S chladnou hlavou proti davovému šílenství

Poslední finanční krize z roku 2008 a následná velká recese je ve vzpomínkách mnoha investorů stále poměrně čerstvou událostí. Velká část z investorů viděla, jak jejich portfolia ztrácí na hodnotě o 30 procent i více. Místo toho, aby se však během těžkých medvědích časů lidé chovali racionálně, mají tendenci přehánět a celou situaci ještě zhoršovat.

V současnosti žijeme v nejdelším novodobém bezkrizovém období. Další krize tak může číhat za dveřmi a o jejím potenciálním spouštěči čile spekuluje řada finančních expertů a ekonomů. Může se jednat o následky vystoupení Spojeného království z Evropské unie, dopady americké celní války, krach velkých italských bank, jejichž hospodářskou situaci můžeme eufemisticky nazvat mizernou, nebo jakákoliv jiná černá labuť.

Nejde tedy o to, zda krize přijde, ale spíš o to, kdy se objeví. Mnoho lidí pak má tendenci panikařit a prodávat svá investiční aktiva za nízké ceny. Existuje však také malá skupina trpělivých, metodických investorů, kteří vidí kolaps trhů jako jednoznačnou příležitost k nákupům.

Nejde o to, zda krize přijde, ale spíš o to, kdy se objeví.

Investování během krize je nepochybně riskantní, neboť časový horizont a rozsah obnovy světové ekonomiky je přinejmenším nejistý. Dvojitá recese je také reálnou možností a snaha o úspěšné nalezení dna takové krize je také do jisté míry záležitostí štěstí. Přesto mohou investoři, kteří jsou schopni investovat své volné finanční prostředky během krize, aniž by posléze propadli iracionálnímu strachu a úzkosti, v průběhu oživení hospodářství zaznamenat významné výnosy.

Jak krize ovlivňuje investory

Investoři se obecně nechovají tak, jak předpovídá tradiční finanční teorie, ve které se každý jedinec chová racionálně a snaží se o maximalizaci vlastního užitku. Lidé se spíše chovají nerozumně, a především v době, kdy hospodářství zažívá nějaký chaos nechávají emoce ovlivňovat svůj úsudek. Rozvíjející se oblast behaviorální ekonomie se dokonce snaží popsat, jak se lidé na finančních trzích skutečně chovají oproti tomu, jak finanční teorie předpokládá, že by se chovat měli.

Současná behaviorální ekonomie ukazuje, že mají lidé spíše než averzi vůči riziku, averzi vůči ztrátě. To znamená, že cítí mnohem větší emoční bolest ze ztráty než mají potěšení ze stejného zisku. A to není všechno. Lidé mají také díky averzi vůči ztrátě tendenci prodávat rostoucí akcie příliš brzy a naopak držet příliš dlouho ty ztrátové.

Vezměte si například hráče blackjacku. Když vyhrává, začne hrát více konzervativně a vkládá do hry menší částky, aby se udržel v profitu. Naopak, nedaří-li se stejnému hráči, dostává se do mnohem většího rizika tím, že zvýší své sázky třeba i na více rizikovější karty, aby rychleji dorovnal současnou ztrátu. Investoři se chovají podobně. Bohužel je přebírání nadměrného rizika v době, kdy dochází ke ztrátám pouze cestou, jak tyto ztráty ještě více prohloubit.

Lidé cítí mnohem větší emoční bolest ze ztráty, než mají potěšení ze stejně velkého zisku.

Tyto emoční vzorce v nás navíc přetrvávají i potom, kdy nastane oživení trhů. Nedávný průzkum provedený nejmenovaným brokerem odhalil, že 93 procent amerických mileniálů nedůvěřuje trhům a v důsledku toho mají menší důvěru v investování. I při historicky nejnižších úrokových sazbách (platilo stejně v USA jako v ČR) je 40 procent bohatství této generace ve formě hotovosti. Na kterou pochopitelně neblaze působí inflační vlivy. Kvůli krizi z roku 2008 tak mladí Američané získali nedůvěru vůči akciovým a dluhopisovým trhům, které pomohly starším generacím hromadit bohatství.

Využijte výhody plynoucí z krize

Zatímco většina investorů v době klesajících cen aktiv panikaří, ti s chladnou hlavou dokáží vidět výsledné nízké ceny jako nákupní příležitost. Nákup aktiv od těchto neklidných jedinců poháněných strachem, je jako jejich nákup ve výprodeji. Strachem řízené ceny se často pohybují hluboko pod jejich fundamentální anebo vnitřní hodnotou, což odměňuje trpělivé investory, kteří levně nakoupí a počkají, až se ceny vrátí do očekávaných úrovní. Využití strategie investování během krize vyžaduje disciplínu, trpělivost a samozřejmě dostatek likvidních finančních prostředků, které jsou k dispozici právě pro příležitost těchto nákupů.

Když dojde k nějaké katastrofě, finanční trhy se obávají nejhoršího a akcie jsou podle toho náležitě trestány. Historicky však víme, že když se po výbuchu usadí prach a vrátí se na trhy optimismus, ceny se odrazí a vrací se opět tam, kde původně byly a opět reagují na základní tržní signály.

Investování během krize vyžaduje disciplínu, trpělivost a dostatek likvidních finančních prostředků.

Studie provedená Ned Davis Research group, která se zabývala 28 globálními krizemi od německé invaze do Francie během druhé světové války až po teroristické útoky 11. září 2001, ukazuje, že trhy pokaždé reagovaly přehnaně, výrazně klesly, aby se krátce nato opět zotavily. Investoři, kteří propadli strachu, posléze museli kupovat zpět svá portfolia za vyšší ceny, zatímco trpěliví investoři byli odměněni.

Po Japonském útoku na Pearl Harbor index S&P 500 ihned klesl o 4 procentní body a během několika následujících měsíců pokles pokračoval o dalších 14 procent. Během dalších let 1942–1945 do konce války se však index obrátil a rostl v průměru o 25 procent ročně. Stejné vzorce lze pozorovat i po dalších geopolitických událostech. Díky přiznání si skutečnosti, že trhy mají sklon reagovat přehnaně, může inteligentní investor nakupovat akcie i ostatní aktiva za výhodné ceny.

Inteligentní investor může během krize nakupovat aktiva i ostatní aktiva za výhodné ceny.

Právě nyní se akcie stále nachází v šestiletém nepřetržitém býčím trhu po velké recesy. Ti, kteří během krize nepanikařili, tak mohli vidět nejenom zotavení svých portfolií, ale také růst svých zisků, zatímco ti, kteří se rozhodli prodávat a čekali na znovunavrácení býčího trhu, si možná stále musí lízat své rány.

Akciové trhy nejsou jediným způsobem, jak investovat během krize. Velká recese také způsobila kolaps v cenách nemovitostí, jak splaskla bublina na trhu s bydlením. Kdoví, třeba se něco podobného bude v nejbližších letech odehrávat i v našem malém českém rybníčku. Mnoho lidí se tehdy již nemohlo dále dovolit držet své hypotéky a navíc často ani hodnota nemovitosti nedosahovala její výše. Vlivem velkého množství nesplacených hypoték spadla cena nemovitostí a investoři tak měli možnost koupit cenné nemovitosti za nižší cenu, než bylo obvykléa v důsledku toho se těšit ze zajímavých výnosů, protože se trh s bydlením posléze obnovil a stabilizoval. Stejně tak bylo možné převzít levně společnosti trpící pod tíhou krize, které však jinak měly dobré základy fungování.

Sázka na krizi

Dalším způsobem, jak vydělat peníze na krizi, je sázka na to, že skutečně přijde. Shortování akcií nebo indexových futures kontraktů jsou způsoby, jak profitovat z medvědího trhu. Investor, který shortuje akcie si v podstatě půjčuje akcie, které ještě nevlastní, aby je mohl prodat za současnou cenu, přičemž doufá, že je bude moci v budoucnu koupit zpět za nižší cenu, aby je mohl opět vrátit. Podobné strategie lze využít i na trzích s dluhopisy nebo komoditami.

Mnoho investorů má však omezený přístup ke krátkým prodejům nebo nemá přístup na trhy s deriváty a pokud ano, mohou mít třeba emoční nebo jiné předsudky proti prodejům krátkých pozic. Pro ty jednotlivce, kteří se snaží jednoduše chránit před krizí, tak nemusí na tuto událost sázet. Držení správně diverzifikovaného portfolia, včetně pozic ve třídách aktiv s nízkou korelací může pomoci zmírnit její úder.

Závěr

Hospodářské krize se čas od času odehrávají. Objevují se recese i deprese. Jenom ve 20. století bylo kolem dvaceti identifikovatelných krizí – bez spouštěče v podobě geopolitické události, jako jsou války nebo teroristické útoky, které také způsobily náhlé poklesy trhů. Behaviorální ekonomie nám říká, že lidé jsou během těchto událostí náchylní k panice a k iracionálnímu jednání.

Jenom ve 20. století se událo dvacet finančních krizí, jejichž spouštěčem nebyla geopolitická událost.

Výsledkem je, že ti kteří udrží chladnou hlavu, jsou disciplinovaní a chápou, že se trhy historicky vždy z takových událostí zotavily, mohou nakupovat aktiva za výhodné ceny a získávat tak nadměrné výnosy. Kromě toho ti jedinci, kteří předpokládají příchod krize, mohou díky aplikaci short strategií, také profitovat z klesajícího trhu.

Nejdůležitější věcí však je načasování, nákup příliš brzy nebo pozdě anebo držení krátké pozice příliš dlouho, může také redukovat potenciální zisky nebo dokonce přinést ztráty. Ale mluvíme zde o investování, kde jistota neexistuje a strategie investování během krize patří rozhodně k jedněm z nejatraktiv­nějších strategií, pokud víte, jak se máte chovat.

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.

Vystřelte své investice ke hvězdám!

Staňte se členem komunity Warengo a naučte se pracovat se svými financemi jako Warren Buffett. Je nás už 11 446.

Zaregistrovat se