Za potraviny celkem lidé vydali o 8,5 % víc, za náklady spojené s bydlením o 16,1 % víc. Současně s tím také velmi výrazně vzrostl objem peněz určený na úspory, a to o 37,2 %. V kategorii Shopping (nákupy bez oblečení a potravin) byl nárůst o 11,07 %. Srovnání celkových příjmů na účet ukázalo meziroční nárůst o 4,39 %.
CREDITAS banking automaticky řadí realizované výdaje do kategorií. Díky tomu bylo možné srovnat ve vybraných kategoriích celkový objem plateb ve druhém pololetí roku 2021 se stejným obdobím roku 2020. Data byla také očištěna o faktor toho, že meziročně vzrostl počet klientů banky.
„Už v roce 2020 si dávali lidé stranou na horší časy poměrně značné objemy peněz, ale nárůst o 37,2 % je opravdu hodně výrazný Peníze směřují jak do spořicích, tak do investičních nástrojů, jejichž role stále roste. A to navíc tato čísla nepokrývají ty lidi, kteří investovali formou přímého nákupu aktiv, jako jsou například nemovitosti nebo akcie,“ popisuje ředitel digitálního bankovnictví CREDITAS Zdeněk Grossmann.
Agregovaná data odrážejí reálné výdaje více než 100 tisíc lidí z celé České republiky. Zatímco statistici srovnávají cenu stále stejného spotřebního koše, kde má každé zboží svou váhu, data z bankovnictví CREDITAS ukazují, o kolik více celkově lidé vydávají v jednotlivých kategoriích. Zjednodušeně: jde o součet všech výdajů v daném období, které spadají do dané kategorie. Objem v roce 2021 je snížen o šestinu (vliv nárůstu počtu klientů), aby byla data srovnatelná. U potravin může mít kromě inflace vliv i to, že lidé začali kupovat jiné zboží či jiné množství. U bydlení – což zahrnuje nájmy, poplatky a energie – jde nejspíš v drtivé většině o vliv růstu ceny těchto položek.
Rostoucí výdaje domácností potvrzují, resp. překonávají inflační očekávání, jež se ukázala v zářijovém průzkumu, který si nechala Banka CREDITAS udělat od agentury Ipsos. V něm dvě třetiny respondentů uvedly, že očekávají v následujících pěti letech průměrnou inflaci nad úrovní 3 %, skoro polovina Čechů dokonce nad úrovní 4 %*. Lidé také v 81 % uvedli, že se obávají vlivu inflace na své úspory.
* Vysvětlení: Jde o kumulativní podíl těch, kteří uvedli očekávané úrovně inflace alespoň 3, resp. 4 procenta. Konkrétně pro úrovně 3, 4, 5, 6 a více to bylo 68 % a pro úrovně 4, 5, 6 a více to bylo 40 %.