiterů
  • Glie: Podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém
  • CSF: Neboli „mozkomíšní mok“ – tekutina v níž je mozek ponořen
  • Artérie: Krevní cévy, zajišťující přívod okysličené krve do orgánů a k buňkám
  • Žíly: Neboli „vény“ – naopak odvádí neokysličenou krev zpět do srdce

Malá medicínská přednáška

V jednom experimentu z roku 2012 vědci vpravili fluorescenční značkovač do CSF, aby sledovali jeho pohyb. Překvapivým odhalením bylo, že značkovač následoval artérie zásobující mozek okysličenou krví.

Přičemž značkovač nebyl uvnitř artérií, pouze okolo nich. Závěrem výzkumu bylo zjištění, že CSF protéká mezi cévními stěnami a Glie buňkami. Představte si menší trubici vsunutou ve větší trubici, umožňující tok dvou rozdílných kapalin paralelně v jedné síti. Tak v zásadě funguje periarteriální tok.

CSF přitom využívá krevního pulsu v artériích jako hybného momentu. Pohybuje se skrz tkáňový mok a „omývá“ okolní buňky – odnáší odpadní materiál do lymfatické soustavy, skrze kterou je následně filtrován a vyloučen ven z těla.

Takto lze ve zkratce popsat takzvaný „glymfatický systém,“ který funguje jako detoxikační nástroj mozku. Tento objev byl překvapivě učiněn teprve před sedmi lety doktorem Maiken Nedergaardem a jeho týmem z University of Rochester Medical Center.

Zpátky ke spánku 

Důvod, proč se zabýváme funkcí glymfatického systému je prostý. Jeho funkce probíhá pouze tehdy, když spíme. „Perivaskulární tunely“ jsou během bdělého stavu stažené, čímž omezují průtok CSF: Tento stav je pravděpodobně vyvolán noradrenalinem – hormonem, který je vylučován jen během bdělého stavu.

 

Čímž se dostáváme k důležitosti spánku jako takového – desítky studií prokázaly, že během toho co spíme, glymfatický systém čistí náš mozek, odnáší toxické látky, které se tam během dne hromadí, včetně bílkovinového agregátu – „Amyloid-beta,“ který tvoří takzvané „senilní plaky,“ zodpovědné za vznik Alzheimerovy choroby. Nedostatečná funkce glymfatického systému v mozku nahromadí „Amyloid-beta“ protein, který následně omezuje průtok CSF skrze glymfatický systémZačarovaný kruh, který nevěstí nic dobrého pro naše zdraví.

Snížená efektivita glymfatického systému byla vyzkoumána v tkáních postižených Alzheimerovou chorobou a celkově u starších lidí. Zde vyvstává klasická otázka: „Vejce nebo slepice“ Jelikož není dosud jasné, zda stárnutí zpomaluje funkci glymfatického systému nebo je to právě naopak.

Nejen úklidu je třeba

Naštěstí si v současné době stále více lidí uvědomuje, že spánek není luxus. Důkazy naznačují, že osoby postižené spánkovou deprivací inklinují k poruchám učení, obezitě, vysokému tlaku, poruchám sekrece inzulinu (cukrovka), a nepotřebuji vám asi říkat o významu spánku na vyplavování serotoninu do krve a jeho důležitosti pro naši psychickou pohodu.

Zkracováním spánku si nezajistíme větší produktivitu ani v práci ani při studiu. Spíš si tím zaděláváme na daleko větší problémy než nedostatek financí. 

Zdá se, že osobní hygiena má více podob, než jsme mysleli, kromě čištění zubů, uší, mytí vlasů, sprchování a používání dentální nitě...

Dopřávejte pravidelně pořádnou očistnou koupel i vašemu mozku.

#mozek #veda #vedci #vyzkum #doktori #studie #bigbraintime #glymfatickysystem #neurony #CSF #MaikenNedergaardem #spanek #toxiny #detox #zdravi #Alzheimer

Hodnocení: +18
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.
Řadit podle: oblíbenosti nejnovější
  • Osobně si na spánek vždy udělám čas, ale tělo toho "nevyužije". Ráno se automaticky vzbudím v cca stejnou dobu a už dále nemůžu zabrat, přestože jsem ospalý a mám kruhy pod očima přes "celý" obličej. Večer je problém jít spát dříve, protože jsem čilý a dřív neusnu.

    2
  • poučné, díky slight_smile teď se nabízí otázka, kolik spánku je hodně a kolik málo...

    2
    • To už je u každého individuální, ale tělo ti to většinou samo naznačí. smile Důležité je se nepřepínat a občas si klidně dopřát i „odpoledního šlofíka,“ když na něj máš čas a prostor.

      3