6 minut čtení

Přestaňte se ptát "Jak se máš?", úspěšní lidé vedou nezávaznou konverzaci úplně jinak

"Jak se máš"? jsou pravděpodobně tři nejzbytečnější slova ve světě mezilidské komunikace. Tazatele to ve skutečnosti nezajímá a dotázaný mu stejně neřekne pravdu. Příklad ztracené příležitosti a bezpředmětné výměny s nulovým užitkem pro oba.

Klíč k maximálnímu využití těchto běžných rozhovorů je přitom dle výzkumníků z Harvardu velmi snadný - prostě se zeptejte na navazující otázky.

Sociologické analýzy mezilidských konverzací hovoří poměrně jasně. Lidé, kterých se jejich protějšci během každodenních všedních rozhovorů před schůzkou, ve výtahu nebo kdekoliv jinde, kde existuje volná chvíle, ptají na smysluplnější otázky (které nejsou "jak se máš?" nebo "a co děláš ty?"), je považují za sympatičtější.

"Když se lidé začnou ptát na další otázky, druzí jim zpravidla přisuzují vyšší vnímavost, což je konstrukt mezilidských vztahů, který zahrnuje schopnost naslouchat, porozumět, validovat a zajímat se o druhého," píší výzkumníci.

Jak tedy rozvázat svůj jazyk a stát se pro druhé charismatičtější a zajímavější osobou? Vše se zpravidla odvíjí od otázky, s kterou začnete. Poté se už můžete zaměřit na informace, které obdržíte v odpovědi a ptát se dále. První otázka ale nesmí být bezpředmětná, protože obdržíte bezpředmětnou odpověď a nedozvíte se nic, na co můžete navázat.

Zkuste využít následující konverzační taktiky:

Autentičnost, spojení a osobitost

Kdy jste naposledy byli na schůzce, která nezačala trochou nezávazné konverzace? Je to pro nás přirozený způsob propojování se s druhými. Zkuste začít otázkou, která splňuje tato tři kritéria - je autentická, spojující a naznačí vašemu protějšku, kdo jste.

Pár příkladů pro nasměrování:

"V jakém jste nyní myšlenkovém rozpoložení?"

"Na co se tento týden těšíte?"

"Připomínáte mi někoho slavného, ale nemůžu si vzpomenout na jméno - je někdo slavný, s kým se ztotožňujete?"

Tradiční témata zapomeňte

Jak poznáte, že ten druhý neví, co říci? Obrátí se pro pomoc na téma, jako je počasí, sport nebo dopravní zácpy.

Je dobré si do paměti vytesat, že když těmito tématy začnete, žádné ledy pravděpodobně neprolomíte. Existuje samozřejmě pár výjimek - pokud se o toto téma skutečně zajímáte a zároveň víte, že váš protějšek tento zájem sdílí, můžete tuto poučku s klidem vyhodit z okna. Ve všech ostatních případech je ale naprosto klíčová.

Buďte přítomní a sledujte okolí

Říká se "otevřete oči a až pak ústa". Někdy můžete vhodný předmět konverzace najít i ve vašem bezprostředním okolí. Možná je to zajímavý umělecký kousek nebo diplom na zdi, netradičně vypadající přístroj nebo závodní helma na poličce, fotka rodiny nebo talisman na jejich stole a tak dále. Zvlášť pokud se nacházíte v něčí kanceláři, určitě dokážete najít něco, co zažehne hlubší a emočnější konverzaci a pomůže vám dostat se k zajímavým navazujícím dotazům.

 

Pochlubte se nějakou novinkou (která se opravdu stala)

Pokud máte nějakou novinku, podělte se o ní: "O víkendu jsem si pořídil nového psa" nebo "Moje dcera včera poprvé seděla na kole!". Možná vás to překvapí, ale většina lidí má zájem dozvědět se o ostatních víc, zvlášť když spolu pracují ve stejné společnosti.

Tuto taktiku můžete využít i z vedoucí pozice. Možná jste právě nastoupili do nové práce, nebo vám byl přidělen nový tým. Začněte první společnou schůzku tím, že se každého zeptáte, co zajímavého se v nedávné době v jejich životě událo. Tím každému umožníte, aby se o něco podělil a cítil se víc osobně a upřímně propojen s ostatními.

Cílem je být upřímný, ne si prostě něco vymyslet. Navíc riskujete, že nebudete vědět, jak odpovědět na případné navazující dotazy o něčem, s čím ve skutečnosti nemáte žádnou zkušenost.

Na nic nečekejte

Ať už se potkáváte osobně, nebo vytáčíte konferenční hovor, na nic s konverzací nečekejte. Jednak má sloužit jako úvod před řešením pracovních záležitostí, takže není na co čekat, a hlavně, pokud si na čas dáte, stane se jedna ze dvou věcí: Někdo jiný řekne něco, co jste chtěli říct vy, čímž vám vezme vítr z plachet, anebo vás ukecanější kolegové předběhnou s vlastními navazujícími dotazy.

Není to jen o slovech

Pokud vás váš protějšek sleduje, nemůžete se při nezávazné konverzaci spoléhat pouze na to, abyste se zeptali na víc než na názor na počasí. Váš tón, výraz tváře a oční kontakt toho totiž řeknou mnohem víc.

Vždy se při konverzaci dívejte tomu druhému do očí, ne na konferenční stůl a ani na zeď za ním. Pokud telefonujete, usmějte se - tón hlasu bude znít přívětivěji, i když vás ten druhý neuvidí. Pokud jde o schopnost navazovat s ostatními smysluplné a hlubší vztahy, nikdy to není pouze o tom, co říkáte, ale jak to říkáte.

Pusťte se do toho ještě dnes

Pro introverty může být všední konverzování nepříjemnou záležitostí. Zvlášť když mají konverzovat s někým, kdo je společensky převyšuje. Pokud ale s někým důležitým sedíte před schůzkou nebo jedete ve výtahu, a neřeknete vůbec nic, riskujete, že se pro něj stanete neviditelnými. Nezbývá, než se nadechnout a otevřít ústa (NE o počasí!).

Konec konců nejde o operaci zubu ani o rizikovou sázku do loterie. A nikdo od vás zároveň neočekává žádné hluboce intelektuální monology. Když ale druhým ukážete snahu a chuť bavit se s nimi o něčem smysluplném, vycítí to, budou vám naslouchat a rádi se s vámi dají do řeči.

Hodnocení: +217
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.
  • Neumím si představit, kdybych ve výtahu nebo v autobuse komukoliv položil udané tipy na prolomení ledu:

    V jakém jste nyní myšlenkovém rozpoložení?"

    "Na co se tento týden těšíte?"

    "Připomínáte mi někoho slavného, ale nemůžu si vzpomenout na jméno - je někdo slavný, s kým se ztotožňujete?"

    Vždyť je to úplně mimo realitu. Možná třetí tip by mohl fungovat jako balící věta na ženy, ale jinak nevím, nevím :-)

    +4
    • Jo, zrovna jsem přemýšlel nad tím, jak někoho potkám ve výtahu a ptám se "V jakém jste nyní myšlenkovém rozpoložení?" Asi by se na mě díval jak na blázna...

      0
  • Na meetingu nebo když potřebuju vybudovat vztah s klienty možná. Nebo dobrý na networking, aby se rozbily ledy. Ale do výtahu a nebo když mi lezou do baru... Nevím, nemám potřebu. Jo, je to chyba. Lidi by měli být na sebe milejší, ale když tě sotva potkají a už tě na fb chtějí mít v přátelích mi už přijde vlezlé, plytké až podezřelé nebo pokrytecké.

    0