"Nacházíme se ve věku autenticity, kde je poučka 'buď sám sebou' univerzální radou pro život, lásku i kariéru. Autentičnost znamená vymazat mezeru mezi tím, čemu uvnitř pevně věříte a tím, co ze svého nitra odhalíte okolnímu světu... Chceme žít opravdu autentické životy, vzít si autentického partnera, pracovat pro autentického šéfa a zvolit si autentického prezidenta," napsal před pár lety Adam Grant pro New York Times.
Poučka 'buďte sami k sobě upřímní' je jedním z nejčastěji probíraných témat při promočních projevech na univerzitách (hned za 'rozšiřte své obzory' a těsně před 'nikdy se nevzdávejte'). A dává to smysl, lidé velmi rychle odhalí i ten nejmenší rozdíl mezi tím, co říkáte a co děláte.
Jenže jak Adam připomíná: "Nikdo doopravdy nechce vidět vaše skutečné já. Všichni v sobě máme myšlenky a pocity, které sice na jednu stranu považujeme za fundamentální pro náš život, ale o kterých je lepší pomlčet."
Jako lehce odstrašující příklad lze zmínit amerického novináře a autora A.J. Jacobse, který se před více než 10 lety rozhodl, že se pár týdnů bude snažit být ke svému okolí maximálně autentický, tedy upřímný. Oznámil své kolegyni v redakci, že kdyby nebyl zadaný, určitě by se s ní zkusil vyspat, a informoval svou chůvu, že pokud mu to jeho žena dovolí, rád by s ní šel na rande. Pětiletou dceru svého kamaráda zase ujistil, že beruška v její dlani opravdu jenom nespí, ale je rozhodně mrtvá. A na rodinné sešlosti příbuzné informoval, že jejich rozhovory jsou nesnesitelně nudné. Asi si dokážete představit, jaké bylo finální zhodnocení tohoto experimentu...
Zpět k autentičnosti - za nejlepší kariérní strategii ji totiž nepovažuje ani věda: Lidé, kteří vykazují vysokou schopnost sebe-monitorování (někdy se jim říká chameleoni) - kteří pravidelně skenují lidi a prostředí okolo sebe a přizpůsobují mu své chování - v průměru postupují ve své kariéře rychleji a dosahují ve srovnání se svými vrstevníky vyššího statusu, než osoby, jež tuto schopnost provozují málo, nebo vůbec.
Z pohledu dnešní zmíněné mantry by bylo snadné vynést nad sebe-monitorujícími lidmi rychlý soud: jsou falešní, neautentičtí, neupřimní, prostě méně "sami sebou". Jenže ono to není tak jednoduché.
Proč jsou "chameleoni" lepšími lídry?
Díky tomu, že tito lidé neustále sledují své okolí, mají zároveň mnohem lepší povědomí o potřebách ostatních. Lépe vyciťují sociální náznaky, které signalizují souhlas či nesouhlas, vzrušení či zklamání, spokojenost či frustraci. Snadněji se také dokáží učit a přebírat schopnosti od lidí okolo sebe, což z nich z dlouhodobého pohledu ční efektivnější leadery.
A časem se tyto schopnosti a návyky, které původně nebyly součástí jejich "100% upřímného já" takovou součástí stanou. Takže i když ve snaze přebrat například něčí styl vedení lidí nebyli původně "sami sebou", časem se tento styl stal součástí jejich autenticity.
#Autenticita totiž není žádným klíčem k ultimátnímu osobnímu rozvoji, ale pouhá součást naší přirozenosti. Když v našem chování začneme jít proti svým přirozeným sklonům, můžeme se cítit jako podvodníci, a tak se raději vymluvíme na autenticitu, abychom si udrželi své pohodlí. Ale zaměstnání, které vám takové chování dlouhodobě umožní, je opravdu málo. A to platí dvojnásob pro vedoucí pozice, kde jsou nároky a očekávání přinejmenším nadstandardní.
Je logické, že existují situace, kdy je potřeba být sám sebou. Například když vás někdo požádá, abyste udělali něco, co je v přímém rozporu s vašimi klíčovými hodnotami nebo etikou.
Mimo tyto případy by vašim cílem mělo být nikoliv být maximálně sám sebou, ale stát se lepší verzí vašeho aktuálního já. Učit se od těch nejlepších možných vzorů. Přijmout za své lepší nástroje a strategie. Naučit se adaptovat na měnící se podmínky.
A to nejdůležitější - místo nějaké vnitřní potřeby být totálně upřímný raději adaptovat váš styl vedení dle potřeb vašich zaměstnanců, ať už jako skupiny, nebo jako jednotlivců.
Tudy vede cesta. Nikoliv skrz 100% autentičnost, ale skrz posouvání limitů toho, kým jste a skrz konání věcí, které jsou mimo vaše pohodlí, jež vás prostřednictvím zkušeností naučí o tom, kým se chcete stát.
Chcete být autentickým leaderem? Začněte se upřímně snažit sloužit svým zaměstnancům a nikoliv sobě. Protože to je styl autentičnosti, za který vámi nikdo nebude opovrhovat, ale naopak jej všichni ocení.