V poslední době lze pozorovat zvýšený zájem zejména obchodních korporací o právní poradenství v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob a o Criminal Compliance programy.
Již nějakou dobu není trestní odpovědnost v českém právním řádu výsadou pouze fyzických osob. Od 1. ledna 2012 je účinný zákon č. 417/2012 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který upravuje podmínky trestní odpovědnosti právnických osob, tresty a ochranná opatření, které lze za spáchání stanovených trestných činů právnickým osobám uložit, a postup v řízení proti nim.
Trestní odpovědnost právnické osoby vzniká, je-li spáchán protiprávní čin v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, a jednal-li tak statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, nebo osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost. Dále pak také ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů. Výše uvedené pak platí pouze za podmínky, že toto jednání lze právnické osobě přičítat.
K důležité novelizaci tohoto zákona došlo zákonem č. 183/2016 Sb. účinný od 1. prosince 2016, kterým byla zavedena možnost právnické osoby, která spáchala trestný čin, zprostit se trestní odpovědnosti podle odstavců 1 až 4 § 8 zprostit, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby zabránila spáchání protiprávního činu výše uvedenými osobami. Ačkoliv bývá toto ustanovení zákona kritizováno odborníky kvůli poněkud nešťastné formulaci, přineslo možnost právnickou osobu trestní odpovědnosti zprostit, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Toto úsilí lze vnímat zejména v tom, že statutární orgán vytvoří firemní kulturu směřující proti páchání trestné činnosti ve statutech, pracovních a organizačních řádech a dalších vnitřních předpisech právnické osoby apod.
Proč je toto téma tedy aktuálnější, než kdykoliv předtím? S tím, jak přibývá případů právnických osob, u nichž vznikla trestní odpovědnost podle tohoto zákona a s tím související problémy, roste v souladu s povinností péče řádného hospodáře u statutárních orgánů zcela pochopitelná motivace vzniku trestní odpovědnosti předcházet. Proto se zvyšuje zájem o tzv. Criminal Compliance, což je pojem označující ucelený systém interních opatření a postupů pro prevenci a odhalení rizik v obchodní korporaci, nebo jiné právnické osobě, které by mohli eventuelně způsobit vznik trestné odpovědnosti této právnické osoby. V zahraničí jsou tyto programy u větších společností samozřejmostí a zabývá se jimi každý zodpovědný jednatel, nebo představenstvo. V České republice je toto téma nyní na vzestupu a lze očekávat, že do budoucna se ani u nás žádná seriózní obchodní korporace bez Criminal Compliance programu neobejde.
Mgr. Filip Mamrilla