A právě Michael Burry, jeden z prvních, kdo příchod krize v roce 2008 odhalil a vydělal na ní, nyní tvrdí, že na současných trzích vidí podobnou časovanou bombu. Tou má být pasivní investování, jehož popularita stále roste a v 21. století zažívá velký boom.
Spadají do něj především indexové a ETF fondy, jejichž investiční strategie je na první pohled velmi jednoduchá - snaží se co nejpřesněji kopírovat třeba složením akciových titulů hlavní akciové indexy. Tím, že fond kopíruje například složení indexu S&P 500, minimalizuje při obchodování chyby způsobené lidským faktorem a také výrazně snižuje své náklady na správu portfolia a obchodování.
Má to však háček. Tyto fondy vyznávající pasivní obchodování dnes nafukují cenu akcií a dluhopisů podobným způsobem, jakým zajištěné dluhové obligace (CDO) před 10 lety nafoukly rizikové hypotéky. A až se aktuální masivní příliv kapitálu do pasivního investování otočí, "bude to škaredé," předvídá Burry.
"Stejně jako většina jiných bublin, čím déle to potrvá, tím horší ten propad bude," tvrdí Burry. "Je to velmi podobné bublině se syntetickými CDO krytými aktivy, která předcházela Velké finanční krizi, v tom, že cenové pohyby na tomto trhu nevznikaly na základě fundamentální analýzy, ale díky obrovskému přílivu kapitálu založeném na modelech rizika vytvořených nositelem Nobelovy ceny, které se ukázaly jako nepravdivé."
Burry dnes působí ve společnosti Scion Asset Management, kde spravuje zhruba 340 milionů dolarů. Jeho jméno se dostalo do všeobecného povědomí poté, co vyšlo najevo, že před hypotéční krizí začal aktivně sázet proti hypotéčnímu trhu, ve kterém jako jeden z mála viděl místo bezproblémového rostoucího trhu velkou bublinu. Jeho příběh byl zaznamenán v knize "The Big Short" autora Michaela Lewise a stejnojmenném oscarovém filmu (česky Sázka na nejistotu).
Levné pasivní investiční portfolia neustále nabírají mezi investory popularitu a dnes již tvoří téměř polovinu amerického akciového trhu. Stále více investorů dnes dle investiční divize Bank of America Merrill Lynch opouští fondy, které si vybírají individuální akciové tituly samy, a raději svůj kapitál investují do indexových fondů. Díky tomu trh s pasivními akciovými fondy za necelých 10 let vzrostl na hodnotu více než 3 bilionů dolarů.
Tyto fondy si se strategií příliš hlavu lámat nemusí - snaží se kopírovat prakticky cokoli, co lze sledovat. Klasickým příkladem je kopírování indexů S&P 500 nebo Russell 2000.
"Na celém světě jsou do těchto akciových fondů indexovány biliony dolarů. Divadlo se neustále zaplňuje davy nových lidí, ale východ je stále stejně velký. Pokud se celosvětově podíváte na méně likvidní akciové a dluhopisové trhy, zdá se situace být ještě horší," varuje Burry před populárními fondy, které díky tomu, že automaticky nakupují akcie jen na základě jejich příslušnosti k nějakému prestižnímu indexu, de facto společnými silami silně nadhodnocují jejich cenu.
Tyto slabé akciové tituly tak bez jakéhokoli reálného fundamentálního důvodu rostou a stávají se nesmyslně nadhodnocenými stejně jako tržní valuace společností, jež reprezentují. To samé platí de facto pro každý burzovní titul, do kterého pasivní fondy investují ve snaze kopírovat nějaký již existující index.
#investovani #pasivniinvestovani #michaelburry #indexovefondy #etffondy #bublina
