Ačkoli se průměrný růst cen bytů poprvé od roku 2012 zastavil, podle každoroční studie Global Real Estate Bubble Index od banky UBS jsou i nadále byty v mnoha velkých městech naprosto nedostupné pro běžné zaměstnance.
Podle vyjádření UBS je dnes realitní trh v některých městech ve fázi nafouknuté bubliny, kdy ceny absolutně neodpovídají reálným tržním hodnotám a může být jen otázkou času, kdy tyto ceny prudce spadnou. Příkladem za všechny může být německý Mnichov, který v tomto ohledu dopadl v měření 24 světových metropolí nejhůře. S odstupem za ním jsou kanadské Toronto a Hong Kong.
Naopak třeba v Dubaji se ceny nemovitostí meziročně propadly o 8 procent a reality jsou zde podle indexu UBS prodávány za férové tržní ceny. V Evropě je takovým zástupcem například italský Milán, který si férové ceny udržel i přes jednoprocentní meziroční nárůst cen.
Skokanem roku je německý Frankfurt, který díky dvanáctiprocentnímu meziročnímu nárůstu cen bytů přeskočil ze statutu nadhodnocených nemovitostí do oblasti nafouknuté bubliny.
Tradičně zajímavé srovnání nabízí pohled na to, jak dlouho musí průměrní zaměstnanci v daném městě vydělávat, aby si za hotové mohli pořídit vlastní byt. I letos jsou některá čísla poměrně extrémní a téměř vylučují možnost, že by si obyčejný zaměstnanec v daném městě byt za vlastní peníze koupil.
Jak dlouho vydělávají zaměstnanci na byt o velikosti 60 metrů čtverečních:
Hong Kong - 21 let
Paříž - 15 let
Londýn - 14 let
Singapur - 12 let
New York - 11 let
Praha v tomto přehledu sice chybí, ale pokud by ji UBS ve své studii zahrnula, naše hlavní město by se v ní "neztratilo". Podle údajů developera Central Group totiž průměrný Pražan vydělává na nový byt o 70 metrech čtverečních necelých 15 let.
Když nejí a nepije, samozřejmě...