Silný růst v roce 2021
MMF (WEO říjen 2021) očekává, že růst reálného HDP letos dosáhne 9 %. Vysoký ekonomický růst je ještě působivější, vezmeme-li v úvahu, že turecká ekonomika, na rozdíl od mnoha ekonomik po celém světě, loni neklesla, ale naopak vzrostla o 1,8 %. Projekce růstu na příští rok je již nižší, ale zůstává na solidních 3,3 %. Impozantní růst v roce 2021 lze vysvětlit různými faktory. Ty vyplývají především ze skutečnosti, že ekonomika je dobře diverzifikovaná, proočkovanost je relativně vysoká (téměř 60 % populace je plně naočkovaná) a domácí i externí poptávka je silná. Vysoký růst je tažen také ochotou úřadů podporovat ekonomiku fiskálními a kvazifiskálními opatřeními a také velmi akomodativní (volnou) měnovou politikou. Značně uvolněná měnová politika však není bez důsledků pro inflaci.
Vysoká inflace je zdrojem obav
Od roku 2016 dosáhla průměrná roční inflace dvouciferných hodnot, což je výrazně nad 5% cílem centrální banky. Tato vysoká inflace (podle oficiálních údajů 19,9 % v říjnu 2021) je způsobena jak globálními faktory (vysoké ceny komodit, nesoulad globální poptávky a nabídky), tak domácími faktory (depreciace měnového kurzu a uvolněná měnová politika). Zatímco centrální banky mnoha rozvíjejících se trhů zvyšují svou referenční úrokovou sazbu, aby zastavily inflační tlak, turecká centrální banka v listopadu 2021 snížila svou týdenní repo sazbu na 15 % po krátkodobém březnovém snížení na 19 %. V důsledku toho je reálná referenční úroková sazba stále záporná. Nedávné snižování úrokových sazeb a časté odvolávání guvernérů centrálních bank a členů měnově politického výboru oslabuje důvěryhodnost centrální banky, která je nezávislá pouze podle názvu. Politická nejistota se navíc v posledních několika letech zvýšila. Měnová politika je jen jedním z důsledků. Při pohledu na ukazatele řízení Světové banky (World Bank governance indicators) lze pozorovat výrazné negativní změny většiny z nich. Kvalita regulace se zhoršila z úrovně 66,3 v roce 2014 na 51,9 v roce 2020, zatímco právní stát se zhoršil z 57,2 na 40,4 a efektivita správy věcí veřejných z 68,3 na 52,4. Nízká kredibilita měnové politiky a zhoršení ukazatelů správy a řízení zatěžují důvěru zahraničních investorů a atraktivitu země pro přímé zahraniční investice. Uprostřed útlumu dlouhodobých investic se ekonomika spoléhá na krátkodobé kapitálové toky k financování svého strukturálního deficitu běžného účtu, což je vzhledem k slabé likviditě Turecka choulostivé.
Vyšší hrubé devizové rezervy
V minulosti (viz graf 1) byly hrubé devizové rezervy pod tlakem. Postupná eroze hrubých devizových rezerv byla důvodem, proč společnost Credendo snížila hodnocení krátkodobého politického rizika na stupeň 5/7. Od svého minima v září 2020 však hrubé devizové rezervy rostou a nedávný prudký nárůst nominálních devizových rezerv je velmi pozitivní. Navíc se očekává, že se schodek běžného účtu sníží z 5,2 % HDP v roce 2020 na letošních 2,4 %, a to i přes zvýšení cen ropy a silnou domácí poptávku. Působivé oživení příjmů běžného účtu, které táhne silná evropská poptávka, spolu s oživením cestovního ruchu a zlepšenou konkurenceschopností vývozců (díky slabé liře) bude pravděpodobně více než dostačující k vykompenzování vyššího dovozu.
Výhled krátkodobého politického rizika podle společnosti Credendo však prozatím zůstává stabilní, neboť hrubé devizové rezervy nestačí pokrýt vysoký krátkodobý zahraniční dluh. Kromě toho zůstává Turecko kvůli své závislosti na krátkodobém přílivu kapitálu zranitelné vůči změnám globálních finančních podmínek. Takové zhoršení by mohly způsobit domácí i globální faktory (např. rozhodnutí amerického Fedu zostřit měnovou politiku více, než trh aktuálně očekává, aby se zastavily inflační tlaky v USA).
Tlak na směnný kurz bude pokračovat
Uprostřed slabé likvidity a malé důvěryhodnosti měnové politiky byla turecká lira (TRY) v posledních několika letech pod tlakem (viz graf 2). Prudké znehodnocení turecké liry je proto zdrojem obav. Podíl vysokého dluhu soukromých podniků (odhadovaný v 1. čtvrtletí 2021 na 72 % HDP po snižování zadluženosti v roce 2018/19 - viz graf 3) je denominován v cizí měně, a proto je nákladnější splácet v místní měně, když směnný kurz devalvuje. To však činí bankovní sektor zranitelným vůči měnovým šokům.
Solidní finance centrální vlády
Pozitivní je, a to je potřeba zdůraznit, že jednou ze silných stránek tureckého hospodářství zůstávají zdravé finance centrální vlády.
Rizikovost země má stabilní výhled
Klasifikace rizikovosti země dle společnosti Credendo má stabilní výhled. Klasifikaci pozitivně ovlivňuje velmi silný růst, solidní veřejné finance, prudký nárůst hrubých devizových rezerv a nízký podíl zahraničního dluhu a dluhové služby. Na druhou stranu na klasifikaci negativně působí vysoká závislost na externím financování, slabá důvěryhodnost měnové politiky a neustálý tlak na tureckou liru.
Celý článek (v angličtině) najdete zde.
Analytik: Pascaline della Faille – p.dellafaille@credendo.com