Zběhnutí německých vojáků za druhé světové války nebylo ničím neobvyklým, takových případů se objevilo mnoho. Fritz Schmenkel, původně dělník ze Štětína, byl příznivcem komunistické strany a nenáviděl nacismus, ostatně měl k tomu pádný důvod. Během komunistické demonstrace v roce 1923 mu příznivci NSDAP zabili jeho otce.
S blížící se válkou musel Schmenkel narukovat, ale v armádě si dlouho nepobyl. Na veřejnosti se neváhal projevovat svou protiválečnou rétorikou a odmítáním vojenské služby, za což se dostal do vězení. V říjnu 1942 byl Schmenkel propuštěn a poslán na východní frontu, aby se vojensky ,,dovzdělal".
Za nepřátelskou linií
V tento okamžik v něm uzrálo rozhodnutí dezertovat k nepříteli, což napsal i své ženě Erně. ,,Nyní vím, co dělat"," stálo v dopisu domů. Schmenkel zběhl od ze své jednotky 186. pěchotní divize, nasazen v regionu Smolenska. Situace byla pro něj o to komplikovanější, že neuměl rusky, a v podstatě používal v komunikaci jen tři slova, jež znal - Lenin, Stalin a Thälmann (německý komunista popravený nacisty).
Jednoho dne však dezertér Schmenkel upadl do zajetí německých jednotek a promptně ho čekalo odsouzení k trestu smrti. Osud však zamíchal kartami. Nakonec se na Schmenkela usmálo štěstí, protože byl zachráněn partyzánskou jednotkou s příhodným názvem ,,Smrt fašismu". Partyzáni zprvu Schmenkelovi nevěřili, nedali mu raději žádnou zbraň a byli sami rozhodnuti jej zastřelit, pokud by udělal nějaký podezřelý krok. Nicméně Schmenkel měl možnost se posléze ukázat, co v něm skutečně je. Když se partyzánská jednotka ocitla v jedné vesnici v obklíčení německých vojáků, Fritz popadl zbraň a prokázal při následné střelbě perfektní mušku, aby pomohl jednotku zachránit. Vysloužil si tak plnou důvěru a respekt udivených partyzánů. Ti mu dali nové jméno Ivan Ivanovič. Na oplátku naučil německý zběh partyzány třeba zacházet s kulometem MG-42.
Němci později vypsali odměnu za Schmenkelovu hlavu, a v roce 1943 zahájili operaci ,,Padající hvězda", která měla zlikvidovat tuto partyzánskou jednotu. Schmenkel dokázat vyváznout, což se však už říct nedá o více než 1500 jeho spolubojovnících kteří byli buď na místě zastřeleni, nebo zajati. Schmenkelovi pak na důkaz důvěry byly svěřeny sovětským velením úkoly spojené s prováděním sabotáží.
V prosinci 1943 se měl Schmenkel zúčastnit akce za nepřátelskou linií. To se však nepodařilo a Schmenkel byl spolu se dvěma spolubojovníky zajat a následně popraven v Minsku 22. února 1944.
Posmrtně Hrdinou Sovětského svazu
Dlouho poté jméno Schmenkel upadlo v zapomnění. Až v 60. letech se opět ,,vynořilo" na povrch v souvislosti s vyšetřováním případu z války, kdy policejní jednotka byla zneškodněna právě Schmenkelovými vojáky. Vyšetřovacímu týmu přišlo zprvu zvláštní, že v čele partyzánské jednotky stanul Němec, nicméně pak se začaly postupně dávat dohromady střípky z mozaiky Schmenkelova života. Po třech letech byla mozaika úplná i se všemi Schmenkelovými činy pro Sovětský svaz. Schmenkel se nakonec dočkal ocenění, když mu byla udělena in memoriam medaile Hrdina Sovětského svazu a Leninův řád.
Více článků o historii, komerční bezpečnosti a obranném průmyslu najdete na securitymagazin.cz