Ross Perot kandidoval na post prezidenta Spojených států celkem dvakrát, a to v letech 1992 a 1996. Ačkoli je Amerika tradiční kapitalistickou zemí, v tehdejší době to bylo jako zjevení, aby se miliardář rozhodl kandidovat na ten nejvyšší možný post. Nepřekvapí proto, že Perot byl v obou případech poražen Billem Clintonem.
Ale možná tak trochu připravil půdu pro kandidaturu současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se bude snažit úřad obhájit. Trump ve své kandidatuře v roce 2016 využil mnohá z témat, která Perot v oněch devadesátých letech nakousl. Tehdy lidé připraveni nebyli, nyní už ano.
Perotova prezidentská kandidatura je samozřejmě mediálně atraktivním tématem, ale Perot byl hlavně obchodníkem a podnikatelem, a proto je dobré si připomenout hlavně tuto část jeho života.
Trestání chyb ubíjí kreativitu. Chci, aby se moji lidé pohybovali a třásli zemí, k tomu chyby patří.
Pan obchodník
Už jako malý projevoval Ross Perot (tehdy ještě jako Ray Perot) své ambice a smysl pro čest. Studoval prestižní soukromou školu, byl členem skauta, kde po pouhých 13 měsících získal nejvyšší možné vyznamenání, prostřední jméno si změnil z Ray na Ross, aby tak uctil svého otce.
Po vystudování střední školy se dal na dráhu služby vlasti, vstoupil do Námořní akademie Spojených států amerických, kde pomáhal sestavit nový hodnotící systém kadetů. V roce 1956 se oženil s Margot Birminghamovou, netřeba dodávat, že s ní vydržel až do svého posledního dne.
V roce 1957 Perot opustil námořnictvo, aby se vydal korporátní cestou. Stal se obchodníkem u počítačového giganta IBM. Netrvalo dlouho a z Perota se díky jeho kázni a tvrdé pracovní morálce stal nejlepší obchodník v celé firmě. Byl natolik úspěšný, že v jednom roce dokonce splnil roční plán prodejů během prvních dvou týdnů.
Problém ovšem nastal v okamžiku, když se všímavý mladík snažil konzultovat své návrhy na vylepšení procesů s vedoucími. Ti neměli o jakékoli inovátorství zájem a Perotovy návrhy okázale ignorovali. Tehdy dvaatřicetiletý obchodník se rozhodl, že bude lepší vydat se vlastní cestou.
Data pro vládu
V roce 1962 tak Peros v Dallasu zakládá vlastní firmu s názvem Electronic Data Systems, která, jak již název napovídá, podniká v oblasti datových systémů. Začátky však nebyly vůbec jednoduché a čerstvý podnikatel musel využít všechny své obchodnické zkušenosti z IBM, aby se na trhu uchytil. Traduje se, že ho odmítlo 77 potenciálních klientů, než získal svou první malou zakázku.
Postupem času se však firma pomalu rozjela a velkým zlomem se pro ni staly zakázky od státních institucí. Firma EDS tak měla v šedesátých letech na starost například převádění zdravotnických dat do počítačových systému.
V roce 1968 vstoupila Perotova firma na burzu a z dříve přehlíženého obchodníka se stal velmi bohatý člověk. Během pouhých několika dní vyrostla cena akcií jeho firmy z původních 16 dolarů až na 160 dolarů. Byznysová veřejnost se však o Perotovi výrazněji dozvěděla až v dubnu roku 1970, kdy se valuace firmy během jediného dne propadla o 450 milionů dolarů. Firma se z toho samozřejmě vzpamatovala, ale Perot byl tehdy označen za nejprodělečnějšího člověka na newyorské burze.
V roce 1984 se stal Perot oficiálně miliardářem, když majoritní podíl v jeho firmě koupila General Motors za 2,4 miliardy dolarů. O dva roky později prodal i zbývající podíl za dalších 700 milionů dolarů. EDS se stala obří IT firmou s tržbami v desítkách miliard dolarů a v roce 2008 ji nakonec od GM koupila firma HP za 13,9 miliard dolarů.
Svou druhou velkou firmu založil Perot v roce 1988, kdy světlo světa spatřila Perot Systems Corporation. Tu v roce 2009 koupil Dell za 3,9 miliardy dolarů, to už však bylo v době, kdy firmu vedl Perotův syn.
Nemusíte být těmi největšími, abyste ty největší porazili.
NeXT, please
Přestože výše zmíněné společnosti nejsou široké veřejnosti příliš známé, měl Perot i trochu nepřímý vliv na něco, co dnes zná velmi dobře celý svět - iPhone a spol.
Na konci sedmdesátých let se o investici u Perota ucházel jistý "přidrzlý" mladík jménem Bill Gates. Tehdy už zkušeného podnikatele to však nijak nezaujalo a své peníze do projektu jménem Microsoft nevložil. Za pár let už si to vyčítal.
Když se tedy objevil na scéně Steve Jobs, kterého vyhodili z jím založeného Applu, a který si právě založil svou novou firmu NeXT, Perot už nechtěl udělat tu samou chybu jako u Gatese a rozhodl se příležitost využít. Do Jobsovy nové firmy vložil 20 milionů dolarů jako andělský investor a získal za to 16% podíl.
Zpočátku spolupráce a komunikace těch dvou probíhala naprosto bezproblémově, postupem času se však začaly objevovat komplikace a problémy. Firma nebyla zdaleka tak úspěšná, jak si Jobs nebo Perot představovali. Možná tak trochu naštěstí pro oba se v jejich životech objevily "záliby", které je od konfliktů v NeXT držely trochu dál. Jobs si zlepšoval náladu v Pixaru, z Perota se zase stal aktivní politik a již zmíněný kandidát na prezidenta.
Celý příběh nakonec skočil poměrně šťastně, když se Jobs v roce 1997 vrátil do Applu na pozici dočasného CEO. Firma s nakousnutým jablkem v rámci tohoto obchodu koupila NeXT za 400 milionů dolarů, čímž získala také operační systém, který Jobs se svým týmem vyvíjel. A jak známo, tento operační systém se stal základem nejen pro počítače Mac, ale později také v upravené verzi pro chytré telefony iPhone či tablety iPad.
NeXT tak možná nebyl tak povedenou investicí, jakou mohla být ta do Microsoftu, ale Ross Perot na ní určitě neprodělal a navíc stál u zrodu něčeho, co dnes zná celý svět.
#rossperot #stevejobs #billgates #apple #next #ibm #microsoft #donaldtrump #perot #jobs #gates #trump
