Čím jste chtěli být, když jste byli malí? Policistou, veterinářkou, popelářem, baletkou nebo zrovna tím astronautem? Já řidičem autobusu. Některé odpovědi na tuto otázku jsou naprostými klasikami, ale rychlý technologický vývoj s sebou samozřejmě přináší i drastické změny v dětských snech.
Až na to, že místo inženýrů v #SiliconValley, nebo pilotů na palubě lodi směřující k Marsu dnes děti sní o něčem trochu jiném. Místo hvězd chtějí raději s kamerou v ruce obsazovat #internet .
Průzkum #LEGO oslovil celkem 3000 dětí ve věku 8-12 let z Velké Británie, Spojených států a Číny plus 326 rodičů, kteří mají děti ve věku 5-12 let. Třetina všech dotázaných dětiček se chce v dospělosti stát vloggery a vysílat svůj život na internet. Naproti tomu jen 11 % by chtělo být astronauty.
USA a Británie popravdě dopadly hůř než Čína, kde paradoxně více než polovina dětí ještě stále chce být astronauty, zatímco #YouTuber zde obsadil až 5. příčku. V prvních dvou zmíněných zemích je to přesně naopak a astronaut pouze uzavírá top 5 vysněných povolání.
Nejhorší možná práce pro mentální zdraví, jaká kdy existovala?
Jasně, na jednu stranu můžeme použít klasický argument o tom, že starší generace je vždy tradičně plná skeptických a nerudných jedinců, kteří kroutí hlavami a zatínají pěsti, zatímco lamentují nad "tou dnešní mládeží". Tohle zjištění by ale skutečně mělo být varovným signálem... a ne jen pro ne příliš valnou budoucnost lidstva ve vesmíru.
Nejstrašidelnějším zjištěním není to, že děti nechtějí být astronauty, ale spíš ta část o Youtuberovi. O člověku, který si sice online přijde na pohádkové peníze (často jen za to, že plácá nesmysly, plácá nesmyslnými věcmi po sobě nebo se směje a reaguje na nesmyly) a jezdí v drahém automobilu (o čemž své fanoušky nezapomene 2x denně informovat). Na druhé straně už však máme k dispozici poměrně slušnou složku důkazů o tom, že být online celebritou je z pohledu mentálního zdraví jednou z nejhorších životních cest, jakou si můžete zvolit.
Zatímco lidé jako #NeilArmstrong nebo #SallyRide jsou vzory a symboly odolnosti, takový #CaseyNeistat nebo nejodebíranější YouTuber #PewDiePie se pravidelně svěřují s tím, jak je tlak spojený s tvorbou nových videí psychicky ničí, jsou vyhořelí, vyčerpaní, unavení a každodenně musí čelit tlaku svých fanoušků i haterů.
Elle Mills, Youtugerka s více než 1 milionem odběratelů, popsala výsledek hektické YouTube kariéry ve svém videu s trefným názvem "Vyhořelá v 19": "Můj život se strašně rychle změnil. Trpím úzkostí a depresemi, které se navíc stále zhoršují. Tohle je to, co jsem vždycky chtěla dělat, tak proč jsem sakra tak nešťastná? Nedává to žádný smysl, je to hloupé..."
Smysl to bohužel dává až příliš velký. Být vloggerem je velmi náročná práce už z principu. Jste vydáni na pospas algoritmům Googlu a vaši fanoušci se na vás kdykoliv mohou vykašlat jenom proto, že se nevěnujete relevantním tématům, nebo jste už příliš dlouho (třeba i jediný den) nevydali žádné video.
YouTubeři jsou tak pod konstantním tlakem produkovat jedno video za druhým, protože internet nikdy nespí. V důsledku i mnoho úspěšných YouTuberů přiznává, že příjem, který jim jejich kariéra přináší, vlastně za všechno to úsilí, tlak, stres a únavu nestojí. Lidský mozek navíc není v žádném případě uzpůsoben k tomu, aby denně interagoval se stovkami lidí, což ze stovek a tisíců komentářů plných kritiky od úplných cizinců dělá další komplikaci pro psychickou pohodu.
Jací lidé tíhnou ke kariéře online celebrity?
Mnoho z nich o této kruté a odvrácené realitě online kariéry začíná hovořit, ale to nic nemění na tom, že jsou to právě YouTubeři a nikoliv astronauté, vědci, sportovci nebo akční hrdinové, kteří dnes patří mezi hlavní vzory a ideály nejmladších generací.
Menší děti jsou navíc zřejmě příliš mladé na to, aby negativní aspekty jejich vysněné práce pochopily. Nicméně i samotná skutečnost, že si chtějí zvolit zrovna tuto práci, leccos vypovídá o hodnotách dnešních dětí. Kdo je vůbec člověk, jehož vysněným povoláním je být vloggerem? I na to se už sociologové zaměřili.
Jedním z ukazatelů může být například skutečnost, že ty nejméně šťastné páry zpravidla dávají na sociální sítě nejvíc obsahu. Všeobecně uznávaným faktem se stává i tvrzení, že lidé, kteří hledají uznání v online světě, mají ve svém vlastním životě díru, kterou se tímto způsobem snaží zaplnit. Nejsou si jistí svou hodnotou nebo jim chybí sebevědomí a snaží se tuto úzkost zalepit lajky a komentáři.
Někteří YouTubeři, jako například #vlogger Chris Boutté, dokonce přiznávají, že si tuto kariéru vybrali primárně proto, že dříve věřili, že když budou mít hodně peněz a budou slavní, udělá je to šťastnějšími.
Tohle samozřejmě není patologické chování, které by bylo unikátní pouze pro YouTubery, ale když tyto vyhlídky spojíte s tlakem a nejistotou, zda zítra náhodou nebudete bez práce, protože se znelíbíte Googlu, může se taková kariéra na mentálním zdraví nehezky podepsat.
Zakazovat dětem #YouTube je předem prohraný boj s větrnými mlýny. Možná je ale načase začít děti podporovat v tom, aby nesnili jen o tom, jak sedí zavření v pokoji a žvatlají něco na kameru, ale aby chtěly jednoho dne opravdu změnit svět.