Nizozemsko míří k 36% dani z „papírových“ zisků. Co to znamená pro investory v Evropě?

Nizozemští poslanci schválili zásadní daňovou reformu: od roku 2028 mají investoři platit 36% daň i z nerealizovaných zisků akcií, dluhopisů či kryptoměn. Opatření ještě čeká na souhlas Senátu, už nyní ale vyvolává debatu o likviditě, odlivu kapitálu i o tom, kam se může evropské zdanění investic posunout dál.

Konec „fiktivních výnosů“, začátek zdanění reálných (i nerealizovaných) zisků

Nizozemská dolní komora parlamentu schválila zákon Wet werkelijk rendement box 3 (zákon o skutečném výnosu v tzv. Boxu 3), který zásadně mění způsob zdanění úspor a investic. Od 1. ledna 2028 mají rezidenti platit jednotnou 36% daň z reálně dosažených výnosů.

To samo o sobě by nebylo až tak překvapivé. Klíčový detail je jinde:

Daň se má vztahovat i na roční nárůst hodnoty aktiv, která investor vůbec neprodal.

Jinými slovy – pokud hodnota portfolia akcií, dluhopisů či kryptoměn během roku vzroste o 10 000 €, bude tento „papírový zisk“ považován za zdanitelný příjem. A to bez ohledu na to, zda investor cokoli prodal.

Reforma nahrazuje starý systém, který zdaňoval investiční příjmy podle předpokládané (fiktivní) míry výnosu. Ten byl postupně označen nizozemským Nejvyšším soudem za protiústavní.

Jak funguje nizozemský systém „Boxů“

Nizozemsko rozděluje osobní příjmy do tří samostatných kategorií:

1️⃣ Box 1 – práce a nemovitost k vlastnímu bydlení

Pro rok 2026 je první pásmo do 38 883 € zdaněno sazbou 8,10 % (plus sociální odvody 27,65 %). Vyšší pásma sahají až k 49,50 %.

2️⃣ Box 2 – významný podíl ve firmě (min. 5 %)

Zdanění 24,5 % do 68 843 €, nad tuto hranici 31 %.

3️⃣ Box 3 – úspory a investice

Právě zde přichází revoluce.

Dosavadní model pracoval s „fiktivním výnosem“. Nový režim zavádí:

  • 36% daň ze skutečných výnosů
  • zdanění roční změny hodnoty portfolia
  • daňové osvobození prvních 1 800 € ročního výnosu
  • neomezený přenos ztrát do budoucna (nad 500 €)

Modelový příklad: Jak může vypadat daňová povinnost?

Představme si investora s portfoliem v hodnotě 200 000 €:

  • Roční nárůst hodnoty portfolia: +15 000 €
  • Dividendy: 2 000 €
  • Celkový výnos: 17 000 €
  • Odečteme roční nezdanitelný limit 1 800 €:

Zdanitelný základ = 15 200 €
Daň (36 %) = 5 472 €

Investor by tedy zaplatil téměř 5 500 € daně, aniž by prodal jedinou akcii.

To zásadně mění investiční plánování.

Likviditní riziko: Největší slabina systému

Největší kritika míří na tzv. likviditní riziko.

Investor může mít vysoký účetní zisk, ale nulový cash flow. V takovém případě je nucen:

  • prodat část portfolia,
  • nebo financovat daň z jiných zdrojů.

Zákonodárci si tohoto rizika jsou vědomi. Právě proto:

  • nemovitosti a startupové podíly podléhají klasickému zdanění až při prodeji,
  • ztráty lze neomezeně převádět do budoucna.

Přesto zůstává otázka:
Co se stane v extrémně volatilním roce?

Například:

  • Rok 1: +30 000 € → daň zaplacena
  • Rok 2: −35 000 € → ztráta přenesena, ale daň z roku 1 už nikdo nevrátí okamžitě

To může výrazně zhoršit dlouhodobý compounding efekt.

Kryptoměny v hledáčku

Podle údajů nizozemské centrální banky De Nederlandsche Bank dosáhly nepřímé kryptoinvestice nizozemských subjektů 1,2 miliardy € (říjen 2025). Přímé držby finančního sektoru činily 113 milionů €.

I když jde o pouhých 0,03 % celkových cenných papírů, kryptokomunita upozorňuje na potenciální odliv kapitálu. Mobilita investorů je u digitálních aktiv výrazně vyšší než u tradičních aktiv.

Proč ke změně vůbec dochází?

Původní systém padl po rozhodnutích nizozemského Nejvyššího soudu v roce 2021 a dalších rozsudcích v letech 2024. Soud konstatoval, že zdanění fiktivních výnosů porušovalo právo na ochranu majetku podle Evropské úmluvy o lidských právech.

Každý rok bez nového systému znamenal podle odhadů ztrátu cca 2,3 miliardy € pro státní rozpočet.

Politická realita tedy zvítězila nad ideálním řešením.

Jak si stojí Evropa?

Pro srovnání:

  • Dánsko: 60,5 % nejvyšší sazba
  • Francie: 55,4 %
  • Rakousko: 55 %
  • Rumunsko a Bulharsko: 10 %
  • Maďarsko: 15 %

Většina evropských zemí zdaňuje kapitálové zisky až při realizaci (prodeji).

Nizozemský model ročního přeceňování portfolia je v evropském kontextu spíše výjimkou.

Strategické dopady pro investory

Pro dlouhodobé investory přináší reforma několik zásadních úvah:

1️⃣ Nižší efekt složeného úročení

Pravidelné „odčerpávání“ části kapitálu zpomaluje růst.

2️⃣ Tlak na dividendové strategie

Hotovostní výnos může lépe pokrýt daňovou povinnost.

3️⃣ Vyšší atraktivita realit a startupů

Ty nejsou zdaněny ročně z nárůstu hodnoty.

4️⃣ Možné přesuny daňové rezidence

Mobilní kapitál reaguje rychle.

Co si z toho vzít jako český nebo slovenský investor?

I když se opatření týká Nizozemska, otevírá širší otázku:

Může se model zdanění nerealizovaných zisků stát evropským trendem?

Ve světě rostoucích deficitů a tlaku na veřejné finance nelze podobné debaty vyloučit.

Pro investory to znamená jediné:
Daňová optimalizace se stává stejně důležitou jako výběr samotných akcií.

Shrnutí

  • Nizozemsko plánuje od roku 2028 36% daň z reálných i nerealizovaných zisků.
  • Investoři budou platit daň i bez prodeje aktiv.
  • Zavádí se roční nezdanitelný limit 1 800 € a neomezený přenos ztrát.
  • Největší riziko představuje likvidita a dopad na složené úročení.
  • V evropském kontextu jde o poměrně neobvyklý model.

Téma zdanění kapitálu bude v příštích letech jedním z nejzásadnějších faktorů investičního prostředí. A investoři, kteří budou připraveni pracovat nejen s výnosy, ale i s daňovou strukturou, budou mít dlouhodobě navrch.

#investování #daně #Evropa #akcie #kryptoměny #portfolio #dlouhodobéinvestování

O autorovi

author
Klára Veselá
Redaktor
Redaktorka zaměřená na osobní finance a investiční psychologii. Do redakce přináší energii, pečlivost a schopnost vidět investování nejen přes čísla, ale i přes lidské příběhy.
Sponzorováno
Sponzorováno