Jak na diverzifikaci portfolia, aby dávala smysl? 2/2

Otázka diverzifikace investorského portfolia je složitým, přesto velmi živě diskutovaným tématem. Vyjadřují se k ní jak odborní analytici, tak drobní individuální investoři, přičemž shoda na její důležitosti či správném způsobu provedení neexistuje. Jak se v celé diskusi vyznat a upravit své portfolio odpoví tento článek. Celá věc nemusí totiž být tak záludná.

V první části tohoto článku jsme si hned na počátku položili nelehkou otázku: Jak co nejlépe rozdělit omezené prostředky ve svém portfoliu, abych pokud možno co nejvíce minimalizoval možný risk, ale zároveň vytvářel rozumné pozice a tvořil zisk?

Způsobů a funkčních přístupů k celé tématice je opravdu mnoho, přičemž řada z nich si do určité míry i protiřečí. Co skvěle funguje jednomu investorovi v jeho kariéře, nemusí vyhovovat jinému, což platí i u tržních situací, které se mohou postupně měnit. Takto by šel v krátkosti shrnout obsah první části, která mimo jiné přinesla i názorový střet mezi Warrenem Buffettem a jeho myšlenkovým učitelem Benjaminem Grahamem. Zatímco první význam diverzifikace pro snížení rizika ztrát příliš neuznává, druhý na ni na základě vlastních prožitků nedá dopustit.

Kudy však vede „zlatá střední cesta“ mezi oběma přístupy a jak byste měli k diverzifikaci přistoupit vy?

Co vzít v úvahu – sestavte si investiční profil

Než-li se vrhneme na popis možných kategorií, jak celou věc technicky provést, je užitečné si vyhotovit drobnou analýzu sebe sama jako investora. Způsobů diverzifikace existuje totiž toliko druhů, neboť ve výsledku by tato měla věrně odrážet investorův osobní profil. Tedy, jak si ve světě investic stojí a jak plánuje ke svým výdělkům či ztrátám přistupovat.

Takovýto screening je přitom extrémně důležitý především pro začínající burziány s nízkými či nulovými zkušenostmi a nevelkým počátečním kapitálem. Právě oni totiž nejvíce potřebují pochopit základy tohoto mechanismu a vyhnout se fatálním chybám, které by jejich portfolio v krátké době vyřadily ze hry a jim způsobily psychickou zátěž.

Nuže, na co se zaměřit?

Celkové majetkové poměry

Tento bod může být pro někoho překvapivý, neboť náš článek se týká správy investičního, hlavně tedy burzovního portfolia. Avšak než se v něm začnete „vrtat“ a dělit jej na různé menší části, je více než rozumné zamyslet se nad ním v celkovém kontextu vašeho majetku.

Jak velkou část vašeho jmění bude investiční portfolio představovat? Jedná se o větší část vašich volných prostředků, které si sice můžete dovolit ztratit, ale bylo by pro vás problematické je získat znovu zpět? Nebo disponujete většími finančními rezervami a mezi své vlastnictví může zařadit třeba i jiná aktiva – například nemovitosti, fungující živnost, očekávané dědictví, apod.?

Rovněž je třeba se zamyslet nad účelem investice. Toužíte po tom, aby se trading stal do budoucna hlavním zdrojem vašich měsíčních příjmů a hodláte se proto na něj primárně zaměřit nebo k investování plánujete přistupovat volněji a pojímat jej pouze jako způsob dodatečného zhodnocení ušetřených peněz? V druhém případě vám totiž jistě půjde především o zachování vloženého kapitálu a vytvoření dodatečného zhodnocení s velmi omezeným riskem. To značí mnohem větší nároky na širší diverzifikaci než v prvním případě.

Velikost investovaného kapitálu

Zcela zásadním způsobem ovlivňuje fungování každého investora a je stěžejním faktorem při výběru vhodné diverzifikační strategie. Pokud se totiž rozhodnete držet myšlenky širší diverzifikace a snižování rizika, což je zvláště pro začátečníky poměrně rozumný přístup, nutně k tomu budete potřebovat větší kapitál. V opačném případě se totiž výhody tohoto postupu výrazně umenšují a někdy je ani nelze rozumně provést. Dokonce se může ukázat, že je pro vás ve vaší současné situaci daleko lepší samostatné investování odložit a raději ještě našetřit dodatečné peníze či se vydat cestou kolektivního investování ve fondech.

Je totiž poměrně rozdíl, pokud se rozhodnete například rozdělit účet o velikosti 10 000 dolarů mezi deset akciových titulů, či to samé provést s 1 000 dolary! Zatímco v prvním případě můžete teoreticky dosáhnout docela rozumných výsledků, v druhém se dostáváte do zcela absurdní situace. Na velkou část kvalitních akciových titulů totiž nebudete mít prostředky, popřípadě si budete moci dovolit pouze pár kusů. Přitom jenom poplatky za nákup a následný prodej budou znamenat již nezanedbatelnou část vašeho portfolia. Řada brokerů vám při této částce navíc ani neotevře účet.

Síla vaší psychiky

Poslední kategorie ke zvážení je trochu širší a zahrnuje prakticky všechny aspekty týkající se vašeho psychologického nastavení při investování. Zařadit se sem dá opravdu mnoho aspektů, nicméně mezi ty nejdůležitější zcela jednoznačně patří schopnost čelit možným ztrátám, ale také zvládat období zisků a z něho plynoucí návaly manické euforie.

Pokud vás například pohled na pokles hodnoty portfolia ve výši i pouhých několika procent rozhodí, rozhodně se zaměřte na strategie počítající se širší diverzifikací, která tyto jevy pomůže minimalizovat. Naopak pokud se cítíte silní v kramflecích a jste pro vidinu potenciálně vyššího zisku v hodnotě desítek procent celkové částky ochotni a schopni protrpět i dočasné výrazné propady cen, pak pro vás agresivnější přístupy koncentrující kapitál mohou být zajímavou volbou.

Tři osvědčené způsoby diverzifikace

Na internetu či v odborné literatuře lze najít bezpočet doporučení, jak můžete své investiční portfolio diverzifikovat. Přestože se někdy jedná o poměrně komplikované návody, lze jejich závěry shrnout prakticky do tří jednoduchých přístupů:

Diverzifikace v rámci jednoho druhu aktiva

Ta odkazuje k první části našeho článku, kdy jí demonstrovala debata mezi Benjaminem Grahamem a jeho žákem Warrenem Buffettem. Oba dva přitom platí za zanícené investory do amerických akcií, přičemž ostatním instrumentům nikdy nevěnovali větší pozornost. Daná metoda tedy říká, že si jako investor vyberete jeden druh aktiva a v jeho rámci provádíte diverzifikaci.

Příklad: Na pochopení nejsnazší jsou přitom právě akcie. Zde vám stačí, pokud své portfolio rozdělíte do několika menších částí a za ně nakoupíte různé tituly. Už tím jste dosáhli sice prostého, přesto funkčního způsobu diverzifikace a snížení rizika velké ztráty. Je samozřejmě ideální, pokud se nejedná o cenné papíry spadající do jedné kategorie, ale spíše své peníze rozložíte mezi vícero sektorů ekonomiky – například tedy technologický titul, banku, retailového prodejce, farmaceutického producenta a navrch třeba nějakého těžaře komodit. Ideálně se ještě zaměříte na exponovanost daných společností vůči ekonomickému cyklu a kromě cyklických firem přidáte i nějakou proticyklickou či alespoň neutrální akcii. Příklad za všechny – potravinářský řetězec.

Následuje samozřejmě otázka, jak velkou část portfolia k jednotlivým titulům přiřadit. Odpověď opět není jednoduchá a odvisí od ohromné řady faktorů sahající od vaší znalosti daného aktiva, přes velikost kapitálu až po psychologické nastavení. Logicky se nabízí možnost rozdělit své portfolio na stejně velké části a za ně pak nakupovat. Přestože tato metoda není zrovna nejdůmyslnější a naleznete mnoho jejích kritiků, pro začátečníky nemusí být úplně k zahození. A to zvláště pořizujete-li podobná aktiva na srovnatelné cenové hladině. Zde si můžete představit třeba akcie v rozmezí 3 – 5 USD za kus. Následně je pak samozřejmě možno pustit se do sofistikovaněj­ších metod.

Diverzifikace mezi více druhů aktiv

Představuje další level celého procesu a je určena již zkušenějším a kapitálově silněji postaveným investorům. V jejím rámci se totiž rozhodnete svoje portfolio rozdělit nejenom uvnitř jedné skupiny aktiv – tedy například nákupem více druhů akcií, ale přidat k nim ještě úplně jinou oblast. Cílem je snaha snížit celkový risk, jemuž jste v rámci tržních sil vystaveni a to vhodnou kombinací vlastností jednotlivých aktiv.

Nejčastěji tak k rizikovějšímu a cenově volatilnějšímu aktivu zvolíte jako doplněk konzervativněji laděnou investici s nízkou cenovou volatilitou a snáze odhadnutelným či pevným výnosem.

Příklad: Zcela učebnicovým složením je nákup akcií jako rizikového aktiva, doplněný státními či kvalitními korporátními dluhopisy. Zatímco první složka má za cíl zajistit vyšší potenciální zhodnocení v případě pozitivního vývoje na trzích, druhá slouží jako určitá pojistka tlumící možné negativní dopady na portfolio v případě, že na burze převládne silná medvědí nálada.

Nicméně v podobných úvahách lze jít ještě nad rámec burzy a své investice pojmout naprosto komplexně. To je ostatně zvláště v posledních letech velmi prosazovaný přístup, za nějž se staví řada předních finančních poradců. Vaše investiční portfolio je pak pouze jedna část vašeho majetku zahrnující i nemovitosti, starožitnosti, umění, vaše podnikání, běžné příjmy či platby z duševního vlastnictví. Celkové hodnocení úspěšnosti prováděné na konci roku tak obsahuje mnohem více ideálně na sobě vzájemně nezávislých položek, které se vyvažují.

Diverzifikace pomocí různých investičních strategií

Navazuje na první dvě kategorie tím, že pravidla výběru aktiv naváže na více než jen jednu strategii. Cílem je vybrat vzájemně se podporující mix, který navíc umožňuje násobit silné vlastnosti jednotlivých investičních přístupů či horizontů.

Příklad: V námi nastíněné situaci byste se tak rozhodli určit si swingovou strategii k nákupu akcií a naopak intradenní model k obchodování komoditních futures kontraktů. Akcie byste vybírali s ohledem na myšlenku držet je minimálně několik dní a dosahovat tak sice menších, ale stabilnějších zisků, zatímco v rámci futures byste realizovali větší množství obchodů v rámci jednoho dne s vyšším rizikem ztráty, ale rovněž potenciálem vyššího zisku díky využití pákového efektu.

Toto je ostatně velmi oblíbená metoda už i mezi mírně pokročilými burziány, neboť nevyžaduje příliš dodatečného úsilí ani kapitálu. A to zvláště pokud k intradenním spekulacím přidáváte nějaký dlouhodobější, například právě swingový, způsob obchodování. Výsledná diverzifikace je přitom poměrně robustní.

Fantazii se meze nekladou

Tolik tedy k základním způsobům, jak přikročit k diverzifikaci vlastního investičního portfolia. Každý z nich má své silné i slabé stránky a rozdílně pracuje s rozložením rizika. Nicméně je třeba zdůraznit, že jako investoři nejste povinni se držet zaběhlých „škatulek“ a snadno si proto můžete vytvořit vlastní kombinaci, která bude nejlépe odrážet váš osobní investiční profil. Chce to pouze trochu zkušeností a cviku.

Základem celého tématu je ovšem pochopení faktu, že diverzifikace je zde především proto, aby ochránila váš kapitál, nikoli aby vás držela při zemi a bránila vám v ziskovosti. Řada burziánů si toto bohužel zvláště zpočátku neuvědomuje a tak přicházejí o peníze.

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.

Sdílejte své investiční zkušenosti!

Staňte se členem komunity Warengo a začněte tvořit obsah, který bude ostatním investorům pomáhat na jejich cestě. Je nás už 12 186.

Zaregistrovat se