Vystřelte své investice ke hvězdám!

Staňte se členem komunity Warengo a naučte se pracovat se svými financemi jako Warren Buffett. Je nás už 17 418.

Zaregistrovat se

14.08.2019 6 minut čtení

Zamyšlení: Čeká nás další Řím nebo je tohle úplně jiná situace?

Mnoho lidí dnes poukazuje na společenský vývoj podobný tomu, který se odehrával v dobách největší slávy Římské říše. Ano, podobnosti by tu nepochybně byly, ale čeká nás opravdu pád?

Nejsem historik, takže prosím berte následující řádky s rezervou. Budu to psát čistě z laického pohledu, tak, jak to vnímám. A budu rád, pokud připojíte svůj pohled na situaci. Jakkoli by se mohlo zdát, že to je čistě politicko-sociologické téma, má podle mě velký přesah do ekonomiky. A co jiného by bylo dobré vědět, než to, zda nás čeká ekonomická recese nebývalých rozměrů?

Proč padl Řím

Těch důvodů, proč se postupně sesypala mocná Římská říše, která se v dobách největší slávy v průběhu druhého století našeho letopočtu rozprostírala od dnešního Skotska až po Egypt a Írán, je mnoho. Ale jako hlavní jsou uváděny tyto:

  • Společenský úpadek
  • Imigrace
  • Klimatické změny
  • Epidemie

Dlouho se věřilo tomu, že Řím padl jednoduše proto, že vnitřní boje různých sociálních skupin, špatně nastavené zdanění a zadlužení ochromily politiku a ekonomiku natolik, že se dříve nezdolná říše dostala za bod zlomu, kdy už nebyla schopná se adekvátně bránit útokům zvenčí.

Zjednodušený pohled, který je často srovnáván s dneškem, tvrdí, že ve slavné říši nastal celospolečenský úpadek z důvodu prosperity. Obyvatelé vnitřní části státu byli jednoduše tak dlouho bez válek a měli takový nadbytek zdrojů, že z toho začali "blbnout" - vztahy stejných pohlaví, vyhýbání se náročné práci, přílišné lačnění po požitcích a zážitcích apod. Paralela s dneškem očividná.

Tento společenský úpadek vedl z logiky věci k tomu, že se začala zadrhávat ekonomika státu a ten to začal řešit imigrací, která následně vyústila nejenom v boje mezi různými společenskými vrstvami, ale také do "zdravého" Říma zavlekla nové nemoci, které měly za následek miliony mrtvých. Například Antoniův mor, který měl původ v Sýrii, mezi lety 166 až 180 vyhladil až 1/3 obyvatel Itálie a dalších asi 7 milionů lidí po celé Evropě. 

To vše oslabilo říši natolik, že Gótové, Arabové a další už měli snadnou práci.

Aby těch podobností nebylo málo...

V posledních letech se však začalo výrazněji mluvit také o klimatických změnách, které údajně nemalou měrou přispěly k pádu Římské říše. 

V první polovině existence říše totiž na celém území panovaly naprosto ideální klimatické podmínky - bylo teplo, vlhko a teploty neskákaly do extrémů, tudíž lidem i zemědělské úrodě se nebývale dařilo. 

Jenže ve druhé polovině období se to změnilo. Trendem se staly teplotní extrémy, zemědělství trápilo časté sucho či záplavy, tolik důležité plánování bylo najednou mnohem složitější. To samozřejmě ubližovalo ekonomice státu.

Stejné jako dnes?

Mnoho lidí dnes samozřejmě poukazuje na zřejmé podobnosti tehdejší Římské říše a dnešního západního světa. 

Pokud se budeme bavit o klimatických změnách, dá se říci, že dnes čelíme podobné výzvě, jako tehdejší obyvatelé. Je tam však jeden podstatný rozdíl. Zatímco tehdy měli lidé na klimatických změnách pramalý podíl, dnes je jejich přičinění zjevné. Znamená to tedy, že máme větší šanci to ovlivnit a zabránit klimatické katastrofě? Těžko říct, jasné je, že máme o těchto věcech mnohem větší znalosti a také technologické vybavení, které tehdejší lidé neměli. Je však otázka, zda si příroda jednoduše v rámci klimatických cyklů nedělá co chce, nezávisle na tom, co bude "malý člověk" zkoušet.

Co téma imigrace? Z mediálních výstupů by se dalo soudit, že západní svět imigraci naprosto nezvládá a občanská válka je blízko. Nebo jsou to pouze výkřiky populistů? Troufám si tvrdit, že minimálně v otázce potenciálních epidemií jsme na tom nyní mnohem lépe, medicína a zdravotnictví jsou natolik rozvinuté, že propuknutí "importovaného" moru, který by vyhubil velkou část obyvatel Evropy, nehrozí. 

Jak se země západního světa vypořádají s hrozícími vnitřními konflikty, to je podle mě ta nejtěžší otázka. V tom nám těžko pomohou inovace, tam jde pouze a jenom o neodhadnutelný lidský faktor a psychologii davu. Jistě by však jejich vznik výrazně podpořilo to, kdyby zkolabovala ekonomika a finanční systém a lidé by najednou bojovali o všechny potřebné zdroje. Může ekonomiku položit obchodní válka? Podle mě ne. Může přijít jaderná válka? Podle mě ne. 

A co onen společenský úpadek? Společnost dnes v mnoha ohledech skutečně působí zkaženým dojmem, přecitlivělostí, leností, výstředností a dalšími neduhy. Může se stát, že právě to zničí ekonomiku a povede k dalším konfliktům? V poslední době jsem hodně četl knihy ze samurajského prostředí z doby kolem 16. a 17. století a víte co se v nich píše? Autoři si tam často stěžují na to, že mladá generace je zkažená, že se nevěnuje tradičním řemeslům, že muži jsou zženštilí apod. Tohle je totiž pravděpodobně věc, která se děje neustále a společně s vývojem, kdy starší generace mají méně pochopení pro tu mladší a ta i z určitého vzdoru dává svou jinakost více najevo. Ale že by to vedlo ke zborcení státu? 

Velkou výzvou bude samozřejmě pohled dnešní mladé generace na práci jako takovou. Každý se dnes cítí být svobodným člověkem a odmítá nebo se intenzivně brání klasickému zaměstnaneckému vztahu na základě podřízenosti. Každý chce mít flexibilní pracovní dobu, neomezenou dovolenou a nadstandardní výdělky. To dříve samozřejmě tak snadné nebylo, protože se muselo udělat spoustu práce klasickým způsobem. Ale dnes, v době pokročilé automatizace a robotizace? Pokud budou vlády v západním světě rozumně přistupovat k těmto otázkám, dá se to zvládnout.

Závěrem

Najít jednoznačnou odpověď samozřejmě nelze a ani já si v tomto textu netroufám jasně říct, že to všechno dopadne tak či onak. Podle mého názoru však existuje jeden podstatný rozdíl, který nyní hraje v náš prospěch a mnohonásobně zvyšuje naši šanci na udržení stabilní a prosperující společnosti - technologie.

Technologické inovace a technologické vzdělávání společnosti skutečně mohou být tím, co nám pomůže překonat kteroukoli krizi a vyhnout se osudu, který potkal Římskou říši. 

Nepředpokládám, že by se jednalo o jakkoli šokující objev, ale budu rád, když připojíte do komentářů svůj pohled na celou situaci. Čeká nás podle vás osud podobný Římské říši? Nebo se nás to vůbec netýká?

#ekonomika #recese #spolecnost #upadek

Hodnocení: +11
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.
Řadit podle: oblíbenosti nejnovější
  • Nějaká změna každopádně příjde, ale můžeme jen hádat, jaká bude. Nic netrvá věčně. Přestože máme technologie, které dřív lidé něměli, stále zásadní roli hraje lidský faktor.

    0
    • Změna určitě, jen mi přišlo že spoustu lidí si je "až moc jistých" tím, že to bude zkáza a pád. Jasně, lidský faktor tam bude vždycky hrát roli, ale i tak si myslím, že ty technologie dokáží jeho vliv do určité míry eliminovat.

      0
Doporučené příspěvky
2 minuty
3 minuty
2 minuty
6 minut
3 minuty
4 minuty
5 minut
7 minut
5 minut
5 minut
3 minuty
2 minuty