Její první dcera Susan je CEO internetového gigantu YouTube, druhá dcera Janet je profesorkou pediatrie na University of California a třetí dcera Anne je spoluzakladatelka a CEO společnosti 23andMe, která se zabývá genetickým testováním.
A rodiče se často zajímají, jestli pro ně nemá nějakou zaručenou rodičovskou radu. Esther Wojcicki říká, že během desetiletí, jež strávila jako matka, babička a vychovatelka, se jí podařilo identifikovat některé fundamentální hodnoty, které dle jejího názoru dětem pomáhají dosáhnout v životě úspěchu.
Jednou z těchto hodnot, na které prý někteří rodiče během výchovy zcela zapomínají, je laskavost.
Naučte děti mít zájem
Esther vyrostla s vědomím, že její povinností je zapojit se a učinit komunitu lidí okolo sebe lepší, čímž se řídí dodnes. Když všichni okolo jen sedí a mluví, nikdo dle jejího názoru v důsledku nic neudělá.
To vše zřejmě ovlivnilo její dcery i přesto, že jim nikdy nedávala přednášky o tom, jak důležité je sloužit komunitě. Spíš se jim prostřednictvím svých činů snažila ukázat, čeho mohou dosáhnout. V té době ještě vůbec netušila, jak hluboký dopad to může mít na pohodu dětí, což už ale od té doby potvrdilo hned několik zajímavých studií.
Důležitost komunity
Teenageři, kteří dobrovolně pomáhají s mladšími dětmi, podle studie z roku 2013 zažívají méně nejen zhoršení nálady, ale mají také nižší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. A další studie z roku 2016 zjistila, že teenageři, kteří konají dobrovolnickou práci, mají nižší šanci, že se dopustí ilegálního chování a také nižší počet odsouzení a zatčení mezi 24 a 34 lety.
Ale kolik z nás se nad tímto zamyslí, když jde o rodičovství? Kolik z nás vstane a jde svým dětem skrz své vlastní chování ukázat, jak za zlepšení naší komunity bojovat? Kolik dětí má pocit, že se dokáží postavit největším výzvám naší doby a najít způsob, jak napomoci k jejich překonání?
Podle Esther Wojcicki dnes bohužel spíš přibývá dětí, které jsou zcela soustředěny pouze samy na sebe. Kam chtějí jít studovat, kam chtějí jet na dovolenou, co si chtějí koupit. Někdy se tak zdá, že novou generaci předurčujeme k tomu, aby se z ní stal národ narcisů. Svou roli v tom dle Wojcicki nepochybně hraje i naše přehnaná starost o děti (tzv. helikoptérové rodičovství), kdy se nad nimi neustále vznášíme a snažíme se za ně vše kontrolovat a řešit, čímž jen prohlubujeme jejich pocit výjimečnosti.
Moderní Americký sen je celý špatně
Děti tak vyrůstají s pocitem, že jsou středem vesmíru. Po překročení prahu dospělosti jim však zcela chybí i základní atributy, jako je výdrž a nezávislost; díky čemuž jsou zcela nepřipraveny poprat se s výzvami, které mohou ze světa udělat lepší místo.
Zajímají je především peníze, protože mají pocit, že je udělají šťastnými a naplněnými. Je to ta bizarní myšlenka šířící se díky internetu jako mor po celém západním světě: Zbohatněte, abyste nemuseli nic dělat. Jen sedět na pláži. Nebo jít večer na drahou večeři. Nebo si zaletět do Vegas. Takové přízemní cíle však z lidí dělají narcisy závislé na neustálém vzrušení.
Lidé, kterým vůbec nezáleží na dobru jejich komunity, nebojují za žádný prospěch pro společnost a nehledají v životě žádný vyšší smysl, pak bohužel v důsledku často končí izolovaní a svíraní depresemi. Wojcicki se již dle svých slov setkala s řadou nešťastných milionářů i miliardářů. A myslí si, že mnoho z nich zřejmě do života vyrazilo jako děti bez jakéhokoliv smysluplného směru.
Klaďte důraz na smysl a službu druhým
Spojené státy se již dnes potýkají s epidemií závislosti na opioidech, deprese a sebevražd. Zdá se, jako by lidem chyběly ty správné informace pro to, aby věděli, jak svůj život prožít dobře a jak se postarat nejen o sebe, ale i o druhé.
Místo toho dle této chtělo by se říct "úspěšné matky" probíhá fanatická honba za penězi a majetkem. Žádná služba, žádný smysl. Pokud dnes dětem vůbec nějaký smysl života jako společnost a kultura předáváme, je to v první řadě snaha být sám šťastný. Esther Wojcicki zde však vidí zásadní rozpor, neboť podle ní je člověk nejšťastnější - a také pro společnost nejprospěšnější - když dělá věci pro druhé.
Kde začít, pokud hledáme změnu? To je prý zcela jednoduché - stačí mít správný přístup nejen k sobě, ale i svým dětem. A není potřeba chtít rovnou změnit svět. Zkuste jít na hodinu dobrovolně dělat něco prospěšného pro vaši komunitu. Jděte se podívat na zasedání zastupitelstva. Zjistěte, který problém aktuálně místo, kde žijete, trápí nejvíc a zamyslete se, zda by s tím nešlo něco dělat. Nebo když už nic, aspoň choďte k volbám.
Všemi těmito kroky lze inspirovat své potomky a čím dříve podle Esther začnete, tím lépe.