AI si investuje sama do sebe. Na Wall Street sílí varování před bublinou

Firmy spojené s umělou inteligencí utrácejí miliardy dolarů za technologie a partnery – často z vlastního ekosystému. Tento „kruhový“ investiční model může krátkodobě nafukovat růst tržeb, ale zároveň vyvolává obavy, že na trzích se formuje nová technologická bublina podobná té z přelomu tisíciletí.

To, co začalo jako technologická revoluce, se na trzích postupně mění v investiční fenomén. AI se stala symbolem růstu, pokroku a inovací – a zároveň i nástrojem, jak přitáhnout kapitál. Velcí hráči jako Microsoft, Amazon, Alphabet, Nvidia či Meta investují obrovské částky nejen do vlastního rozvoje AI, ale i do partnerů a startupů, kteří od nich následně nakupují hardware, výpočetní výkon nebo cloudové služby.

Výsledkem je uzavřený kruh investic, v němž si firmy navzájem pomáhají růst – a z pohledu tržních dat to vypadá jako výbušná expanze sektoru. Jenže právě tento mechanismus začíná budit obavy. Analytici varují, že jde o model podobný tzv. vendor financing z éry dot-com bubliny, kdy si firmy „vyráběly“ vlastní poptávku prostřednictvím investic do svých zákazníků.

Podle analýzy Yahoo Finance se tak v AI ekosystému vytváří dynamika, která zvyšuje ocenění a objem investic, ale nikoliv nutně reálnou profitabilitu. Takové prostředí může být náchylné k prudké korekci, pokud se růst příjmů zpomalí nebo dojde ke změně investorského sentimentu.

Kruhové investice a riziko falešného růstu

Základní princip tohoto nového trendu je na první pohled neškodný. Společnosti si navzájem pomáhají akcelerovat rozvoj AI technologií – velcí hráči investují do startupů, které následně nakupují jejich cloudové služby, čipy nebo výpočetní kapacity. Tento „uzavřený koloběh kapitálu“ se však může stát iluzí růstu, pokud chybí reálná poptávka z vnějšího trhu.

Podle Yahoo Finance se právě tento jev začíná objevovat v širším měřítku. Například velké technologické společnosti investují miliardy dolarů do menších AI projektů, které pak tyto prostředky používají na nákup výpočetních kapacit v cloudech těch samých firem. Na papíře to vypadá jako růst příjmů, ale ve skutečnosti jde o interní přelévání kapitálu.

Takový model může vést ke třem zásadním problémům:

Nafouknuté tržby a zkreslené valuace
Když firma A investuje do firmy B, která pak od A nakoupí hardware, vytváří se dojem růstu příjmů. Z makro pohledu se však jedná o umělý stimul – nikoliv o skutečný růst poptávky.

Ztráta disciplíny v alokaci kapitálu
Příliš snadný přístup k financím vede k tomu, že se kapitál přelévá do projektů s pochybnou návratností. Firmy tak riskují, že jejich investice přinesou menší hodnotu, než očekávají.

Závislost na optimismu trhu
Pokud je hodnota AI projektů postavená převážně na očekávání a nikoliv na ziscích, i menší pokles sentimentu může vyvolat masivní korekci.

Citace z článku Yahoo to shrnuje přesně:

„Je to velmi znepokojivý trend. Pokud se AI financuje sama ze svých vlastních kapes, vytváří to dočasnou iluzi zdravého růstu – dokud se hudba nezastaví.“

Tento mechanismus tak začíná připomínat situaci z přelomu tisíciletí, kdy se firmy v rámci dot-com éry předháněly v investicích do internetu, často bez jasného obchodního modelu. Nyní je sice technologie dál, ale psychologické vzorce investorů zůstávají podobné.

Přehřáté valuace a paralela s dot-com bublinou

Když v roce 1999 akciové trhy kulminovaly pod váhou internetové euforie, málokdo připouštěl, že se blíží konec. Investoři tehdy věřili, že každá firma s webovou adresou změní svět. Dnes, o čtvrt století později, se historie možná opakuje — jen místo webových domén máme modely, datacentra a generativní AI.

Valuace některých firem dosáhly úrovní, které by byly před pár lety nepředstavitelné:

  • Nvidia obchoduje s P/E kolem 40–45, což je více než dvojnásobek dlouhodobého průměru polovodičového sektoru.
  • Super Micro Computer, která těží z poptávky po AI serverech, zhodnotila během jediného roku o více než 300 %.

Menší AI startupy, které ještě negenerují zisk, jsou oceňovány v miliardách dolarů jen na základě budoucích slibů.

Takové prostředí nápadně připomíná přelom tisíciletí. Tehdy i nyní existuje část trhu, která má skutečný byznysový základ – a část, která je poháněna vírou, že technologie změní vše, a proto nelze cenu zpochybňovat.

Analytik Dario Perkins z TS Lombard situaci přirovnal k „roce 1999 v pomalém pohybu“. Upozorňuje, že kombinace extrémního růstu investic, neudržitelných očekávání a kruhového financování vytváří prostředí, kde může jediný negativní impuls spustit dominový efekt.

„Umělá inteligence je skutečná revoluce, ale trhy kolem ní začínají připomínat hromadnou halucinaci,“ říká Perkins.

Rozdíl mezi dneškem a rokem 2000 spočívá v tom, že velcí hráči jako Microsoft, Alphabet či Nvidia skutečně generují vysoké zisky a disponují obrovskými rezervami hotovosti. Přesto ale platí, že ne všechna růstová očekávání se mohou naplnit současně.

A právě zde vzniká potenciální slabina: pokud se ukáže, že monetizace AI nebude tak rychlá, jak trh doufá, mohou investoři začít přehodnocovat valuace. A v prostředí takto vysokých očekávání to obvykle znamená prudký propad cen akcií.

Varovné signály z trhu a reakce analytiků

Rostoucí obavy z přehřátí trhu s umělou inteligencí už dávno nejsou jen tématem internetových fór. Začínají o nich otevřeně mluvit analytici z velkých bank i centrální instituce.

Podle Yahoo Finance se mezi investory z Wall Street šíří pocit, že růst valuací a výdajů v AI sektoru ztrácí kontakt s realitou. To, co mělo být strukturální inovací, se mění v samofinancující se cyklus – firmy utrácí obrovské částky za technologie, které samy dodávají.

Několik významných institucí na to již reagovalo:

Bank of England ve svém říjnovém varování uvedla, že „technologické akcie, zejména ty spojené s AI, nesou znaky přehřátí“ a že trh by mohl zažít prudkou korekci podobnou dot-com období.

Mezinárodní měnový fond (IMF) připojil podobné hodnocení a upozornil, že „přílišná koncentrace kapitálu v úzké skupině AI firem zvyšuje systémové riziko pro trhy“.

Evropská centrální banka (ECB) ve svém letním přehledu o finanční stabilitě uvedla, že rostoucí expozice fondů do technologického sektoru snižuje jejich likviditní rezervy – což by při výprodeji mohlo urychlit pokles cen.

Také mnozí analytici z Wall Street jsou opatrní. Morgan Stanley například ve své nedávné zprávě upozornila, že investice do AI infrastruktury rostou rychleji než schopnost firem ji monetizovat.

„Vidíme rostoucí nesoulad mezi kapitálovými výdaji a výnosy z AI produktů. Pokud se tento trend nezmění, trh může v příštím roce projít přirozenou korekcí,“ uvedl Morgan Stanley ve své zprávě.

Podobně Deutsche Bank v září změnila výhled na technologický sektor z overweight na neutral, s odůvodněním, že „valuace firem spojených s AI předbíhají jejich fundamentální růst“.

I když zatím nic nenasvědčuje okamžitému pádu, tyto varovné signály ukazují, že i ti největší hráči na trhu začínají zvedat obočí. A historie učí, že bubliny nepraskají kvůli špatným číslům, ale kvůli ztrátě důvěry.

Možné scénáře vývoje: růst, korekce nebo pád?

Každá investiční vlna má své fáze – od raného optimismu přes euforii až po nevyhnutelné vystřízlivění. AI není výjimkou. Nyní se trh nachází ve fázi, kterou ekonomové označují jako „pozdní expanzi“ – tedy období, kdy jsou valuace vysoko, očekávání extrémní a realita se teprve ukáže.

Na základě současných dat a komentářů analytiků lze rozlišit tři možné scénáře dalšího vývoje:

Scénář A: Udržitelný růst

  • Optimistický scénář počítá s tím, že monetizace AI začne rychle dohánět investice.
  • Vývoj generativních modelů se zpřístupní širšímu spektru firem, což povede k růstu příjmů v cloudech Microsoftu, Amazonu i Googlu.
  • Investice do čipů a datacenter se stabilizují a začnou se vracet prostřednictvím nových služeb a licencí.
  • Firmy s reálným byznysem a silným cash flow (Nvidia, Microsoft, Oracle, Broadcom) udrží své valuace, zatímco menší spekulativní projekty postupně odpadnou.
  • Tento scénář by potvrdil, že AI revoluce má pevný ekonomický základ – jen potřebovala čas, aby se projevil.

Scénář B: Mírná korekce a konsolidace

  • Tento vývoj předpokládá, že se růst trhu zpomalí, ale sektor zůstane zdravý.
  • Některé menší společnosti ztratí dynamiku a přijdou o přístup k financování.
  • Velcí hráči převezmou jejich technologie a dojde k přirozené konsolidaci.
  • Valuace se vrátí blíže k dlouhodobým průměrům, trh se „vyčistí“.
  • Podobně jako po dot-com bublině by přežily jen ty firmy, které skutečně vytvářejí hodnotu – Amazon, Google a další tehdy rovněž přežily kolaps díky silným základům.

Scénář C: Tvrdé prasknutí bubliny

  • Pesimistický scénář počítá s rychlým ochlazením trhu:
  • Poptávka po AI službách zpomalí, zatímco náklady na infrastrukturu zůstanou vysoké.
  • Investoři ztratí důvěru v udržitelnost valuací a dojde k masivním výprodejům.
  • Menší firmy zkrachují, větší přehodnotí strategie a odloží expanzní plány.
  • Takový vývoj by mohl krátkodobě stáhnout celý technologický index Nasdaq o desítky procent. Na druhou stranu by vytvořil nové investiční příležitosti pro ty, kteří dokážou rozlišit mezi reálnou hodnotou a pouhým příběhem.

Bez ohledu na to, který scénář se naplní, jedno zůstává jisté: AI zůstane součástí budoucnosti – otázkou není zda, ale kdo na ní skutečně vydělá.

Jak se chovat jako investor v prostředí možné AI bubliny

Rozpoznat bublinu v reálném čase je téměř nemožné. Historie však ukazuje, že ti investoři, kteří se drží fundamentů a zachovávají disciplínu, dokážou z podobných období vyjít silnější. V prostředí, kde se kapitál točí v uzavřeném ekosystému a valuace jsou extrémní, je klíčem rozvaha, trpělivost a selektivnost.

Zde je několik doporučení, jak přistupovat k současné situaci:

1. Hledej skutečné vítěze, ne jen „AI v názvu“

Mnoho firem dnes přidává k názvu magické písmena AI, i když jejich reálná expozice k umělé inteligenci je minimální. Skuteční lídři – jako Nvidia, Microsoft, Amazon nebo Broadcom – generují měřitelné tržby z AI produktů.

Naopak řada menších hráčů stojí spíše na očekávání, nikoli na ziscích.

Zaměř se na firmy s pozitivním volným cash flow, stabilními maržemi a vysokou návratností kapitálu (ROIC).

2. Sleduj poměr růstu a valuace

I růstová firma může být špatnou investicí, pokud zaplatíš příliš vysokou cenu.

P/E nad 40 nebo Price-to-Sales nad 15 znamená, že trh věří v obrovský růst – a jakékoliv zklamání může spustit prudkou korekci.

Srovnávej metriky s širším trhem, nejen v rámci technologického sektoru.

➡ Nástroje jako Bulios.com ti umožní snadno porovnat klíčové ukazatele mezi AI společnostmi a odhadnout férové ceny akcií.

3. Diverzifikuj mimo AI sektor

Přestože AI zůstává dlouhodobým megatrendem, investiční zdraví portfolia vyžaduje expozici napříč sektory.

Zařaď defenzivní akcie (zdravotnictví, spotřební zboží, utility).

Uvažuj o dividendových titulech, které snižují volatilitu portfolia.

Část kapitálu může být alokována i do hotovosti či krátkodobých dluhopisů jako „suchý prach“ pro nové příležitosti.

4. Vyhýbej se přehnané páce a krátkodobé spekulaci

Rychlý růst často svádí k riskantním sázkám. Ale bubliny končí tím, že přehnaně sebevědomí investoři ztratí trpělivost i kapitál.

Pokud využíváš páku, měj pevné limity ztrát.

Nenásleduj momentum – kupuj hodnotu, ne příběh.

5. Připrav se na volatilitu

I kdyby AI sektor v příštích letech dál rostl, cesta nebude lineární. Krátkodobé poklesy o 20–30 % jsou běžné i v rámci dlouhodobého trendu.
Zkušený investor si takové korekce plánuje dopředu – nepanikaří, ale nakupuje kvalitní firmy za rozumnější ceny.

Závěrem lze říci, že nejlepší strategií pro tuto éru není vyhýbat se AI, ale oddělit realitu od iluze. Ti, kteří dokážou rozpoznat, kdo skutečně vydělává na AI revoluci – a kdo ji jen marketingově využívá – budou vítězi příští dekády.

Shrnutí: Když se realita střetne s očekáváním

AI bezpochyby představuje jeden z největších technologických posunů naší doby. Jenže stejně jako každá revoluce, i tato nese riziko přehnaných očekávání. Současný trend, kdy si firmy navzájem investují a tím uměle zvyšují růst svých tržeb, je pro mnohé analytiky varovným znamením.

Trhy zatím žijí vírou, že umělá inteligence promění celý svět — a možná mají pravdu. Ale ani revoluce není imunní vůči ekonomickým zákonům. Pokud se příjmy nezačnou vyvíjet stejným tempem jako valuace, dojde ke korekci.

Zkušený investor proto nepanikaří, ale analyzuje:

  • Rozlišuje mezi vítězi a spekulanty.
  • Nenechá se unést sentimentem.
  • Drží se fundamentů a dlouhodobého horizontu.

Historie z roku 2000 ukazuje, že bubliny nejsou koncem inovace — jsou jen korekcí přehnaného optimismu. AI zůstane, jen její kapitál se přerozdělí směrem k těm, kdo dokážou technologii skutečně proměnit v zisk.

Klíčové body článku:

  • AI sektor vykazuje známky kruhového investování, kdy se kapitál přelévá mezi firmami v rámci jednoho ekosystému.
  • Tento model může vytvářet iluzorní růst tržeb a přispívat k přehřátí trhu.
  • Valuace mnoha AI firem přesahují realistická očekávání ziskovosti.
  • Analytici a instituce (BoE, IMF, ECB, Morgan Stanley, Deutsche Bank) varují před možnou korekcí.
  • Rozumný investor se drží fundamentů, diverzifikuje, sleduje cash flow a vyhýbá se extrémní páce.

#investování #AI #akcie #bublina #technologie #burza #krach

O autorovi

author
David Král
Redaktor
Analytik a redaktor, který se specializuje na moderní trendy v oblasti finančních trhů, technologií a startupů. Dokáže čtenářům přiblížit svět investic z pohledu nové generace investorů.
Sponzorováno
Sponzorováno