Stalo se to v posledních letech takovým kalifornským normálem - několikrát do roka vypuknou v okolí San Francisca a dalších měst ničivé lesní požáry, které nejenže likvidují samotnou přírodu, ale také komplikují život obyvatel těchto blízkých měst výrazně zhoršenou kvalitou vzduchu. A každý rok je to horší a horší.
Kromě toho si však představitelé San Francisca všimli další pohromy, která by město proslavené kulturou hippies a technologickými firmami mohla v budoucnu postihnout. Kvůli klimatickým změnám se začínají pomalu měnit hranice mezi pevninou a vodní plochou a velkoměsto na břehu Tichého oceánu může být jedním z prvních, na které budou mít zvýšené hladiny vody velmi negativní dopad.
Už v roce 2003 tak vznikl akční plán nazvaný “Zero Waste City”, který předznamenal intenzivní snahu města o efektivní nakládání s odpady. Jak je totiž známo, odpady a skládky mají na svědomí extrémní “produkci” metanu, skleníkového plynu, který uniká do atmosféry a přispívá nemalou měrou ke zhoršování klimatické situace.
Město tak v první fázi vytvořilo jednoduché edukativní stránky ve třech jazycích a také úplně nový systém svozu odpadu, který měl zajistit, že obyvatelé města nebudou podceňovat odpovídající třídění. V roce 2009 se pak San Francisco stalo prvním americkým městem, ve kterém bylo kompostování a třídění povinné pro všechny obyvatele. A ti neprotestují, protože si uvědomují, že jedině tak mohou přispět k dobrému stavu města i okolní přírody.
Jak zjistili vědci z místní University of California, jediná aplikace pouhých ¼ palce (asi 6mm) kompostu vytvořeného z biologického odpadu dokáže transformovat půdní systém tak, že dokáže ročně ukládat asi jednu tunu skleníkových plynů na akr za rok.
"Ačkoliv v souvislosti s klimatickými změnami se o biologicky rozložitelných odpadech moc nehovoří, jsou významným zdrojem metanu, jehož vliv na skleníkový efekt je 25x větší ekvivalentu CO2," říká k tématu Tomáš Voltr ze skupiny Energy financial group. "Vhodným řešením tak může být jejich energetické využití v bioplynové stanici. Pro představu, v obdobné stanici s roční kapacitou zpracování 30 000 tun BRO, jako je EFG Rapotín BPS, ročně uspoříme téměř 50 tisíc tun CO2eq. Výsledkem je, že energie z odpadů vyrobené tímto způsobem může mít i zápornou hodnotu CO2eq."
Jak dodává Debbie Raphael ze sanfranciského oddělení životního prostředí, pokud by se takto chovalo každé město v Kalifornii, dokázalo by to ušetřit atmosféru od milionů tun skleníkových plynů ročně. A pokud by se tímto způsobem na své odpady zaměřila většina měst po celém světě, dokázali bychom dramaticky snížit globální teploty a odvrátit potenciální klimatickou katastrofu.
#klimatickezmeny #energie #energetika #zelenaenergie #odpady #sanfrancisco