NBIM, který drží 1,14% podíl v Tesle v hodnotě zhruba 11,6 miliardy dolarů, ve svém prohlášení uvedl, že uznává „významnou hodnotu vytvořenou pod Muskovým vizionářským vedením“, avšak vyjádřil obavy ohledně rozsahu odměny, akciového ředění a rizika závislosti na jediné osobě.
„Zůstáváme otevřeni konstruktivnímu dialogu s Teslou o tomto i dalších tématech,“ uvedli správci fondu.
Největší kompenzační plán v historii
Tesla požaduje, aby akcionáři schválili nový plán odměn, který by Muskovi poskytl bezprecedentní akciový balík. Pokud by automobilka během následujících deseti let dosáhla ambiciózních finančních a provozních milníků, Musk by mohl získat akcie v hodnotě téměř bilionu dolarů, což by zároveň zvýšilo jeho hlasovací práva.
Odměna by tak dalece překonala všechny historické plány odměn ve veřejně obchodovaných firmách. I proto se návrh stal ohniskem kontroverze — především v době, kdy Musk čelí kritice za rozptýlenou pozornost mezi Teslu, SpaceX, X (Twitter) a další projekty.
Sílicí odpor investorů
Norsko není jediným hlasitým kritikem návrhu. Proti plánu se postavila i koalice odborů a watchdogů Take Back Tesla, která vyzvala akcionáře k odmítnutí návrhu. Stejně tak proxy poradenské firmy Glass Lewis a Institutional Shareholder Services (ISS) doporučily hlasovat proti.
Musk reagoval ostře a označil ISS i Glass Lewis za „korporátní teroristy“. Na sociální síti X prohlásil, že pokud akcionáři jeho plán neschválí, může zvažovat odchod z čela Tesly:
„Tesla má větší hodnotu než všechny ostatní automobilky dohromady. Kterého z těch CEO byste chtěli, aby ji řídil? Nebudu to já.“
Akcie Tesly po zprávě o postoji norského fondu klesly o 2,5 % v premarketu, když investoři zvažovali, zda by případné odmítnutí návrhu mohlo vyvolat další volatilitu.
Opakující se konflikt
NBIM se s Muskem střetl již dříve. Loni fond hlasoval proti znovuobnovení původního 56miliardového balíčku, který byl zrušen americkým soudem. Tehdy šlo o největší schválený kompenzační plán v historii USA, který akcionáři Tesly nakonec podpořili.
Napjaté vztahy mezi Muskem a norským fondem se dostaly na veřejnost i poté, co unikly jejich textové zprávy — Musk například odmítl pozvání na večeři od šéfa fondu Nicolaiho Tangena a v odpovědi napsal:
„Když tě o něco požádám a ty to odmítneš, neměl bys mě o nic žádat, dokud to nenapravíš. Přátelé se poznají podle činů.“
Muskův majetek a širší dopady
Podle žebříčku Forbes je Elon Musk i nadále nejbohatším člověkem světa s majetkem přes 500 miliard dolarů. Jeho odměna v Tesle by ale mohla zásadně přepsat pravidla korporátního řízení v USA — podle kritiků by takto nastavený plán mohl posílit kult osobnosti a koncentraci moci v rukou jediného manažera.
Analytici upozorňují, že verdikt akcionářů bude sledován nejen investory Tesly, ale i širším trhem, protože by mohl nastavit precedent pro budoucí odměny technologických lídrů.
