Ta podle agentury Bloomberg vyskočila ve Skandinávii v září meziročně až na pětinásobek. Příčinou problému je nedostatek vody, která je nejdůležitějším zdrojem elektřiny v tamním regionu.
Jelikož zásoby vody v severských nádržích jsou plné jen z poloviny, což znamená, že jejich hladina je nejnižší v tomto ročním období za posledních deset let, norský státní energetický podnik Statnett SF byl v pondělí nucen vydat prohlášení, že bilance energie se nachází na 2. stupni. Pro lepší ilustraci, kdyby se situace zhoršovala a dostala na 5. stupeň, bylo by nutné přistoupit k přidělování energie, se kterou momentálně bojuje například Čína, kde kvůli energetickým výpadkům zastavily výrobu podniky z rozličných odvětví. To může v důsledku nedostatku dodávek znamenat další zdražování nejrůznějšího zboží po celém světě, které je závislé na součástkách od tamních dodavatelů.
Vraťme se ale zpět k Evropě. Jelikož se blíží zimní období, které znamená zvýšenou produkci a spotřebu energií, hladiny vodních nádrží budou klesat, což ještě umocňuje aktuální obavy z možného nedostatku energií a prohloubení krize. Nedostatek vody v severských zemích totiž může znamenat, že nebudou energie schopny exportovat. Omezování vývozu by zároveň mohlo negativně ovlivnit i samotný hospodářský růst dotčených zemí.
Právě Skandinávie v důsledku vzniklých problémů vsadila na starou a osvědčenou klasiku a při výrobě elektřiny se momentálně spoléhá na zastaralé fosilní elektrárny. Švédská energetická společnost Vattenfall, která patří k předním výrobcům energie v Evropě, se snaží přesvědčit zejména velké odběratele, jako jsou průmyslové společnosti, aby se před přicházející zimou snažili co nejvíce šetřit energií.
Ceny energií však prodražuje i nedostatek zemního plynu, který se také postupně projevuje v celé Evropě. Způsobila ho vysoká poptávka po komoditě během pandemie, ze které se vzpamatovává například Asie, USA zase bojují se sníženými dodávkami po hurikánu Ida a odmítnutí Ruska zvýšit dodávky do Evropy přes Ukrajinu. Rostou také ceny uhlí.
K nejvíce zasaženým zemím energetické krize bude patřit nepochybně Velká Británie, kde vzrostla cena zemního plynu podle společnosti S & P Global Platts v průběhu roku o 420 procent a Irsko.
Situaci by mohla vyhrotit i opět se zhoršující epidemiologická situace ohledně pandemie COVID-19, která by mohla zvýšit poptávka u domácností po energiích.
Autorkou je hlavní analytička společnosti Topforex Olívia Lacenová
