Turecká centrální banka na svém měnověpolitickém zasedání tento týden nejspíše ponechá základní úrokové sazby beze změny nebo je mírně sníží. Myslí si to analytici, osloveni agenturou Reuters. Většina z nich očekává, že základní sazba zůstane na 14 procentech, kam byla snížena před sedmi měsíci a na této úrovni setrvává již sedm měnověpolitických zasedání v řadě.
Nic na tom nejspíše nezmění ani skutečnost, že meziroční míra inflace stoupla na nejvyšší úroveň za poslední čtvrtstoletí a atakuje hranici 80 procent. Tedy pokud jde o oficiální údaje Tureckého národního statistického institutu. Existují totiž pochybnosti, že tato data jsou věrohodná.
Podle skupiny nezávislých ekonomů, analytiků a statistiků, kteří spolu tvoří skupinu ENAGrup, jsou totiž oficiální čísla o turecké inflaci záměrně podhodnocená. Skutečná inflace pak dosahuje téměř dvojnásobné hodnoty – v červenci ji ENAGroup vyčíslila na 176,04 procenta v meziročním vyjádření.
Důvodem zkreslování inflace je podle západních expertů osoba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho boj proti inflaci má totiž být úspěšný, a tento úspěch má být navíc dosažený zcela opačným přístupem k měnové politice. Zatímco protiinflačně působí politika růstu úrokových sazeb, která má tlumit poptávku v ekonomice a tím i inflační tlaky, Erdogan vidí ve zvyšování sazeb nebezpečí pro hospodářský růst turecké ekonomiky.
Proto už během loňského roku vytvořil tlak na centrální banku, aby své sazby snížila. Jenže reakce trhů byla neúprosná. Turecká lira rapidně oslabila, čímž ještě k inflaci přispěla. Erdogana však v červnu příštího roku čekají další prezidentské volby, kde chce svůj mandát obhajovat, a tak potřebuje veřejnosti sdělit, že jím prosazovaná hospodářská politika je úspěšná.
Jak v boji proti inflaci, tak ve snaze udržet turecké hospodářství ve fázi růstu. Podmanění si tureckého statistického úřadu se tak může hodit. Ne náhodou se na pozici jeho šéfa za poslední rok už vystřídalo několik lidí.
Koc, Bloomberg
Kucukgocmen, Erkoyun, Reuters