Když se člověk rozhlédne napříč dnešními trendy oblékání a vidí na každém rohu roztrhané rifle a holé kotníky, může mu připadat, že na oděv se v dnešní liberální době už tolik nehledí a opravdu jde vždy v první řadě o to, co umíte a co říkáte. Chyba lávky.
Jeden nový výzkum totiž potvrzuje, že pokud byste se měli teď a tady rozhodnout, jestli mě do své společnosti přijmete, mohli byste mě právě kvůli tričku nebo mikině soudit jako nedostatečně kompetentního.
Princeton University zveřejnila v časopise Nature Human Behaviour nový výzkum, která zjistil, že kompetenci druhých částečně odvozujeme i od jemných ekonomických indícií, jako je jejich oblečení.
Výzkum zahrnoval celkem 9 studií, v kterých účastníci hodnotili, jak vnímají kompetenci lidí, kteří na sobě měli odlišné oblečení (od pasu nahoru). Pokud na sobě osoba měla "dražší" oděv, byla zpravidla hodnocena jako kompetentnější než lidé, kteří na sobě sice měli podobné oblečení, které však vypadalo "levněji".
V závěrech výzkumu proto stojí, že pro pozorovatele je obtížné najít rozdíl mezi tím, jak bohatým vás na první pohled dělá vaše oblečení a jak kompetentním se zdáte. Vypadá to, že stará klišé jako "šaty dělají člověka", stále platí.
"Abyste mohli překonat předsudek, musíte o jeho existenci nejen vědět, ale zároveň mít čas, správné zdroje pozornosti a motivaci pokusit se jej překonat," napsali tvůrci výzkumu. "Během našich studií jsme účastníky varovali o možných předsudcích, dali jim na rozhodnutí různě dlouhé intervaly, dali jim o jednotlivých osobách doplňující informace a nabídli i finanční odměny, abychom se pokusili efekt zmírnit. Žádná z těchto intervencí však nebyla účinná."
Jinými slovy se vědcům nepodařilo najít nic, co by vliv oblečení na to, jak lidé vnímají kompetenci druhých, dokázalo odstranit nebo aspoň výrazně snížit. I když jim nabídli peníze, nepodařilo se jim dosáhnout stejných výsledků jako jiné skupině, která hodnotila identické obličeje, ovšem bez jakéhokoli oblečení. Přítomnost oblečení za všech okolností způsobovala výskyt onoho předsudku.
To zároveň vysvětluje, proč mám pocit, že jsem tento problém nikdy řešit nemusel. Jakožto OSVČ a externímu pracovníkovi, za nějž v první řadě hovoří jeho práce online, se vám zkrátka nestane, že by oblečení nějak mohlo narušit váš pracovní pohovor nebo šanci na získání zakázky. Mnoho vašich klientů totiž ve skutečnosti nikdy zákoutí vašeho šatníku ani neuvidí.
A zda se, že i vědci z Princetonu vidí mou situaci jako něco, z čeho by se zaměstnavatelé mohli přiučit, protože skutečně z celé rovnice možnost předsudků na základě oblečení odstraňuje.
"Stejně jako učitelé někdy hodnotí poslepu, aby nemohli žádným konkrétním studentům nadržovat, mohli by náboráři a zaměstnavatelé mít zájem přijmout uskutečnitelná opatření, která by zajistila, že lidi hodnotí v první řadě například na papíře, aby zabránili vždy přítomným a těžce překonatelným soudům o kompetenci," píše spoluautor studie a profesor behaviorální vědy z Princetonu Eldar Shafir. "Například akademická pracoviště již dlouho vědí, že přijímání nových lidí bez pohovorů může přinášet lepší pracovníky."
Alternativou by podle vědců mohlo být také uniformní oblečení. Ale pokud by snad někdo přemýšlel o zavedení uniforem ve škole či v práci, prosím začněte raději lidi přijímat jen na základě papíru. Díky!
#osobnirozvoj #obleceni #kompetentnost #studie #predsudky #hodnoceni #dojem
