Inflace přichází. Co to znamená pro investory a jak investovat?

Ta je pro investory výzvou vždy, o to více pak v době globálního rozrušení všech ekonomik. Už nestačí jen získat pozitivní výnos, jako třeba před čtyřmi lety. Investorův výnos musí překonat stále stoupající inflační laťku, aby reálně něco vydělal. Zároveň je ale inflace pro investory jistým zadostiučiněním za to, že oni proti inflaci něco dělají. Kdo dnes neinvestuje, tomu inflace úspory sežere.

Většinu trhu překvapilo, když srpnová inflace vyskočila nad 4 procenta, nejvyšší míru od listopadu roku 2008. Tak rychlý nárůst nečekala ani centrální banka, natož pak ministerstvo financí. I proto reagovala ČNB zvýšením sazeb o 0,75 bodu. Když trh očekával zvýšení o 0,5, pak by zvýšení o 0,5 znamenalo, že se ČNB jen veze na očekávání trhu a není dostatečně důrazná. Pro ukázání důrazu je potřeba trh překvapit, proto musela jít centrální banka o stupeň výše.

Ve skutečnosti je reálná inflace ještě vyšší. Minimálně čtyřmi způsoby se před námi schovává. Ale zodpovědný investor musí počítat i s tou schovanou.

1. Podceňujeme nemovitosti

Dlouhodobě se ví, že spotřební koš podceňuje význam cen nemovitostí či bydlení v reálné pociťovaném zvyšování cen. To bývá často bagatelizováno tím, že růst cen nemovitostí se týká jen těch, co chtějí zrovna koupit. Ale i těch přibývá spolu s demografickou změnou: lidé se více rozvádějí a později sezdávají, a tak větší část svého života bydlí sami. Navíc se proměňuje to, kde lidé chtějí bydlet. Regiony se rozvíjejí různě, a kvůli hrozbě dalších lockdownů a růstu elektronizace práce stoupá poptávka po množství domácího prostoru.

2. Neměli jsme pozorování

Nové ceny jsme donedávna ještě neměli příležitost zaznamenat. Ne všechny zavřené provozy stihly do prázdnin otevřít a nechat statistikům nahlédnout do postcovidových cen. Když byla například kadeřnictví (více než jedno procento váhy v našich rozpočtech) půl roku zavřená, nemáme u nich podchycen vývoj (růst) cen. Kdyby pak všechna jednorázově zdražila při otevření, šlo by jen o skokové zvýšení cen. Inflace, aby byla inflací, musí být vytrvalá. Ale různé služby budou dohánět ušlé výdělky zvýšením cen postupně. A tím se rodí inflace.

3. Zdražují suroviny

Ocel je dnes i o 150 procent dražší než před rokem. Determinuje ceny dalších kovů, a i nekovové suroviny zdražují: cement, umělé hmoty, téměř vše. Do inflace se však ještě nestihly propsat. Měří hlavně finální produkty, a ty dnes prodávané se ještě vyrobily z levnějších surovin. Postupně se ale dražší suroviny dostávají do výroby a brzy se projeví na cenách.

4. Monetární převis

Během lockdownů jsme spotřebovávat nesměli (bylo zavřeno) a také nechtěli (vzrostla nejistota a opatrnost). Lidé spořili téměř dvojnásobně. Takové úspory pamatujeme naposled z počátku postkomunistické transformace, tehdy přispěly k 50procentní inflaci v roce 1991. Lidé taky nemohli utrácet, obchody byly prázdné a namísto zvyšování cen byly na všechno fronty. Plánované hospodářství bylo stejnou pohromou jako covid. Jakmile byly úspory vrženy na uvolněný trh, namísto front rostly ceny. Nyní jsou úspory sice menší, opatrnost může ale trvat ještě dlouho. Aspoň trochu to rozpouštění úspor inflaci ještě zvyšovat bude.

Co s tím a jak investovat při inflaci

Inflace je vlastně takovým trestem za nečinnost, respektive když se lidé nesnaží aktivně peníze zhodnotit. Zhruba do roku 2017 inflace v Česku několik let neexistovala a nečinnost tolik nebolela. Pak se sice vrátila, ale úrokový výnos na bankovní spořící účty už se s inflací nevrátil. Reálný úrok tak byl záporný, a tak se začaly rozvíjet jiné způsoby zhodnocování či investování. Na český trh se například vrátil hit meziválečných střadatelů – firemní dluhopisy.  

Jejich výběr je ale potřeba vždy pečlivě studovat. Kdo chce aktivně investovat proti inflaci, ale nevěří si nebo nechce dluhopisy tolik studovat, může investovat do investičních fondů. Ty mají know-how pro aktivní investice, které si vlastně investor v aktivním boji proti následkům inflace pronajímá. A postcovidová transformace ekonomik znamená pro fondy velkou příležitost.

Úrokové sazby centrální banky budou v boji s inflací dále růst. Ale nelze čekat, že se kladné úroky v dohledné době vrátí i na spořící účty. Ochránění úspor před inflací tak bude vyžadovat ještě aktivnější přístup.

Investice nikoli do nominálních, ale reálných aktiv

Za jednu z nejjistějších investic v Česku lze dnes považovat investice do bytů – nejen jako obranu proti inflaci, ale i co do reálného zhodnocení. Stát dělá vše proto, aby komplikoval přísun nových bytů na trh, a poptávka se přitom zvyšuje s tím, jak se zvyšuje pravděpodobnost dalších lockdownů – ať už znovu covidových nebo kvůli nějaké příští pandemii. I bez pandemie dnešní vyšší závislost na internetu našeho pracovního i spotřebního života znamená, že relativně méně času budeme i do budoucna trávit „na ulici“. A to jen dále zvyšuje poptávku po vlastním životním prostoru. Ten nemusíme trávit jen v rodině, ale i s přáteli se více budeme chtít scházet doma než někde v restauraci.

Ale pozor. „Investice do bytů“ se často špatně chápe. Existuje představa, že za vysoké ceny bytů mohou „investiční byty“, které jejich noví majitelé nechávají prázdné a kupují je jen proto, že jejich cena dál poroste. Pokud ale někdo v Česku má druhý byt, tak jej pronajímá – a tedy byt zůstává součástí bytového trhu, kde tímto díky vyšší nabídce snižuje ceny nájmů. Mimochodem, pokud někdo má prázdné byty, jsou to spíše města a městské části.