6 minut čtení

Přebytek CO2 ve vzduchu začal být problém už v druhé polovině minulého století, říká Václav Kurel

V následujícím článku se podíváme na kloub regenerativnímu zemědělství skrz projekt Carboneg, který vede Václav Kurel z Benefit Managament s.r.o.

Dozvíte se, co vlastně regenerativní zemědělství představuje, proč bychom se o něj společně s uhlíkovou neutralitou měli zajímat, nebo který dokument na Netflixu byste si pro ponoření se do tématu měli zapnout.

 

 

________________________________________________

 

Můžete prosím problematiku regenerativního zemědělství vysvětlit pro úplné laiky ?

 

Je to způsob hospodaření, který se snaží maximálně respektovat přírodní mechanismy a vracet do půdy život. Smyslem je opravdu půdu zregenerovat, aby byla odolnější vůči suchu a přívalovým dešťům a aby obsahovala dostatek přístupných živin pro kořeny rostlin i bez umělých hnojiv.

 

Rozhodli jsme se pro tuto metodu na základě informací ze světa, které hovoří o tom, že je to nejlepší cesta, jak řešit nepoměr mezi obsahem uhlíku ve vzduchu a v půdě. Zjednodušeně řečeno, regenerativní zemědělství zajistí návrat uhlíku do půdy. Vidíme to jako cestu ke zpomalení klimatických změn a k ozdravení zemědělské půdy. Jen ta zajistí optimální výživu pro zdravé rostliny a úrodu bez nutnosti zbytečně dodávat chemické prostředky.

 

Od regenerativního zemědělství si slibujeme i zvýšení biodiverzity. Nelze ho ale zaměňovat za ekologické, které chemii zcela vylučuje. Při regenerativním lze chemii využívat, ovšem v omezeném množství, aby to nemělo vliv na obsah humusu v půdě, který je důležitý pro vázání uhlíku.

Omezení kultivace půdy a chemických vstupů, zapojení meziplodin či kombinace rostlinné a živočišné výroby zaručuje návrat uhlíku do půdy a tím i správnou výživu rostlin a optimální produkci zdravých potravin. Zkrátka nepřijde ani příroda.

 

Prosím představte projekt Carboneg …

 

Jedná se o projekt na podporu regenerativního zemědělství, který zvyšuje podíl organické hmoty v půdě a tím i váže CO2 do půdy. Tyto absorbované tuny CO2 chceme prodávat do firem, které chtějí být uhlíkově neutrální, ale stávající technologie jim to neumožňují. Kromě boje proti příčině klimatické změny tím chceme přispět ke zdravějším potravinám, větší biodiverzitě a větší schopnosti zadržet vodu v krajině. Potenciál je obrovský a to mě na tom velice láká.

 

Carboneg podporuje regenerativní zemědělství nabízením odkupu takzvaných offsetů, což je jedna z mnoha možností, jak pomoci při řešení uhlíkové neutrality a mít přitom vliv na lokální prostředí, tedy místní krajinu a produkci kvalitních potravin. Se zájemcem probereme, jaké množství uhlíkových kreditů (offsetů) mu v cestě k této uhlíkové neutralitě pomůže, prodiskutujeme s ním jeho možnosti a benefity v podobě podpory pro zemědělské podniky, které se rozhodnou uplatňovat regenerativní zemědělství. K tomu uzavřeme pětiletou smlouvu.

 

 

 

Jaký vztah máte vy osobně k tomuto tématu, co vás vedlo k tomu se o tuto problematiku zajímat hlouběji?

 

Cítím velkou zodpovědnost vůči svým dětem, abych se jim jednou mohl podívat zpříma do očí a říct, že jsem snažil pro ozdravení naší krajiny udělat vše, co bylo v mých silách.

Velice silně vnímám negativní dopady probíhající klimatické změny. Je to obrovský problém, který bude jen narůstat, a stávající pandemická krize se v tomto kontextu jeví jen jakési branné cvičení. Osobně bych chtěl přispět k řešení příčiny tohoto problému. Regenerativní zemědělství je naprosto geniální řešení. Kromě samotného ukládání uhlíku do půdy má mnoho vedlejších pozitivních efektů, jak jsem zmínil před chvílí.

 

Kdy vlastně celý nedostatek CO2 v půdě a jeho přebytek ve vzduchu začal být problémem? (Kdy jsme si to začali uvědomovat a kdy jsme na to začali reagovat?)

 

Přebytek CO2  ve vzduchu začal být problém už v druhé polovině minulého století, ale začal se zřetelně projevovat až v tomto století, kdy ho lidstvo začalo aktivně řešit. Nedostatek humusu (uhlíku) v půdě lze účinně kompenzovat chemickými hnojivy, takže se projevuje „jen“ v menší odolnosti vůči vodní a větrné erozi. Tento skrytý hendikep půdy ale začal být markantnější s rostoucím počtem klimatických extrémů v 21. století.

 

Co je nejčastějším důvodem, proč lidé tento způsob zemědělství odmítají případně toto vůbec neřeší?

 

Všechno je to pro nás nové proti všem dosavadním poučkám a zavedené praxi.

 

Je uhlíková neutralita čistě problémem zemědělců, nebo se o ní mohou nějakým způsobem zasloužit i “obyčejní” lidé? Jak může každý z nás přispět ruku k dílu?

 

Obyčejní lidé se mohou zapojit například svým zájmem o způsob produkce potravin, které konzumují. Například by se měli zajímat o to, kde a jak byly nakupované potraviny vyprodukovány. Je třeba velký rozdíl mezi hovězím, které je od dobytka, který se pásl celoročně venku, a nebo byl naopak celý rok zavřený v kravíně.

 

Jak si stojí Česká republika oproti zahraničí při řešení uhlíkové neutralitě? (Jak tento problém řeší naše vláda, jaké jsou její řešení tohoto problému?)

 

To už je na jiné experty. Obecně řečeno jsme v tom spíš pozadu a ve vleku ambicióznější EU jako celku.

 

Tipy na články, filmy, dokumenty, videa, které o tomto problému mluví …

 

Doporučuji dokument “Sklonit se k zemi” na Netflixu.

? ? TRAILER

________________________________________________

S našimi rozhovory míříme na odlišná odvětví, ze kterých Vám přinášíme osobnosti a jejich pohled na svět podnikání a technologií. Pokud se Vám rozhovor s Václavem líbil, zkuste dál například “Jan Sasínek z projektu Terap.io vypráví o podnikání s digitálním produktem a jeho výzvách” nebo “Jan Sasínek z projektu Terap.io vypráví o podníkání s digitálním produktem a jeho výzvách“.

Hodnocení: +1
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.