5 lží, které vám byly řečeny o prokrastinaci

Pokud existuje zvyk, se kterým bojuje většina lidí, je to prokrastinace. Ať už jste perfekcionista, který se děsí selhání, nebo neustále podceňujete časovou náročnost svých úkolů, odkládání podstatných věcí na později vždycky lehce probudí svědomí.

Proto je prokrastinace velice vděčným tématem článků a knih, které přicházejí s řadou rad, jak s tímto "zlozvykem" jednou provždy skoncovat (z nichž řadu naleznete i na Warengo). Některé rady však místo řešení problému spíš podporují mýty o prokrastinaci, které dělají její zvládnutí paradoxně náročnějším.

Těmto pěti věcem o prokrastinaci je načase přestat věřit.

1. "Je to zlozvyk, kterého se musíte zbavit."

Naprostá většina "Jak bojovat s prokrastinací" textů stojí na jedné základní premise. Vždy naznačují, že prokrastinace je zlozvyk, kterého se musíte za každou cenu zbavit.

Jenže existují chvíle, kdy může být prokrastinace i prospěšná. Může například vést k lepším rozhodnutím. Když nad něčím dumáme, zpracováváme a shromažďujeme informace. A opravdová moudrost a soudnost vzniká z pochopení našich vlastních limitů v otázce přemýšlení o budoucnosti.

#Prokrastinace může být také efektivní manažérskou technikou. Ano, čtete správně. Pokud jste manažerem, váš tým vás pravděpodobně neustále bombarduje více dotazy a žádostmi, než kolik jich reálně dokážete zvládnout. Neřešte je všechny ihned - nechejte je s klidem na později (ty méně akutní).

Prokážete tím svým podřízeným službu. Jednak pro ně přestanete být "chodící samoobsluhou", kam si kdykoli chodí pro okamžitou odpověď, a taky se postupem času naučí spíš hledat odpovědi na své dotazy sami před tím, než s nimi za vámi přijdou. Nakonec zjistíte, že většina problémů, dotazů a žádostí, s kterými za vámi před tím neustále chodili, se vypařila a všichni jsou vítězové: Vy máte víc času na jiné činnosti a vaši lidé se naučili řešit celou řadu problémů zcela sami.

2. "Prekrastinace je lepší než prokrastinace."

Na opačné straně prokrastinace leží tzv. #prekrastinace. Prekrastinující lidé nejenže neodkládají své povinnosti, ale dokončují je dlouho před tím, než je to potřeba, protože je chtějí mít hotové co nejdříve. Pokud se trápíte s prokrastinací, může vám to znít jako sen, ale nelze říct, že tento přístup je vždy produktivnější než prokrastinace.

Studie provedená v roce 2014 Pensylvánskou státní univerzitou ukázala, že prekrastinující lidé mají problém s vyrušováním. Pokud se zrovna snaží s předstihem dokončit nějaký report a zavolá jim například klient, jejich mysl bude i během hovoru spíš na onom rozdělaném projektu než na tom, o čem s nimi klient hovoří. Pro člověka vyznávajícího prokrastinaci bude naopak takový hovor vítaný a může ho zvládnout lépe, protože de facto oddaluje jeho další práci.

3. "Dávat si vlastní deadline je efektivní způsob, jak porazit prokrastinaci."

Jedna z častých rad v žánru "Jak porazit prokrastinaci" je tvořit si smyšlené termíny dokončení práce, které jsou v předstihu oproti skutečným termínům. Takže i když prokrastinujete, stihnete reálně vše v předstihu. Není to ale tak snadné.

Nestane se z vás rázem disciplinovanější člověk jenom proto, že jste si dobrovolně zkrátili čas na práci. Ani v sobě jako lusknutím prstu najednou nenajdete dosud nevídanou vůli pracovat. Naopak si zkracováním reálných deadline jen zvyšujete tlak na sebe, který se zpravidla projeví zhoršením vašeho výkonu a kvality vaší odvedené práce.

4. "Prokrastinace má své kořeny ve špatném time managementu."

To nás přivádí k dalšímu mýtu. V řadě knih a článcích o produktivitě se dočtete, že prokrastinace je vlastně problém time-managementu, a pokud dokážete být organizovanější, vyřeší to všechny vaše problémy.

Není tomu tak. Ve svém jádře je prokrastinace spíš o emocích a managementu nálady. Zamyslete se - když odložíte pracovní úkol, je to proto, že si s jeho plněním spojujete nepříjemné pocity, a tak se místo něj raději rozhodnete pro něco, u čeho se teď budete cítit dobře (typicky kontrola Instagramu nebo sledování YouTube). Klíčem k vyřešení prokrastinace je pochopení pocitů, které vás původně donutily vyhnout se oné práci.

Nejde o zvládání časového harmonogramu, ale o zvládání emocí, aby je nemohl ovládnout váš vnitřní kritik. To začíná u schopnosti soucítit sám se sebou. Jak často sami sobě nadáváte za to, že jste ještě se zamýšlenou prací kvůli prokrastinaci stále nezačali? To motivaci rozhodně nepřidá. Pokud jste schopni odpustit si fakt, že jste na projektu nezačali pracovat tak brzy, jak jste původně chtěli, razantně snížíte negativní asociaci, která vám z něj v hlavě zůstane. V důsledku pak budete mít větší chuť práci dokončit.

5. "Prokrastinace vás při práci vždy zpomalí."

Ani názor, že prokrastinace je čistá ztráta času, která plýtvá drahocennými hodinami, jež jste mohli strávit prací na zlepšování svého projektu, není tak úplně pravdivý.

U některých typů práce může být dokonce prokrastinace cestou k vyšší efektivitě. Pokud například děláte mentálně náročnou práci, je pro vás prokrastinace skoro nutnou potřebou. Velkou část pracovní náplně manažerů a CEO zpravidla tvoří věci, jež vyžadují kreativní řešení nějakého problém. A v takovém případě jsou pravidelné pauzy na místě. Proč? Protože rozjímání nad opravdu zapeklitým problémem silně vyčerpává vaší paměť. Musíte z ní neustále vytahovat informace o zkušenostech z minulosti, aby vám pomohly přijít s dobrým řešením. Pokud se vám to nedaří, existuje šance, že z paměti ve skutečnosti nelovíte nic užitečného.

Pokud se i přesto donutíte pokračovat, nestane se nic jiného, než se se budete neustále dokola soustřeďovat na ty stejně kousky informací. Pokud ale na chvíli všeho necháte a dopřejete si kapku prokrastinace, dáváte svému mozku čas vše zpracovat a vytvořit nová spojení. To v důsledku zvyšuje šanci, že až se znovu pustíte do práce, podaří se vám z paměti podaří vylovit nové informace, které budou pro nalezení řešení hodnotnější.

Tuto strategii mimochodem s oblibou využívají někteří softwaroví inženýři řešící programátorské zádrhely. Svou mentálně náročnou práci prokládají v pravidelných intervalech (zhruba každou hodinu) cca 10 minutami zcela odlišné činnosti, při které na chvíli na práci kompletně zapomenou (tady se může hodit ten zmiňovaný YouTube nebo Instagram; jen se tam nesmíte zapomenout na hodinu), aby mozku dali šanci na pozadí zpracovat všechny nové informace, které za poslední hodinu nasbíral, a získali "upravený" pohled na věc.

 

#osobnirozvoj #emoce #timemanagement

Warengo vám pomáha uspět ve všech byznysových i životních výzvách

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.