Někteří z nejbohatších byznysmenů ve Spojených státech i kuloáry Wall Street bijí na poplach před kandidátkou na prezidentku Elizabeth Warren. Pokud by totiž platila její daň z čistého bohatství, silně by to na svém jmění pocítili.
Jak moc? Třeba zakladatel a CEO Amazonu Jeff #Bezos by místo odhadovaných loňských 160 miliard dolarů měl zhruba 87 miliard. Jmění zakladatele Microsoftu Bill #Gates by se z 97 miliard dolarů smrsklo na 36 miliard. A Warren #Buffett z Berkshire Hathaway by dnes místo 88 miliard dolarů seděl na 27 miliardách.
Tyto cifry předpokládají, že by zmíněná daň fungovala již od roku 1982 a pocházejí z dokumentu, který vypracovala dvojice ekonomů, jež Warrenové s jejím daňovým plánem pomáhá. Předpokládá se, že snaha posvítit si na extrémně bohaté bude jedním z hlavních témat demokratky, která se chce ucházet o Bílý dům.
Warren se dle průzkumů aktuálně drží na druhém místě za kandidátem Joe Bidenem. Její návrh spočívá v 2% každoroční dani, která by se vztahovala na každý dolar osobního jmění nad 50 milionů dolarů a 3% dani na každý dolar nad 1 miliardu dolarů osobního majetku.
Dle kandidátky by pomocí těchto nových daní z čistého bohatství bylo možné vybrat peníze pro financování její vize, která mimo jiné zahrnuje studium na vysokých školách zdarma a zrušení studentských dluhů.
Dokument, který sepsali ekonomové Emmanuel Saez a Gabriel Zucman z Universtiy of California v Berkeley, tvrdí, že pokud by plán Warrenové v praxi fungoval od roku 1982, 15 nejbohatších Američanů dle žebříčku Forbesu by dnes místo 942 miliard dolarů disponovalo jměním ve výši necelých 434 miliard dolarů. A rozdíl těchto dvou částek by během posledních 37 let připadl státu.
Zatímco například Buffett s vyššími daněmi (ne konkrétně s návrhem #ElizabethWarren) pro bohaté všeobecně souhlasí, jiné zájmové skupiny argumentují tím, že návrh Warrenové nemusí být v souladu s Ústavou. Dle odborníků, které kandidátka požádala o posouzení, je však návrh zcela v pořádku a mohl by být teoreticky uveden do praxe.