4 minuty čtení

Ve 40 do důchodu? Většina by měla zájem, ale minimum pro to chce něco udělat!

Spousta lidí sní o tom být finančně nezávislý, ale většina z nich zůstane jen u toho snu.

V čem je zakopaný pes? Lidé nemají dostatečně roztažené myšlení! Co je v této větě skryto? Zdrojem pro úvahu dnešního článku je článek magazínu Euro jako i řada podobných, které najdete díky Bohu už i na českém internetu. 

Ještě před rokem, kdy jsme se začali o tuto problematiku zajímat, znal příběh Olivera Noeltinga mladého Berlíňana, který odešel od důchodu lehce po třicítce, málokdo. Jako mladý odborník u IT společnosti se rozhodl vystoupit z řady a šetřit, na čem se dá. Ano, pro mnoho lidí je takový životní styl podivínství, protože velká spousta lidí si nedovede představit život bez koktejlu v McDonaldu, bez dárků v krásném obalu, bez měkkého bílého toaletního papíru a 5 a více jídel denně, vždy plného talíře a fast foodů po cestě do práce. 

Oliver měl jasný cíl a střídmou strategii. Už na studiích se rozhodl, že bude žít jinak. Snížil své náklady na bydlení na minimum, snížil své výdaje na rozpočet a dokonce i útratu za své stravování a denní nažívaní také omezil na nejméně, co to šlo. Bez výjimky, včetně spotřeby za energie. 

Pro mnohé lidi svítit jen v jedné místnosti, splachovat jen po velké potřebě, odkládat si více černou hodinu než ostatní, nenakupovat tzv. luxury produkty,... pro mnohé lidi je tento životná styl "psycho" a označují jeho vyznavače za podivíny. Se strategií Olivera Noeltinga se ovšem může ztotožnit každý, kdo chce. Jen různým lidem se to povede za různě dlouhou dobu. 

Klíčem této úžasné myšlenky bylo to, že jeho omezování a lidově doslova "odtrhování od huby" mělo za cíl, že si odkládal vysoké částky ze svých výplat, které ušetřil dle svého schématu do úspor a AKTIV. Jako každý AKTIVNÍ finančně gramotný člověk - nakupoval aktiva schopné generovat další zisk. Obyčejný člověk. Řadový začínající odborník, který nedostál ani závratné kariéry, ani nevyhrál v loterii, ani nezaložil žádnou velkou společnost, která by to někam dotáhla v jeho zemi a už vůbec ne ve světě.

Jednoduše pojal strategii změny myšlení směrem k úspěchu. A příkladem na svém vlastním životě dokázal skvělou věc! 

>> že je možné nenakupovat zbytečnosti navíc, neplýtvat, nepodporovat konzumní morálku a ještě se vymanit z pasti měsíční výplatní pásky, kde vyměňujeme svou práci za peníze a utíká nám drahocenný čas našeho života <<

Naučil se být spokojený s tím, co má a nevymýšlel si nové potřeby. Tato úsporná mentalita ho za těch několik let dovedla k milionovým úsporám, ze kterých nakupoval akcie, vkládal je do investičních fondů atd. atd. Prostě budoval své osobní investiční portfolio. Dnes ho zná celý svět. Jedni nad ním kroutí nosem a myslí si, že to není nic pro ně, zatímco druzí mu tleskají a tiše závidí. Dokázal lidem, že i s menším příjmem, aniž by si sáhli na svět podnikání nebo velkého kapitálu, se lze dobudovat k vlastním pasivním příjmům a finanční nezávislosti.  

Frugality životní styl není nic nového. Základy má na přelomu 80/90. let v Americe a nejen zde. Bojovníků proti nadkonzumu a konzumní společnosti už bylo na desetitisíce a začalo to někde v období hippies v 60. a 70. letech minulého století. V čem se to ale posunulo na přelomu 80/90. let téhož století? Lidé, kteří nesouhlasili s konzumní společnosti, se naučili využít protivníka jako vlastního spojence! Neztotožnili se s utrácením za nesmyslné produkty, které v životě vlastně nepotřebují, ale jejich ústřední ideou začala být ani ne tak válka s konzumem, ale spíše využití toho, co současná doba nabízí ve spojení s použitím ve prospěch prvotní myšlenky. 

Na to právě navazuje naše myšlenkové hnutí EKOTOLERANTIKA, která se ztotožňuje s 3 moderními trendy. Minimalismus, kdy méně je více, Frugality životní styl - blíže přírodě, více úspory v životě, a ekologický pasivismus, kdy souhlasíme s ekologickými trendy, ale nepropadáme fanatickým deklaracím a jednoduše odpovědně jdeme příkladem na vlastním prahu. 

Zdroj: https://www.euro.cz/byznys/frugalisti-fire-1465524 

#fire #frugality #minimalismus #olivernoelting #osobnifinance #penze

Hodnocení: +51
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.
  • Začal jsem podobně žít po rozvodu před cca 8 lety a řekl si, že za 12 let bych si mohl předčasný důchod užít také.(jako truc bývalé manželce) Pro některé jsem byl asi nenormální, když jsem měl 3 zaměstnání a před nákupem ledničky dal přednost nákupu akcií. Dnes, mi mnoho lidí říká, že to mám lehké ale vidí pouze současný stav. (Mimochodem, cíl se mi podařilo splnit o 3 roky dříve a představte si, já s některými návyky žiju dál :-) ) Je to jen otázka volby.
    +6
  • Zajímavé. Když jste popisoval všechny možné způsoby, kterými Oliver šetří / vy nyní šetříte, za mě by bylo cool, kdybyste dal dohromady třeba seznam základních životních výdajů a ukázal, jak se k nim stavíte vy, aby tyto výdaje byly co nejmenší. Splachování jen po velké znám z chaty, tam nás ale k úspoře spíš než Frugality životní styl nutí velikost jímky. :D Jak je to ale s elektřinou, vodou, bydlením nebo třeba stravou, abyste maximálně ušetřil, ale zároveň vy ani vaše zdraví nijak netrpělo? Možná námět na další text. :wink:
    +4
    • Jo souhlas, to mě taky zajímá :))
      +2
    • Ano je to předmětem mé .pdf knihy, kterou má nyní moje kamarádka a korektorka v rukou a ve které mám vlastní i získané podněty za účelem úspory. Může a nemusí to být inspirace pro jiné. Jeden pilíř je úspora, druhý pilíř je pak prostor pro rozhodování kam ušetřené peníze uložit, případně investovat a jak strukturovaný rozpočet malé domácnosti vypadá. Postupně budu uvolňovat ukázky z knihy. Kniha stejně tak jaké celá má filozofie nebude komerční, ale bude uvolněna za dobrovolné sponzorské dary a a dovršení crownfundingu bude uveřejněna všem. Rok na bádání tohoto tématu není mnoho, ale věřím, že někteří se začnou zamýšlet minimálně nad tím, že často zbytečně utrácejí a mohli by mít třeba 2000,- měsíčně bokem a tím minimálně hotovost na dovolenou, nebo peníze pro strýčka příhodu. Zadlužit se v dnešní době není problém, vytvořit rezervy smysluplně vynaložené už není tak oblíbené téma.
      +1
  • Vždy, když slyším něco o podobném životním stylu, se ptám, co kdyby ten člověk v pětadvaceti umřel? :D Jestli by byl se svými volbami spokojený. Podle mě jde hlavně o to, jestli je v takovém asketickém životním stylu člověku opravdu dobře, nebo jestli to dělá jen pro tu vidinu budoucího bohatství a luxusu. A jestli je odpověď b, tak s tím moc nesouzním.
    +3
    • Ano máte pravdu. Zemřít může člověk i v 18 a nemá vizi třeba ještě žádnou. Ale přečtete si více, pokud vám zbyde čas o životě Olivera. On se ztotožnil jen s myšlenkou pana Forda, Garnegiho a řadou dalších finančních myslitelů a aktivních podnikatelů své doby a převedl to na svůj osobní život do nepodnikatelské sféry a dokázal tím, že každý může, kdo touží. Neodepírá si nic. Ale i když dosáhl své finanční nezávislosti i přesto si dopřává jen ty statky, tu zábavu a ty vymoženosti, o nichž si myslí, že ke svému životu potřebuje. Nic více. Neplýtvá, i když už majetek má. Filozofie jeho pohledu na peníze a statky přináší revoluční myšlení a návrat k podstatě, jak lidé žili kdysi. Zároveň získává čas pro svou rodinu a žije tak, jak ho to baví. Neustoupil ze svých zásad. A ten jeho luxus není čistě v hotovostním čísle, které má na svém účtu po zdanění. Ale v tom, že si vytvořil prostředí na úsporný život styl, ve kterém je spokojený. S tím rozdílem, že na něho už nemusí pracovat. Ti nejbohatší lidé žijí sami jako jednotlivci skromě. ;) Naopak střední třída je zotročena svými žádostmi, luxusním zbožím a cca 30ti letou hypotékou, kdy každému druhému pod tíhou stresu mizí polovina žaludku. Tento člověk je šťastný, protože v omezení našel štěstí a nástroj nebýt otrok. Blíží se revoluce 4.0 a v řadě oboru budou ubývat pracovní místa, nebo se transformovat. Podobné trendy ještě lidé docení, protože už dnes mi přibývají otázky na mém emailu a to jsem ještě nespustil web oficiálně. Být lehčí, vzdušnější nakupovat méně, kvalitnější věci a šetřit si je. Nevyhazovat, ale opravovat. To vše můžeme i dnes. Zbytečně utrácíme za věci, které přispívají jen podobným zemím jako je Čina se svou rádoby recyklovatelnou rychloobrátkovou ekonomikou, ve které umírají 40tníci na vyčerpání sil, při 12 a 16 hodinových směnách. Vyzkoušel jsem řadu věci. Byl součástí malé firmy, pracoval na úřadě, dnes jsem prodavač. Za 14 let svého ekonomicky aktivního života jsem dospěl k tomu, že doba se mění a lidé budou hledat nové cesty. A tato cesta mi dává smysl. Protože otevírá možnosti třeba nemocným lidem, kteří budou potřebovat prostředky v budoucnu na své léčení a už si vydělat mnoho nemohou.
      +3
    • Zní to zajímavě. Určitě se těším, až si toho od vás přečtu víc! :)
      +1
  • Super téma Martine, já takovému životnímu stylu fandím!
    +2
    • Zabývám se tím už rok. Souhlasím, že to není pro každého. Psychika každého člověka není stavěna na to najít štěstí v dočasném, nebo celoživotním skromnějším postoji, ale je to cesta. Vřele pozývám každého na tu cestu, koho zajímá.
      +1
    • Právě tady podle mě bude hodně lidí, kteří se v tom najdou, takže jen tak dál.
      0