Při konverzaci s kolegou, zaměstnancem, nadřízeným, zákazníkem nebo dokonce vaším partnerem běžně chcete něčeho docílit. Chcete, aby ten druhý něco udělal, souhlasil s vámi nebo si třeba něco zapamatoval. Ukazuje se, že existuje pár psychologických triků, které zvýší pravděpodobnost, že dostanete, co si od rozhovorů s druhými přejete.
S těmito postřehy přišel Travis Bradberry, autor knihy Emotional Intelligence 2.0 a popsal je v článku pro CNBC. Vybrala jsem pro vás ty nejlepší, které se dají snadno použít v běžné konverzaci.
Chcete, aby si vás oblíbili?
Požádejte je o laskavost. Možná, že si myslíte, že si vás lidé oblíbí spíše, když uděláte laskavost vy jim, ale tak to úplně není. Často se od vás naopak mohou vzdálit, protože budou mít pocit, že vám musí být zavázáni. Ale když požádáte o laskavost vy je, je to něco jiného.
„Podvědomě si musí odůvodnit, proč vám tuto laskavost prokázali. Řeknou si, že vás mají rádi nebo že jste jejich přátelé. A také jste při žádosti o laskavost vyjádřili zranitelnost a důvěru, což v lidech rovněž vyvolává sympatie.“
Můžete zkusit požádat o nějakou drobnost, u které jste si téměř jistí, že ji pro vás udělají. Pokud by vás totiž odmítli, mohlo by to ohrozit váš vztah. V reakci na jejich laskavost máte skvělou příležitost prokázat vděk – ať už formou poděkování, nějakého drobného dárku nebo třeba pozváním na pivo. To je další příjemná věc, díky které vás dotyčný nebo dotyčná bude mít radši.
Chcete ostatní přesvědčit, že máte pravdu?
Přikyvujte. „Když při mluvení přikyvujete, implikujete tím, že váš názor je pravdivý a cenný. Lidé poté mají větší tendenci s vámi souhlasit,“ píše Bradberry. Když chcete, aby vás lidé měli rádi, pomůže kopírovat jejich řeč těla, emoce a gestikulaci. Ale pravdou je, že zrcadlení je nám do jisté míry přirozené.
Toho využívá Bradberry ve své radě. Když budete přikyvovat, je velká pravděpodobnost, že váš konverzační partner začne přikyvovat také. A to znamená, že s vámi souhlasí. Zrcadlení se dá použít i mnoha dalšími způsoby. Když budete například vyjadřovat entusiasmus a nadšení, je velká šance, že pro věc nadchnete i ostatní.
Chcete se dozvědět víc?
Představte si následující situaci: Druhá osoba vám něco řekla, ale vy máte pocit, že to není vše. Že si zbytek nechává pro sebe, nechce zabíhat do osobních podrobností nebo třeba jen nepopisuje příběh do patřičných detailů. Tady je Bradberryho překvapivá taktika: Chvíli neříkejte vůbec nic.
Tato konverzační taktika se mi už mockrát ověřila. Například když se snažím být svým přátelům oporou a nechat je se vypovídat. Pokud je téma trochu bolestné a osobní, ne vždy je snadné najít správná slova, kterými můžete druhého podpořit.
Ale pokud zůstanete zticha, druhý často naváže a své myšlenky rozvede, což může vést k tomu, že se dostanete hlouběji do problému. Tato metoda také skvěle funguje, když chcete slyšet názor nebo přijmout kritiku ostatních.
Chcete, aby si ostatní něco zapamatovali?
Bradberry ve svém článku popisuje přirozenou tendenci lidí pamatovat si nedokončené. Už jste si někdy všimli toho, jak televizní reklamy často skončí jakoby v půlce příběhu?
To proto, že lidský mozek svým způsobem nedořečené příběhy nemá rád a jelikož ho svým způsobem provokují, lépe si je pamatuje. Reklamní agentury toto vědí, proto toho ve svých spotech schválně využívají.
Jak se toho dá využít při konverzaci? Když říkáte něco opravdu významného... Co se dejme tomu skládá ze dvou částí, řekněte první, řekněte druhou a poté naznačte, že máte na srdci ještě něco dalšího, začněte mluvit a přerušte sami sebe.
Například odběhněte do druhé místnosti pro vodu nebo dělejte, že jste si vzpomněli na něco jiného. Podle Bradberryovy hypotézy by první dva body měly v mysli posluchače zůstat jasnější, než kdybyste dořekli všechny tři.