I kdyby se meziměsíční inflace stabilizovala, meziroční míra inflace se do konce roku na jednociferné hodnoty nevrátí. Otázkou je, jak se ve zbytku roku vyvinou úrokové sazby, včetně těch hypotečních.
Česká republika již několik měsíců čelí třetí až čtvrté nejvyšší míře inflace v Evropské unii. Je pravděpodobné, že to tak zůstane i po zbytek letošního roku. Květnová meziroční míra inflace měřená Českým statistickým úřademdosáhla rovných 16 procent, oproti dubnu stoupla o 1,8 procentního bodu.
Není zatím jasné, zda tuzemská inflace již dosáhla svého vrcholu, nebo zda v dalších měsících ještě poroste. Na jedné straně dává naději, že meziměsíční tempo růstu cen zůstalo i v květnu na stejné úrovni jako v dubnu (1,8 procenta), na straně druhé vývoj cen průmyslových výrobců značí, že tempo růstu spotřebitelských cen ještě zrychlí. Zatímco v dubnu rostly ceny v průmyslu meziročně o 26,6, v květnu o 27,9 procenta. Více napoví zveřejnění dat o červnové inflaci, která ČSÚ publikuje 13. července.
V tuto chvíli se tedy můžeme opřít jen o prognózy. Česká národní banka ve své aktuální Zprávě o finanční stabilitě publikované 4. července předpokládá, že meziroční inflace by měla kulminovat právě na přelomu června a července, a to v základním scénáři. V nepříznivém scénáři by sice vrchol inflace měl přijít zhruba ve stejném období, inflace by se však ne zvýšené úrovni měla udržet mnohem déle.
Základní scénář ČNB počítá s návratem inflace na jednociferné úrovně během prvního čtvrtletí příštího roku, nepříznivý scénář pracuje s variantou, že by se tak mělo stát až v období od března do června roku 2023. S podobným vývojem počítá také například analýza České spořitelny, která očekává návrat inflace do jednociferných úrovní na přelomu prvního a druhého pololetí roku 2023.
Úrokové sazby ve vleku inflace a ČNB
Vývoj inflace má a bude mít zcela zásadní dopad na domácí úrokové sazby. Na zatím posledním měnověpolitickém zasedání bankovní rady ČNB ještě ve starém složení došlo ke zvýšení dvoutýdenní reposazby na rovných sedm procent. Nový guvernér ČNB při svém jmenování řekl, že na srpnovém zasedání bude navrhovat stabilitu sazeb.
Česká spořitelna ve zmíněné analýze, kterou vydala 30. června, očekává, že dvoutýdenní reposazba by mohla do konce letošního roku klesnout na 6,5 procenta, a do konce roku 2023 dokonce někam do rozmezí 3,5 až 4 procent. Adekvátně by se měly vyvíjet sazby na mezibankovním trhu 3M PRIBOR. Ty by v zásadě měly kopírovat průběh dvoutýdenní reposazby, a to nejen trendově, ale i co do konkrétních hodnot.
Česká národní banka ve své Zprávě o finanční stabilitě pracuje se dvěma poměrně rozdílnými scénáři vývoje tříměsíčních sazeb PRIBOR. V základním by měla kulminace přijít během třetího letošního čtvrtletí, a do konce letošního roku by tyto sazby mohly klesnout pod sedm procent. Pokud však nastane scénář nepříznivý, mezibankovní sazby by se do konce letošního roku mohly snížit na 1,75 procenta. ČNB v nepříznivém scénáři zjevně pracuje s razantním poklesem poptávky po financování, která by mohla být vyvolána nástupem hluboké hospodářské krize.
Hypotéky ještě budou zdražovat
Základní sazba ČNB má vliv také na vývoj úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Ty pokračují v růstu, a to jak v případě skutečně poskytnutých hypoték, tak v případně nabídkových hypotečních sazeb. Podle ukazatele Hypomonitor České bankovní asociace se průměrná sazba u poskytnutých hypoték v květnu vyšplhala na 4,64 z dubnových 4,39 procenta.
„Růst hypotečních sazeb tak dle očekávání pokračuje a tento trend uvidíme i v dalších měsících vzhledem k růstu tržních úrokových sazeb, které se v posledním týdnu dostaly nejvýše za poslední dvě dekády,“ uvádí ČBA ve svém Hypomonitoru publikovaném 13. června.
Podle údajů Fincentra Hypoinexu se však nabídkové sazby u hypoték dostaly v červnu už v průměru na 5,71 procenta. U fixací na tři roky a LTV nad 80 procent odhadní ceny už úrokové sazby dokonce překročily 6procentní hranici. „A bohužel dle prohlášení ČNB je jasné, že stále nejsme na pomyslném vrcholu, neboť na konci června má následovat další zvýšení základních sazeb,“ uvedl Jiří Sýkora, specialista oddělení produktového managementu společnosti Fincentrum & Swiss Life Select. Sýkorův odhad však přišel ještě před zatím posledním měnověpolitickém zasedání ČNB.
Odhad, že hypoteční sazby ještě nedosáhly svého vrcholu, však lze považovat za správný. Zatím poslední zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou se totiž teprve do nabídek hypotečních sazeb promítne. Další růst sazeb je proto pravděpodobný, a to i podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka. Křeček odhadl, že se hypoteční sazby mohou do konce roku vyšplhat až k úrovni kolem osmi procent. „Domnívám se, že úrokové sazby u hypoték se budou držet přibližně jeden procentní bod nad základní sazbou České národní banky,“ řekl. Otázkou je, co s hypotečním trhem provede poměrně razantní pokles poptávky po hypotečních úvěrech, který je možné sledovat prakticky od počátku letošního roku. Růst sazeb tak může brzdit.
Roman Vykouřil, Hlavní analytik Wonderinterest Trading s.r.o.