Vytvořte svůj investiční mozkový trust!

Staňte se členem komunity Warengo a diskutujte s ostatními investory v článcích a tématických skupinách. Je nás už 20 842.

Zaregistrovat se

24.12.2019 5 minut čtení

Proč jsou vánoční filmy (z vědeckého hlediska) tak populární?

Pokud dnes velkou část dne strávíte v rodinném kruhu na gauči sledováním pohádek a vánočních filmů, věřte, že patříte mezi valnou většinu společnosti. Sledování televize už zkrátka patří k vánočním tradicím. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč?

Letošní Vánoce zaznamenaly masivní zvýšení počtu nových vánočních filmů. Nebo to alespoň tvrdí The New York TImes. 

Disney, Netflix, Lifetime a Hallmark soupeří o diváckou sledovanost s klasikami i novými filmy. Vánoční filmy nejsou populární jen jako zábava, zároveň jde o „únik“ do dokonalosti a krásy filmového plátna, které dává lidem zakusit svět takový, jaký by měl být.

Vánoční filmy jako odraz našich životů

Ve své knize „Christmas as Religion“ z roku 2016 uvádí absolvent náboženských studií, Christopher Deacy, že vánoční filmy fungují jako „nástroj měření toho, jak bychom mohli chtít žít a jak bychom se mohli sami vidět.“ A u vánočních filmů to platí obzvláště. Tyto filmy nabízejí zobrazení každodenního života a zároveň potvrzují důležitost etických hodnot a společenské morálky.

Vezměme si například klasiku z roku 1946 Život je krásný – o člověku, který touží cestovat, ale zůstává ve svém rodném městě – film představuje vizi komunity, které je každý občan životně důležitou součástí.

Další film, který se v tomto ročním období běžně pouští, je Základ rodiny z roku 2005, který zachycuje střety obyčejné rodiny, ale ukazuje divákům, že hádky se dají překonat a dosažení harmonie je možné.

Britský sváteční film z roku 2003 Láska nebeská, který sleduje život osmi párů v Londýně, přináší divákům téma nadčasové romantiky a zkoušek vztahů, ale na konci samozřejmě vše dopadne dobře a hrdinové jednají přesně tak, jak bychom jednali my, kdybychom byli nejlepší verzí sebe sama.

Sledování filmů jako rituál

Protože vánoční filmy přenášejí diváky do smyšleného světa, lidé díky nim mohou zpracovávat své vlastní obavy a touhy ve vztazích a v nich samotných. Takové filmy mohou poskytnout útěchu, utvrzení a někdy i odvahu nevzdávat se v obtížných situacích. Filmy nabízejí naději, že nakonec vše dobře skončí.

Když lidé vidí, jak se odehrává na obrazovce něco, co se podobá jejich životu, může to fungovat podobně očistně jako náboženský rituál.

Jak vysvětluje antropolog Bobby Alexander, rituály jsou něčím, co mění každodenní životy lidí. Rituály mohou otevřít „běžný život skutečné realitě nebo nějaké transcendentní bytosti nebo síle“, jak píše ve své knize.

Například pro Židy a křesťany je rituálem trávení sobotního dne sdílením jídla s rodinou a odpočinkem. Spojuje je to se stvořením světa. Modlitební rituály v muslimských, křesťanských a židovských tradicích spojují ty, kteří se modlí, s Bohem a stejně tak i s ostatními věřícími.

Sváteční filmy dělají něco podobného, ​​až na to, že „transcendentní síla“, kterou diváci cítí, se netýká Boha ani jiné nejvyšší bytosti. Místo toho je tato síla sekulárnější: Je to síla rodiny, pravá láska, teplo domova nebo napravení poničených vztahů.

Filmy zobrazují zidealizovaný svět

To je případ muzikálu z roku 1942, Holiday Inn. Šlo o jeden z prvních filmů, které použily Vánoce jako pozadí, před nímž se odehrával příběh. Konkrétně příběh skupiny bavičů, kteří se shromáždili ve venkovském hostinci.

Ve skutečnosti se jednalo o velmi povrchní film o lásce, která byl vyjádřena touhou zpívat a tančit. Když byl film poprvé v kinech, Spojené státy byly uprostřed druhé světové války rok a vánoční nálada nebyla zrovna na vrcholu. Film si nezasloužil titul klasiky, Ale píseň Binga Crosbyho „Bílé Vánoce“, která se v ní objevila, se rychle dostala do povědomí mnoha Američanů a film z roku 1954 s názvem Bílé Vánoce se stal známějším.

Oba filmy jsou filmy ze světa, který nemá žádnou temnou stránku. Světa, ve kterém je válka už překonána. V pozdějších filmech se namísto války překonávají jiné bitvy, například materialistické pojetí Vánoc jen jako prostředku k nakupování nebo dávání dárků, toho si můžeme všimnout například v Grinchovi. Grinch myslí, že může zničit Vánoce tím, že ukradne dárky,  lidé se scházejí i bez darů, drží se za ruce a zpívají, zatímco vypravěč říká divákům: „Vánoce stejně přišly.“

Není žádným překvapením, že se do takového nematerialistického světa, kde všechno dobře končí, chceme uchýlit. A o Vánocích to platí dvojnásob.

Jaké jsou vaše oblíbené vánoční filmy? Nebo raději trávíte o svátcích čas jinak? 

#inspirace #vanoce #aktuality #zajimavosti

Hodnocení: +16
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.
Doporučené příspěvky
2 minuty
3 minuty
2 minuty
3 minuty
5 minut
6 minut
4 minuty
3 minuty
3 minuty
3 minuty
4 minuty
6 minut