Většinu ztrát pak hradí drobní investoři a ti kdo z trhu stahují peníze jako poslední. Pokud se vám to stane v době, kdy peníze potřebujete, máte docela problém. Např. v penzijních fondech v USA mohou přijít o velkou část svých celoživotních úspor, a to právě ve chvíli, kdy je budou potřebovat postupně vybírat. U nás fungují penzijní fondy jinak a navíc má většina lidí penzijní spoření s konzervativní strategií.
V minulých bublinách jako např. v roce 2000 – internetová bublina, v r. 2017 nafouknutí ceny Bitcoinu a následné splasknutí bubliny o více než 70 %, nebo Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století, vždy došlo až k parabolickému nafouknutí ceny. Trhy v této době rostou o desítky až stovky procent během velmi krátké doby a následně dojde k jejich prudkému propadu. Přesně taková událost nás nejspíše čeká. Budu se vám snažit ukázat, že jsme se právě ocitli ve finálním nafouknutí bubliny akciového trhu 21. století a během relativně krátké doby můžeme očekávat strmý růst a strmý pád akciových trhů.
Tato finální fáze nafouknutí cen a následné splasknutí bubliny může trvat cca 6 – 18 měsíců. V článku Medvědí trh je možná blíže, než si myslíte, najdete ukazatele a fakta, která nasvědčují přicházející recesi a pád trhů. Dnes se zaměříme na to, co může způsobit prudký růst akciového trhu, který již aktuálně startuje.
Centrální banky a nákupy akcií
V poslední dekádě, byl růst akciového trhu výrazně podporován tzv. kvantitativním uvolňováním a nízkými sazbami. To dodávalo trhům likviditu a centrální banky nákupem dluhopisů pomáhaly dodat do trhů kapitál, který vzhledem k nízkým sazbám, byl nakonec směřován do akcií firem. To žene ceny akcií vzhůru, nehledě na zisky firem nebo potenciál do budoucna. Nyní když USA i EU postupně skončili s kvantitativním uvolňováním a trhy začaly signalizovat recesi, centrální banky spekulují o dalším „nalévání“ peněz do ekonomiky.
Tentokrát ale už přímo do akciového trhu. Bank of Japan (BoJ) – centrální banka Japonska již začala s nákupy akcií formou ETF a to tempem 6 biliónů Yenů ročně. V Březnu tohoto roku vlastnila BoJ cca 4,7 % tržní kapitalizace Tokijské burzy. Do konce roku 2020 bude vlastnit více akcií než státem řízené penzijní fondy.
O stejném manévru již nyní spekuluje Evropská centrální banka (ECB) i americká centrální banka (FED). Pokud k tomu dojde, bude vliv kvantitativního uvolňování směšný oproti tomu, co s trhem udělá přímý nákup akcií centrálními bankami. Vzhledem k tomu že si centrální banky mohou „vytisknout“ tolik, kolik je napadne, mohou ceny akcií během krátké doby katapultovat o desítky procent. Část akciového trhu, zejména technologické firmy, mohou v krátké době vystřelit o stovky procent.
Pasivní investování roste na oblibě
O nafukování akciových trhů již dnes hovoří i Michael Burry, člověk který předpověděl hypoteční krizi 2008 a dokázal na ní vydělat nemalé peníze. Ten v současné době registruje také problém v tom, že dnes stále více investorů investuje pasivně. Tedy nevybírají si sektory nebo konkrétní tituly, ale nakupují převážně indexy a na ně navázané ETF jako to již dělá Bank of Japan. Podle poslední analýzy od Bank of America Merril Lynch tvoří pasivní investice více než polovinu akciového trhu. To způsobuje nafukování cen akcií společností, které k růstu cen nemají žádný jiný důvod. Pasivní investování je sice zpravidla zatíženo nižšími náklady, a proto v posledních letech roste na oblibě. Pokud k tomu započteme, že se centrální banky preferují stejný způsob, máme zaděláno na pořádnou bublinu.
Dekáda s klesající nezaměstnaností, nízkou inflací a růstem mezd.
Místo zdravého zpomalení, chtějí centrální banky vyvolat růst. To se jim nejspíše krátkodobě podaří, ale o to větší propad trhů nás následně pravděpodobně čeká. Za poslední dekádu se sice podařilo vrátit na trhy důvěru a růst, díky nízkým úrokům a QE. Akcie rostly o více než 300 % za 10 let. Nezaměstnanost se v USA i u nás drží na rekordních minimech a dalo by se říci, že nepracuje jen ten, kdo nechce nebo ze zdravotních důvodů nebo kvůli stáří nemůže. Přesto se nedaří navyšovat inflaci a ta poslední desetiletí postupně klesá. Přes všechny stimuly a nízké sazby, reálně hrozí ekonomice deflace jako ve 30. letech 20. století po Velké hospodářské krizi v USA. Pro dokreslení se můžeme podívat na státní dluhopisy v USA a EU, které nesou téměř nulový nebo záporný výnos a vychází nám z toho, že akcie by velmi brzy mohly zamířit i směrem dolů.
Strmý růst a strmý pád.
Více signálů tedy nasvědčuje tomu, že nás může čekat podobné nafouknutí a splasknutí internetové bubliny jako v roce 2000 nebo podobně jako v době Velké hospodářské krize v USA v roce 1929.
Čeká nás tedy velmi pravděpodobně „chvíle“ (6 – 18 měsíců), ve které můžete dosáhnout extrémních zisků ve velmi krátké době. Nebude to ale investice do akciových indexů ani do zlata. A budete muset být pohotoví, abyste stihli odprodat svoje pozice včas. Podobně jako v roce 2000, největší boom přijde nejspíše v technologiích, kde jsme nyní na přelomu technologického skoku. Proto vám tento sektor nejspíše vydělá násobně více než investice do indexu. Než však bude možné nové technologie jako AI, blockchain používat naprosto běžně, bude zapotřebí ještě dost investovaného kapitálu a vývoje. Tzn. že nafouknutí akcií technologických firem bude pravděpodobně zatím jen dočasné a po něm bude nejspíše následovat strmý pád akcií a propad trhů o více než 50 %. A jak už to bývá, čím větší bublina, tím větší její splasknutí. Držte si klobouky a buďte připravení, bude to jízda.
Aktuální kritická hodnota na akciovém indexu S&P500 je cca 2.960, po jejím překonání, můžeme čekat strmý růst ceny akcií. Potom co se přežene bouře a firmy ze získaného kapitálu dokončí vývoj nových převratných technologií (zejména AI a blockchain a jejich využití v IoT), nastane doba nových příležitostí a nová technologická revoluce. Bude to zároveň největší technologická revoluce v historii lidstva, která změní svět k nepoznání. Velmi zajímavé na této době je, že prudký vzestup ceny akcií, jejich prudký pád a následné oživení trhu, proběhne nejspíš jen v několika málo příštích letech.
Bude to doba, která těm připraveným přinese nevídané zisky a doba kdy bude přibývat nejvíce nových miliardářů v historii.
V dalších článcích se budeme zabývat tím, jak na příštím pádu akciových trhů vydělat stovky procent zisku, a jaká aktiva nakupovat než začnou trhy padat o desítky procent.
Zdroje: Wall Street Journal, macrotrends.net, Dent research, Forbes, Federal Reserve Bank economic research
Srdečně vás zvu na živé vysílání online webináře.
Vysílání pravidelně opakujeme. Registrace zdarma.
Jak investují bohatí? Co z toho můžete využít pro sebe? Naučíme vás ověřený postup, který používají úspěšní investoři. Postup, který vás dovede k finanční nezávislosti a životu v blahobytu, pokud ho budete dodržovat. Ukážeme vám jak můžete vydělávat na akciích, dluhopisech, nemovitostech, i pokud nemáte k dispozici rezervy ve výši miliónů korun. Ukážeme vám čeho byste se měli držet a čemu byste se naopak měli obloukem vyhnout. Pokud nejste pokročilý investor a chcete zvýšit své finanční IQ, nebo získat na věci nový pohled, pak je náš webinář Proč bohatí bohatnou právě pro vás. Registrace je zdarma, více informací naleznete zde.