Část investic samozřejmě patří i do nemovitostí, ať už přímo nebo skrze nemovitostní fondy. Nebojte se také alternativ a zkuste zlato, umění nebo dokonce nějaké digitální mince, ale nedávejte tam více než pět až deset procent vašeho investičního porfolia. Budujte si pasivní příjem!
Pokud se těmito investičními radami řídíte, tak vám patří velká gratulace. Patříte totiž zjevně k hrstce nejbohatších lidí na planetě. Můžete si to dovolit.
Dvouciferná inflace nás všechny nutí hledat způsoby, jak ochránit své úspory. A zpravidla jinak než investicí to nejde, pokud se samozřejmě nerozhodneme peníze ochránit tím, že je utratíme. Což nemusí být špatný nápad, pokud se utratí za něco rozumného, například za vzdělání, i když to je na konci dne také investice, akorát ne ta finanční, o které mluví investiční poradci v médiích. Pokud bychom se vydali finanční cestou, pak bychom měli chránit své úspory výše popsaným způsobem. Bohužel to je ale pro většinu z nás jen úsměvná pohádka, protože na to jednoduše nemáme.
Máte našetřeno šest měsíců platu?
Jak jsou na tom české úspory je složité vědět přesně, protože průzkumy úspor domácností se bohužel významně liší. V poslední době je provedlo několik poskytovatelů nebankovních půjček anebo například Česká bankovní asociace, zpravidla na několika stovkách až tisícovce respondentů. Kdo si může dovolit investovat? Některé statistiky ukazují, že šest měsíců platu, které doporučují odborníci, má našetřeno každý druhý, jiné říkají, že je to dokonce jen každý osmý. Shodují se ale na tom, že přibližně každý pátý z nás by nezvládnul z úspor přežít ani jeden měsíc bez výplaty.
Nezapomínejme, že je mezi námi přes 700 tisíc lidí v exekucích, i když jich snad díky Milostivému létu v nových statistikách ubyde. 75 % z nás splácí nějakou půjčku, a to do této statistiky Česká bankovní asociace nezapočítává hypoteční úvěry, kreditní karty ani kontokorent.
Kolik Čechů tedy investuje?
Podle jednoho průzkumu je to 37 procent lidí ve věku 25-55 let, což je přibližně 1,7 milionu z nás. Když přidáme i část starších a mladších, můžeme se bavit zhruba o 2 milionech lidí. Drtivá většina z těchto lidí má dle odhadů podílové fondy a investují tak zpravidla na doporučení své banky. Na tom není samozřejmě nic špatně, ale vychází nám z toho, že se u možnosti investic dle úvodního manuálu dostáváme řádově na stovky tisíc lidí, kteří by o tom vůbec uvažovali. To je publikum investičních rad.
Ono to dává smysl i když se podíváme na obyčejnou diverzifikaci, o které byla v úvodu řeč. Pokud někdo radí dát si 5 procent do alternativních aktiv jako jsou virtuální či skutečné mince, tak při vysokých fixních poplatcích za nákup dává smysl pořídit si něco za vyšší sumy. Kdyby jen jedna uncová mince zlata, tedy 31,1 gramů drahého kovu, měla tvořit 5 procent vašeho portfolia, bavíme se o investicích ve výši zhruba jednoho milionu korun.
Tam už se dá rozkládat riziko, přemýšlet nad alternativami a trochu si i hrát. Tam dává smysl trávit dlouhé hodiny posloucháním odborných i neodborných rad. Ale slovy jednoho našeho bývalého premiéra, kdo z vás to má? Zcela vážně, pokud takové prostředky máte, pak patříte k několik málo procentům nejbohatších lidí na světě.
Žijeme v bublině
Český éter je teď plný investičních článků, novinových speciálů, konferencí, podcastů a odborníků. Lidé sdílí svoje názory na ideální investiční portfolia a horké tipy na včasný nákup čehokoliv, co má potenciál úspory zhodnotit či snad dokonce překonat rekordní inflaci. A je to dobře! Pokud na to někdo má, tak je vždy lepší udělat poučené a informované rozhodnutí, než se rozhodnout špatně nebo dokonce naletět podvodníkům, kterých je dnes investiční svět plný. Měli bychom si ale přiznat, že žijeme v bublině.
Je to navíc bublina, která je demograficky relativně homogenní. Vyšší úspory k investicím mají více lidé v Čechách než na Moravě, nejvíce nepřekvapivě v Praze. Více investují a mají k investicím prostředky vysokoškolsky vzdělaní muži. Není tedy daleko od pravdy si představit, že investiční rady konzumuje malá skupina vysokoškolsky vzdělaných mužů z velkých měst.
Nižší výnos, nižší riziko
U nás Platební instituce Roger nabízí možnost investice do faktur a jde to i bez širokého portfolia s obřími sumami. Nečekejte však zázraky. Každá investice je riziková a stejně tak je tomu u faktur. Jejich nižší výnos je bohatě vynahrazen nižším rizikem, a slouží tak jako rozumný začátek, pokud by se nakonec někdo rozhodnul začít investovat i s pár korunami.
Když se totiž říká, aby investor dával do rizikových věcí jen malou část svého portfolia, je to hlavně kvůli tomu, aby diverzifikoval, tedy rozložil riziko. Pokud ale musíte vkládat všechna vejce do jednoho košíku, třeba už jen kvůli tomu, že máte ono vejce jenom jedno, pak není rozumné jít po hlavě do toho nejrizikovějšího, ale naopak začít u něčeho, co je vstřícné i k těm z nás, kteří nemají volné miliony. A to můžou být právě faktury.
Určitě je pravda, že investovat se dá i s málem a pravidelnost funguje. Je dobře, že se z investování stalo téma v zemi, kde lidé kapitálovému trhu pořád ještě nepřišli na chuť. Je obzvlášť důležité upozorňovat na všechna investiční rizika a zejména na podvodníky. Jen se nad těmi všemi investičními radami vznáší trochu povýšené pachuti, když se široké veřejnosti vysvětluje, jak by si měla odložit šest platů a zbytek diverzifikovat mezi různé třídy aktiv, aby se chránila před inflací. Proč si chudí lidé nekoupí více peněz, říká hořký americký vtip. Jen jestli nezníme stejně.