Vytvoření dostatečných úspor a jejich následné zhodnocení je pro mnohé nepřekonatelným problémem. Přitom však existuje hned několik skutečně jednoduchých triků, které fungují a které nevyžadují žádnou zvláštní a velkou přípravu, abyste se s tímto problémem poprali. Jedním z těchto triků je zapomenout na platební karty a začít používat hotovost. Efekty takového rozhodnutí se dostavují okamžitě.
Pár ušetřených korun denně může na konci měsíce vytvořit zajímavou částku
Přesvědčila se o tom i Marie C. Franklin, profesorka žurnalistiky a také známá americká novinářka a bloggerka, která za 12 let ušetřila díky svému jedinému rozhodnutí 36 tisíc dolarů. Tato suma se sice nezdá nijak závratná, ale pokud je přepočítáme podle současného kurzu na české koruny, pak jde o částku přesahující 67 tisíc korun ročně. Těchto úspor dosáhla Marie C. Franklin jen díky tomu, že začala střádat všechny pětidolarové bankovky, které jí prošly rukama. V české kotlině bychom tuto „strategii“ mohli aplikovat ekvivalentně na stokoruny.
Před patnácti lety studovaly obě dcery této novinářky na soukromých středních školách a ona se spolu s manželem ocitla pod finančním tlakem. Napadlo ji, že by mohla ukládat všechny bankovky v hodnotě 5 dolarů, které jí jsou vráceny při hotovostních platbách.
Poté, co si všimla, jak rychle se mohou peníze hromadit, omezila na maximum používání platebních karet a místo toho začala vymýšlet způsoby, jak platit tak, aby dostávala vráceno právě pět dolarů. Za třídolarovou útratu například zaplatila místo třemi nebo čtyřmi dolary rovnou deseti a měla tak jistotu, že se její úspory rozrostou.
Na maximum omezila používání platebních karet.
Marie C. Franklin, která je obdivovatelkou Warrena Buffetta, tvrdí, že tento krok navždy změnil její pohled na peníze a navíc šlo o její nejlepší možnou investici, a to investici do sebe samotné a svého rozvoje, což je i jednou ze zásad a doporučení zmíněného „Věštce z Omahy“. Navíc také dodává, že když viděla, jak se její úspory rozrůstají, přestala být v pokušení je utrácet a navíc začala přemýšlet, jak je znásobit.
Vyjít týden na Manhattanu se 3 tisíci korunami? Není to nemožné!
Podobný experiment vyzkoušela i Kathleen Elkins, také americká redaktorka a bloggerka, která žije na Manhattanu. I ona obrazně řečeno zahodila na 2 týdny všechny své platební a kreditní karty, stanovila si svůj týdenní rozpočet ve výši 125 dolarů, které měla k dispozici v hotovosti a se kterými musela daných sedm dnů vyjít. To se jí nejenže podařilo, ale také navíc něco ušetřila.
Zmíněných 125 dolarů není právě na Manhattanu vůbec žádná závratná částka a je možné ji utratit v mžiku oka. Kathleen Elkins k tomuto svému týdennímu finančnímu rozpočtu dospěla tak, že rozdělila své průměrné měsíční výdaje, které činí 500 dolarů, na čtyři části. Přestože si již dříve vedla svůj měsíční rozpočet, nebyla schopna na začátku experimentu určit, jak dlouho jí zmíněných 125 dolarů v peněžence vydrží. To se však změnilo a dnes je schopna přesněji určit, jak dlouho s konkrétní částkou peněz vyjde.
Redaktorka se stala při nakupování mnohem obezřetnější a nakupuje jen to, co skutečně potřebuje.
Při nakupování se redaktorka stala, podle svých slov, mnohem obezřetnější a nakupuje jen to, co skutečně potřebuje. Navíc shromažďuje všechny své účty, a proto zřetelně vidí, za co utrácí, a také, což je velmi významné, jak rychle se její finanční příděl tenčí. Tato skutečnost vede všeobecně k chování, kdy člověk nemá tendenci utrácet, ale spíše si nechává určitou rezervu. Jde v podstatě o psychologický trik, kdy obava ze ztráty peněz a jejich případného nedostatku, motivuje k uváženějšímu nákupnímu chování a promyšlenějšímu finančnímu plánování. Tato psychologie v případě používání platebních karet nefunguje, protože člověk s penězi nepřichází fyzicky do styku.
Pokud se člověk rozhodne používat pouze hotovost, pak změní i spoustu svých dosavadních životních návyků, které vedou k nadměrnému utrácení, jako jsou například velmi časté návštěvy restaurací, pohodlné dojíždění do práce autem apod.
Zároveň také zjistí, že existují v podstatě 2 typy výdajů a naučí se je rozlišovat a pracovat s nimi ve svém plánu. Prvním typem jsou výdaje běžné – menší, každodenní, které je možné předvídat a které rozpočet příliš nezatěžují (oběd, časopis, doplnění toaletních potřeb apod.).
Na rozdíl od těchto menších výdajů, druhý typ – výdaje větší, méně časté a mnohdy i nepředvídatelné – rozpočet zatíží a často i ohrozí. Jde například o dárky, dovolenou, pokuty, nečekané lékařské výdaje apod. Jestliže se takové výdaje v rozpočtu objeví, je třeba na ně reagovat například tak, že se člověk začne držet na pár dnů při utrácení zpátky.
Jednoduchých triků je mnohem více
Finanční poradce a podnikatel Ramit Sethi ve svém bestselleru „I Will Teach You To Be Rich“, doporučuje kromě používání hotovosti také „den bez utrácení“. Je třeba si uvědomit, že každý den peníze vydáváme i bez otevření peněženky, a to například na nájem, pojištění, spotřebu elektrické energie apod. Tuto skutečnost si však často neuvědomujeme, a proto pravidelné „dny bez utrácení“ mohou pomoci a vést třeba k revizi všech dosavadních uzavřených smluv, například s telekomunikačními operátory, dodavateli energií, poskytovateli kabelové televize atd.
Je třeba si uvědomit, že každý den peníze vydáváme i bez otevření peněženky, ať už se jedná o nájem, pojištění nebo energie.
Ačkoli může používání hotovosti změnit u mnohých lidí jejich pohled na peníze a pomoci jim při vytváření úspor, nelze zapomínat, že i platební karty mohou mít své výhody – například CashBack, kdy je zákazníkovi vrácena určitá částka, kterou zaplatil třeba za elektroniku. Při větších nákupech může být taková možnost spojená s platební kartou a obchodní nabídka výhodná. Je však třeba znát její úplné podmínky.
Námitkou může být, že pravidelné používání platebních karet může také pomoci při zvýšení klientovy bonity, pokud se hodlá ucházet o bankovní úvěr či dokonce hypotéku, nicméně z vlastní zkušenosti při žádání o hypotéku vím, že banky řeší spíše pohyby na účtu jako takovém a těch dosáhnete i díky vybírání hotovosti z bankomatu. Nedovedu si v současnosti představit zaměstnavatele, který by vám nezasílal vaši mzdu na bankovní účet.