Jak se za stejný čas naučit o 60 % více? Vypněte hudbu

Stejně jako mnoho jiných věcí (jídlo, technologie, filmy, seriály,...), i hudba je nám dnes díky službám, jako je Spotify či YouTube, dostupnější než kdy před tím. Chcete-li však studovat a učit se novým věcem rychleji, měli byste preferovat ticho.

Na úvod jedno přiznání autora: Hudba je jedna z nejúžasnějších věcí na tomhle světě, kterou občas při práci/vykonávání rutinních činností považuju za nepostradatelnou. A jsem rád, že věda se mnou souhlasí v tom, že hudba může zvýšit efektivitu rutinních opakujících se činností (úklid, vaření atp.), ale také zlepšit kreativitu, snížit stres u práce nebo vás uklidnit lépe než meditace. A vlastně mě trochu štve, že jsem se ještě neodhodlal přidat nějaké své tipy do skupiny Hudba k práci.

Zhruba v posledním půlroce jsem si ale zcela náhodou všiml jedné zajímavé věci. Tu a tam mi krátce po soustředění na práci hudba přestala hrát (např. když jsem si omylem pustil příliš krátký playlist, nebo jen jedinou skladbu). Já jsem si toho ale všiml, až když jsem měl hotovo. Takže mi třeba během 10 minut pomohla dostat se do "flow", ale nadále jsem ji už vlastně nepotřeboval. A co víc, měl jsem pocit, že mi práce (jejíž součástí je u učení se novým informacím o různorodých tématech) šla od ruky lépe během ticha.

Proto mě nyní zaujalo, když jsem narazil na studii z roku 2014 z Metropolitní univerzity v britském Cardiffu, která zjistila, že existuje minimálně jedna výjimka, při které si většina z nás také automaticky nasazuje sluchátka, ale neměli bychom. Věda má jasno - ať už studujete na nadcházející zkoušku, nebo se snažíte pochopit a zpracovat důležité informace k vaší práci, naučíte se víc a rychleji, když necháte hudbu vypnutou.

Snaha dostat do hlavy nová fakta může být někdy mírně nudná. Zvlášť, pokud se něco musíte naučit prostě jen proto, že musíte, abyste dostali nějaké lejstro, složili zkoušku, nebo přežili při studiu nového oboru počáteční nudnou fázi učení se úplných základů, než se dostanete k tomu zajímavému. Proto mnoho z nás automaticky nad studijními materiály sahá pro sluchátka, abychom si tuto činnost zpříjemnili aspoň trochou hudby.

Jak se ale ve výše zmíněné studii dočtete, váš oblíbený playlist ve skutečnosti může proces učení zpomalovat. Britští vědci v ní dobrovolníky požádali, aby zkusili studovat na test porozumění čtenému textu buď v tichu, anebo při poslechu příjemné popové hudby, tvrdého heavy metalu či instrumentální (vážné) hudby. Posléze účastníky požádali, aby odhadli, jak se jim test podaří, načež přistoupili k samotnému testu.

Výsledky ukázaly, že vůbec nezáleželo na tom, zda studenti poslouchali Katy Perry nebo Dath Angel. Jejich výsledky byly výrazně horší než u studentů, kteří se připravovali v tichosti bez hudby. To samé platilo i pro ty účastníky, kteří studovali při hudbě neobsahující žádná slova, byť tato skupina dopadla o trochu lépe než skupina poslouchající hudbu obsahující text.

 

Studenti, kteří se připravovali v tichém prostředí, nakonec vyjádřeno čísly dosáhli v testu o 60 % lepších výsledků než jejich kolegové, kteří se učili při poslechu hudby s textem. Důvod pro tento rozdíl ve výkonnosti se nazývá "irrelevant sound effect" (ISE), což je psychologický fenomén, při němž vnější zvuky efektivně zhoršují schopnost člověka soustředit se na učení a zapamatování si nových informaci. Zpravidla se o něm hovoří ve spojení s rušivými zvuky, jako je řeč a jiné hluky, ale stále častěji je do něj zahrnována i hudba. Už v roce 2008 trojice vědců ve své studii ukázala, že instrumentální hudba výrazným způsobem snižuje schopnost lidského mozku ukládat a vybavovat si informace.

Jeden z autorů prvně zmíněné britské studie Nick Perham interferenci mezi porozuměním čtenému textu a hudbou vysvětluje následovně: Irrelevant sound effect jako takový vzniká při snaze mozku zpracovávat uspořádané informace ze dvou různých zdrojů najednou - jak z učebních materiálů, tak z hudby. Když čtete a zároveň při tom posloucháte hudbu obsahující slova, jsou oba zdroje slov de facto v konfliktu. Důsledkem ISE je horší výkonnost studia, při němž hudbu s textem posloucháte.

Nic moc novinky, pokud jste stejně jako já milovníky hudby. Na druhou stranu je řeč primárně o činnosti, které zahrnují nutnost porozumět co nejlépe psanému textu a zapamatovat si z něj informace (jinými slovy učení). A pokud ani při studiu bez hudby být nemůžete, pořád existuje alternativa v podobě instrumentální hudby, jejíž dopady jsou méně negativní (+ zde na druhou stranu existuje jako protiargument tzv. Mozartův efekt).

I sám Perham navíc připomíná, že hudba vám na druhou stranu může pomoci být kreativnější. A o pozitivním efektu hudby na to, jak vám od ruky půjde mytí nádobí, utírání prachu či vytírání, už taky byla řeč. Takže nevěšte hlavu a mimo seriózní studium klidně nechejte sluchátka v uších!

#osobnirozvoj #hudba #studium #uceni #efektivita #ticho #klid #mozek #veda #cteni #pamet #informace

Warengo vám pomáha uspět ve všech byznysových i životních výzvách

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.