Recenze knihy: Zlá krev

Osobně jsem se na tuhle knihu velmi těšil, protože příběh firmy Theranos a její zakladatelky je na první pohled hodně atraktivní. Dvacetiletá dívka opustí v roce 2003 kalifornskou univerzitu Stanford, aby se vydala měnit svět se svou revoluční společností, která údajně dokáže díky bezbolestně odebrané kapce krve identifikovat potenciální choroby a nesrovnalosti v těle člověka. Obrovská byznysová příležitost.

Ten příběh možná na první pohled připomíná story Marka Zuckerberga či Billa Gatese, ale samotná Elizabeth Holmes se zhlédla v jiné byznysové legendě - Stevu Jobsovi. Stejně jako on nosila výhradně upnutý černý rolák, vládla ve své firmě despoticky a kladla maximální důraz na design svých produktů. A stejně jako spoluzakladatel giganta Apple si na tvorbu reklamy najala slavnou agenturu TBWA/Chiat/Day, za jejíž služby neváhala platit šest milionů dolarů ročně.

Jenže mezi Jobsem a mladou podnikatelkou byl jeden podstatný rozdíl. Zatímco legendární vizionář vytvářel se svou firmou skutečně revoluční produkty, které zlepšovaly život lidem po celém světě, Elizabeth Holmes, jak se později ukázalo, si na to všechno jenom hrála. A hrát si v oblasti lidského zdraví není právě nejlepší nápad.

Aby dvacetiletá dívka bez větších zkušeností přišla s revolučním projektem ve zdravotnickém průmyslu, to bylo samo o sobě velmi překvapivé. Slavné osobnosti v této oblasti se svými průlomovými inovacemi přichází většinou v pokročilejším věku, kdy za sebou mají desítky let praxe. Přesto svět uvěřil tomu, že je to možné.

Elizabeth totiž zvolila od začátku geniální taktiku. Do své nově založené firmy se snažila co nejrychleji dostat známá jména, která by jí propůjčila kredibilitu. Mezi investory tak postupně přibývala jména jako Larry Ellison, Rupert Murdoch či rodina Waltonů, v představenstvu zase seděl například Henry Kissinger. Ti všichni podlehli charizmatu mladé vědkyně, která už od útlého věku toužila stát se miliardářkou.

Elizabeth byla opravdu dobrou obchodnicí, která se v jedné chvíli dostala do přízně Obamovy administrativy, aby hned za pár let aktivně podporovala Hillary Clinton. Návštěva viceprezidenta Joea Bidena v laboratořích Theranos připomínala legendární akci ruského knížete G.A. Potěmkina. Ačkoli si během své podnikatelské cesty vytvořila mnoho nepřátel, většina se jich bála mluvit právě kvůli těmto konexím.

Autor John Carreyrou odvedl kus práce, když od začátku roku 2015, kdy dostal první impuls ke zpracování tohoto tématu, vyzpovídal více než stovku lidí, z nichž velkou část tvořili bývali zaměstnanci firmy Theranos.

Jak se totiž ukázalo, Elizabeth nebyla v Theranosu jediným despotickým vládcem. Tím druhým byl muž jménem Sunny Damwani, viceprezident společnosti. Na tom by nebylo nic extra zvláštního, kdyby tento o dvacet let starší chlapík nebyl přítelem samotné zakladatelky. Jejich prazvláštní vztah pak dal vytvořit smrtící koktejl lží, podvodů, šikany a manipulace. Fluktuace ve firmě byla bezkonkurenční.

Zklamaných a naštvaných lidí nakonec bylo tolik, že se autorovi podařilo najít několik jedinců, kteří našli odvahu o své zkušenosti promluvit. Celý příběh je naprosto dokonale vystavěný a čte se v podstatě jedním dechem, přičemž po celou dobu si říkáte, jak je hranice mezi fenomenálním úspěchem a ostudným krachem neuvěřitelně tenká a že přístup "fake it until you make it" nezafunguje vždy, zejména, pokud se v něm hraje o životy lidí.

Jestli se dá knize něco vytknout? Snad jen to, že nevyšla o nějaký ten rok později. Mám samozřejmě pochopení pro to, že autor chtěl využít čerstvosti příběhu, ale ten doposud ještě neskončil. Elizabeth Holmes a Sunny Damwani čelí mnohým obviněním a mnoha letům ve vězení, přičemž začátek procesu je naplánován na červen 2020.