S majetkem v hodnotě kolem 2,5 miliardy dolarů patří mezi tisícovku nejbohatších lidí světa, dá se však předpokládat, že tato suma bude i nadále růst, protože Peter Thiel se nebojí investovat do revolučních projektů. A dokonce i do takových, které mnohokrát vzbuzují kontroverze.
Nesnadné dětství
Když byl Thielovi pouhý jeden rok, jeho rodina se z Německa přestěhovala do Clevelandu v USA. Nevydržela tam však moc dlouho a malý Peter si musel začít hledat kamarády v Jihoafrické republice. Šlo to však velmi těžko, jelikož kvůli neustálému stěhování sedmkrát vyměnil základní školu.
V této době se také začal rodit jeho příklon k liberalismu, jelikož děti zde byly nuceny chodit do školy v uniformách a za jakýkoli prohřešek byly fyzicky trestány. A také objevil svou lásku k příběhům o Pánovi prstenů, jak sám říká, celou trilogii přečetl nejméně desetkrát.
„Všechny zkrachovalé firmy jsou stejné – nedokázaly se vyhnout boji“
Když se rodina konečně usadila v Kalifornii v USA, mohl Thiel nastoupit na svou úspěšnou cestu. Bavila ho matematika a nejen že několikrát vyhrál různé obdoby matematických olympiád, také se stal juniorským mistrem v šachu. Na Stanfordu pak vystudoval filozofii a práva, přičemž během studia založil a vedl noviny The Stanford Review. Několik spolupracovníků z těchto novin dnes řídí nebo pracuje pro projekty, do kterých Thiel investoval.
Pan investor
Tři roky pracoval jako obchodník pro banku Credit Suisse, ale uvědomil si, že ho to nenaplňuje a tak se vrátil do Kalifornie. Do velkého světa investování se Thiel pustil v roce 1996, kdy dokázal od známých a rodiny nashromáždit jeden milion dolarů pro nově vytvořenou investiční firmu Thiel Capital Management.
První investice do projektu Lukea Noska mu sice nevyšla, ale spřátelil se díky tomu s Maxem Levchinem, který měl nápad na šifrovací projekt. Thiel s Levchinem a Noskem následně založili projekt Confinity, ze kterého se v roce 1999 vyvinul dnes již velmi známý PayPal. Jejich cílem bylo vytvoření bezpečné platební platformy, která ulehčí platby jak obchodníkům, tak uživatelům. Následovala bitva s Elonem Muskem, který v té době pracoval na platebním systému X.com, aby se následně oba projekty spojily pod PayPal, což umožnilo rychlejší růst.
„Pokud váš produkt potřebuje reklamu a obchodníky, pak není dost dobrý. Technologie jsou hlavně o vývoji, nikoli distribuci.“
V roce 2002 PayPay koupila společnost eBay za 1,5 miliardy dolarů, což Thielovi díky držení 3,7% podílu vyneslo částku kolem 55 milionů dolarů a mohl se tak pustit do větších investic. 10 milionů dolarů vložil do svého nového hedge fondu Clarium Capital Management, jehož hlavní mantrou byly celosvětově docházející zásoby ropy. Fondu se relativně dařilo až do roku 2008, ale velká finanční krize a několik nepodařených investic vedlo k výraznému odlivu investorů a stagnaci. Jak a zda vůbec je dnes fond aktivní není jasné.
Po prodeji PayPalu se však Thiel velmi brzy dostal ke své doposud životní investici…
Facebook story
Příběh o investici do sociální sítě Facebook není tak jednoduchý, jak by se podle filmu Social Network mohlo zdát. Sean Parker s Markem Zuckerbergem totiž nešli původně za Peterem Thielem, ale za Reidem Hoffmanem, tehdy už zakladatelem LinkedIn. Toho nápad s Facebookem velmi zaujal a měl chuť investovat, ale uvědomil si, že by to mohlo způsobit nepříjemnosti při jeho angažmá v LinkedIn.
Hoffman však chtěl Parkerovi se Zuckerbergem pomoci a tak je poslal za svým bývalým kolegou z PayPal, Peterem Thielem, o němž věděl, že technologické investice aktivně vyhledává. I Thiela dva mladí podnikatelé přesvědčili a ten se rozhodl investovat. Vložil do firmy 500 tisíc dolarů výměnou za konvertibilní dluhopisy, které smění za akcie v případě, že Facebook získá do konce roku 2014 1,5 milionu uživatelů.
„Snili jsme o létajících autech, místo toho máme 140 znaků“
Facebooku se sice nepodařilo získat plánovaný počet uživatelů, ale Thiel už projektu věřil natolik, že nakonec dluhopisy za akcie vyměnil a získal tak 10,2 procenta společnosti, což dávalo Facebooku valuaci 4,9 milionu dolarů. Thiel pak se svým týmem pomáhal řídit další investiční kola a dá se tak říct, že byl jedním z důležitým článků na cestě k fenomenálnímu úspěchu této sociální sítě.
Po vstupu Facebooku na burzu v roce 2012 Thiel prodal většinu svých akcií za více než jednu miliardu dolarů, ponechal si však místo ve správní radě. PayPal byl nepochybně prvním krokem mezi aktivní investory, ale teprve Facebook Thiela vynesl do první investorské ligy.
Investice na všechny strany
Jak už bylo zmíněno výše, Peter Thiel je na poli investování do technologických a výzkumných firem velmi aktivní, jeho investičním fondem Founders Fund, který založil v roce 2005, prošly či jsou stále ještě součástí firmy jako LinkedIn, Airbnb, SpaceX, Yammer, Yelp, TransferWise, Asana, Quora či aktuálně velký hit Stripe, který pomáhá mladým a středním podnikům přijímat platby, čímž tak trochu navazuje na činnost PayPal.
Investuje však i trochu netradičně. Kromě své charitativní nadace Thiel Foundation například neváhal investovat miliony dolarů do právní bitvy s online magazínem Gawker, který na něj v roce 2007 prozradil, že je gay. Investice se vyplatila, Gawker byl nucen v roce 2016 ukončit svou činnost.
V roce 2016 zase podpořil prezidentskou kampaň Donalda Trumpa částkou 1,25 milionu dolarů.
Ví víc než ostatní?
Největší „humbuk“ je však kolem Thielovy firmy Palantir Technolgies, která svůj název dostala podle magických kamenů z příběhů Pána prstenů. Tyto magické kameny v příběhu J.R.R. Tolkiena umožňovaly vidět vzdálené věci v čase i prostoru. A právě to dělá Palantir, založený Thielem v roce 2003.
První investor společnosti Palantir? CIA. Velmi neobvyklý investor na poli technologických startupů, ale má to svou logiku, Palantir se zaměřuje na sběr informací, jejich ukládání a následné spojování do souvislostí. Je známo, že Palantir například pomohl při akci v 2011, kdy americké jednotky NAVY Seals zabily teroristického vůdce Usamu Bin Ladina.
„Musíme si vybrat: Buď bezpečí a málo soukromí, nebo nebezpečí a hodně soukromí“
Zástupci společnosti zapřísáhle tvrdí, že jejich informace a služby jsou určeny pouze pro zajištění větší bezpečnosti obyvatel, ale čím dál hlasitěji znějí hlasy, které tvrdí, že informace z Palantiru porušují soukromí až příliš. Kromě státu však Palantir využívají například banky, které díky jeho službám dokáží rychleji odhalit rizikové úvěry či praní špinavých peněz.
Sám Peter Thiel celkovému optimismu moc nepomáhá, když si v roce 2011 pořídil novozélandské občanství, což by samo o sobě nebylo nijak významné (ačkoli to vzbudilo menší kontroverze), podpořil to však nákupem několika nemovitostí včetně bunkru, který má sloužit jako ochrana v případě globální katastrofy, ať už by se jednalo o atomovou válku, virové šíření či sci-fi útok zombie.
Tyto kroky ve spojení s Palantirem tak oprávněne vyvolávají otázku
-
Ví Peter Thiel něco, co my ne?
