Veřejný blockchain
Většina dnešních blockchainů je veřejná. To znamená, že se k nim může připojit kdokoli a všichni účastníci sítě mohou vidět sdílenou distribuovanou účetní knihu a podílet se na ověřování transakcí. Tento typ blockchainu je obvykle postaven na konsensuálním mechanismu proof-of-work (PoW), takže účastníky sítě lze nazývat těžaři. Pod veřejným blockchainem si můžeme představit například Bitcoin nebo Ethereum.
Stejně jako všechno, i blockchainy mají své výhody a nevýhody. U veřejného blockchainu je výhodou decentralizace, takže jej nikdo neovládá, transparentnost, všechny transakce jsou viditelné, je velmi odolný vůči cenzuře a je přístupný, může se k němu připojit kdokoli. Mezi nevýhody patří energetická neefektivita kvůli PoW a sledovatelnost transakcí, i když jsou účastníci anonymní, transakce jsou dohledatelné.
Soukromý blockchain
Tento typ sítě je pouze na pozvání. Existuje tedy centrální subjekt, který kontroluje, kdo se může k síti připojit. Zároveň mohou být účastníkům přiděleny role a řídicí subjekt může upravovat, mazat nebo rušit transakce. Mezi nejznámější sítě patří Morpheus (blockchain pro logistiku a dodavatelské řetězce) nebo Patientory (aplikace pro lékařské dodavatelské řetězce na platformě Ethereum).
Mezi výhody patří jednoznačně větší bezpečnost, protože díky kontrolám je méně účastníků s nekalými úmysly. Také větší škálovatelnost, změny jsou snadněji proveditelné, vyšší propustnost, kdy jsou transakce rychlejší, a větší důvěryhodnost díky omezenému přístupu a lepší identifikaci. Na druhou stranu tyto blockchainy nejsou dostatečně centralizované a mezi nevýhody patří skutečnost, že provozovatel může transakce měnit.
Tip: Tento článek by mohl být zajímavý i pro vás: Jména slavných kryptoměn
Blockchain s povolením
Nebo také konsorciální blockchain. Tento typ sítě vyžaduje povolení od provozovatele k připojení a provádění různých funkcí. Nejedná se o soukromý blockchain, ale o další vrstvu kontroly přístupu. Ta slouží jako bezpečnostní opatření, kdy mohou akce provádět pouze identifikovaní účastníci. S povolením tedy může v takovém blockchainu pracovat kdokoli. Do tohoto typu spadá například Ripple, globální platební platforma.
Mezi výhody patří vyšší výkon, tyto blockchainy jsou mnohem lehčí než veřejné, různé úrovně decentralizace, vysoká přizpůsobitelnost a také správa. Mezi nevýhody pak patří externí ukládání dat a nekonzistentní úroveň zabezpečení, kdy bezpečnost závisí pouze na zvoleném konsensuálním algoritmu.
Zdroj: forkast.news