Akcie mají za sebou druhé nejdelší období nepřetržitého růstu od roku 1999 a pokles nedosáhl ani 5 %, ale globální energetická krize uvedla do pohybu síly, které to brzy změní. Ceny energií, zejména elektřiny a zemního plynu, se utrhly ze řetězu a jejich dopady rezonují celou ekonomikou. Zavírají výrobní provozy, takže se dál zhoršují celosvětové problémy se zásobováním a rostou tlaky na inflaci, což žene nahoru americké i evropské úrokové sazby. Vyšší ceny energií a zvýšené úrokové sazby začaly konečně doléhat už i na akcie.
Pondělní seance byla zajímavá. Byla totiž od března první, kde bylo jasně patrné, jak se citlivost na úrokové sazby promítá do tržní dynamiky futures z Nasdaq 100. Po slibném začátku následoval výprodej. Averze k riziku přetrvala po první polovinu týdne, kdy se výnosy pětiletých amerických vládních dluhopisů poprvé od loňského března přehouply přes 1 %. To se samozřejmě projevilo na hodnotě akcií technologických firem.
Do cen akcií se však nepromítají jen vyšší úrokové sazby, ale i světová energetická krize. Vyšší ceny elektřiny (v Německu stouply jen za tento měsíc až o 38 %) a vyšší ceny paliv, konkrétně zemního plynu, ropy a energetického uhlí, zvyšují výrobní náklady hnojiv, oceli, hliníku a stavebních materiálů obecně. Spotřebitelská poptávka ovšem zůstává vysoká. Globální dodavatelské řetězce se kvůli COVIDu-19 potýkají s nezvyklými komplikacemi, takže ceny přepravy stoupají do závratných výšek a doba dodání se neuvěřitelně prodlužuje. V poslední době hlásí Nike a FedEx značný tlak na marže a toto téma bude podle nás převažovat v celé výsledkové sezóně 3. kvartálu, která začíná již za 14 dní. A aby toho nebylo málo, musí Čína kvůli energetické krizi šetřit elektřinou, takže dočasně zavírá některé továrny, čímž jen přiživuje celosvětové problémy v oblasti nabídky.
V současnosti pracujeme na přípravě modelu dopadů ceny komodit na celkovou inflaci v USA. Provedený výzkum naznačuje, že zde v 70. a 80. letech existovala poměrně silná vazba, která se ovšem později vytrácí a znovu se objevuje jen nakrátko v letech 2002-2008. U akcií tak bude hlavní otázkou, zda znovu přichází podobné období, kdy ceny komodity poženou inflaci výš. Protože pokud je tomu tak, projeví se to snížením hodnoty akcií, která teď dosáhla rekordních výšek.
ESG naráží na realitu poměru rizika a výnosů v energetice a těžbě
Už začátkem ledna 2021 jsme předpověděli, že tento rok bude rokem reflace, a doporučili investovat do komoditního sektoru. Na tom trváme i nadále a současná energetická krize jenom potvrzuje, že je fyzický svět prostě příliš malý na to, aby dokázal unést zároveň naše ambice v oblasti zelené transformace a poptávku generovanou obrovskými pandemickými fiskálními a monetárními stimuly. Už počátkem března jsme tvrdili, že špinavá energie si před zelenou energií udržuje náskok a že by měli investoři zvážit vložení peněz do sektoru tradičních energií.
Jak ukazuje dlouhodobý graf porovnání indexů MSCI World Energy a MSCI World, je na tom tradiční energetika v současnosti dost bledě, což vzhledem k aktuálnímu směřování cen energií představuje obrovský potenciál a výhodný poměr rizika k výnosům pro ty, kteří se na tento sektor skutečně zaměří. Od investorů to ovšem vyžaduje, aby ustoupili od ESG a přemýšleli takticky.
Současný trend ESG, o kterém jsme nedávno psali zde, dal spolu s mnoha dalšími faktory vzniknout prostředí, kde je pro tradiční naftařské, plynárenské a těžební společnosti stále obtížnější získat prostředky na další projekty, protože neodpovídají platným zásadám. Ironií zelené transformace však je, že vyžaduje solidní základní pokrytí elektřinou ze zemního plynu a případně z jaderných elektráren a také značný objem nových kovů na elektrifikaci sektoru dopravy a bydlení. Naším problémem je, že naftařské a těžební firmy dnes vynakládají historicky nejmenší část svých výnosů na další rozšiřování produkce, což vzhledem k aktuální dynamice poptávky povede v budoucnu k ještě vyšším cenám, a tedy i k vyšší inflaci.
Autor: Peter Garnry, Saxo Bank